Rudolf Bruner-Dvořák

matriční zápis o narození a křtu Rudolfa Brunnera (matrika N 1857-1869 Přelouč (SOA Zámrsk)) Rudolf Bruner-Dvořák, též Brunner (2. července 1864 Přelouč - 30. října 1921 Praha), byl zakladatelem žurnalistické fotografie a průkopníkem fotografické reportáže v českých zemích. Rudolf Bruner-Dvořák na lyžích, (Český svět, 1905)

Život

Rudolf Bruner-Dvořák byl zakladatel reportážní fotografie a na přelomu století nejvýznamnější osobnost fotografie v českých zemích. V roce 1887 získal potvrzení, že je schopen samostatného podnikání „ve všech způsobech“ fotografie a v Přelouči si založil portrétní ateliér. +more Rutinní ateliérová práce mu však neposkytovala příliš uspokojení. Začal se specializovat na „zpravodajskou fotografii“ a přestěhoval se do Prahy.

Největším zvratem kariéry byla Jubilejní výstava, konaná během roku 1891. Jeho snímky se poprvé objevily ve výstavním deníku Praha. +more Tyto soubory snímků s gradováním děje se označují za první skutečnou fotografickou reportáž v Česku. V roce 1891 mu bylo schváleno používání titulu „Momentní fotograf Jeho císařské a královské Výsosti Nejosvícenějšího pana arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského z Este“. Díky vztahu s následníkem trůnu fotografoval jeho rodinu i ve vysloveně rodinných situacích (zámky, panství, manévry, hony, návštěvy panovníka). Zajímal se ale i o události od katastrof po sportovní akce. V období 1904-1910 patřil mezi kmenové autory nejvýznamnějšího obrazového časopisu v češtině, Českého světa. Roky 1907-1910 jsou považovány za vrchol fotografické aktivity. Díky svému vybavení se stal mnohem všestrannějším fotografem, což vedlo k větší tematické pestrosti, prohloubení techniky a stylu práce. Následovaly tematické snímky z Bosny a Srbska. Dalším novým tematickým okruhem, který souvisel s technickou dokonalostí a zvládnutím fotografického problému, bylo fotografování interiérů továren.

Po roce 1910 se fotografování věnoval méně než dřív. O jeho fotografické činnosti za války nejsou žádné zprávy. +more Válka a poválečné uspořádání poměrů do určité míry uspíšily jeho konec. Stárnoucí fotograf se jako zemský vlastenec cítil zklamaně. Zemřel v ústraní dne 30. října 1921 ve věku 57 let.

Podrobný životopis a dílo

Rudolf Bruner-Dvořák se původně se jmenoval Rudolf Bruner. Z vlasteneckých důvodů si však změnil jméno na Rudolf Bruner-Dvořák. +more Změna příjmení byla úředně povolena v roce 1919, do té doby se jednalo o přezdívku (Brunner vulgo Dvořák) nebo umělecký pseudonym (R. Bruner-Dvořák).

Pocházel z rodiny přeloučského krejčího Václava Brunera a jeho manželky Anastazie, rozené Novákové. Měl jedenáct sourozenců. +more Rodina se do určité míry vymykala běžným společenským konvencím té doby. Zatímco matka byla katolička, otec byl helvetského vyznání a syn byl pokřtěn jako katolík. Otec v rodině pěstoval silný smysl pro vzájemnou výpomoc a odpovědnost každého jejího člena k celku. Všichni sourozenci žili bez životních partnerů pospolu jako „velká rodina“ až do konce svých životů. Rudolf Bruner-Dvořák měl fyzický handicap. V sedmnácti letech spadl ze stromu, zlomil si lopatku a to ho trvale poznamenalo. Zraněná lopatka mu vytvořila hrb. Nikdy ho ale neprovázely kvůli jeho zjevu komplexy.

Po vyučení u věhlasného mnichovského fotografa Carla Teufela, od něhož v roce 1887 získal potvrzení, že je schopen samostatného podnikání „ve všech způsobech“ fotografie, si v Přelouči založil portrétní ateliér. Rutinní ateliérová práce mu však neposkytovala příliš uspokojení. +more Soustředil se na „zpravodajskou fotografii“. To bylo odvážné, protože to předpokládalo spolupráci s časopisy a novinami, kam fotografie teprve pronikaly. Celá rodina byla Rudolfovi oporou a kvůli fotografování se přestěhovali do Prahy. Z tohoto období je dochováno mnohem více fotografií, než z Přelouče.

Na rozdíl od většiny ostatních kolegů se začal specializovat na zakázky mimo ateliér. Největším zvratem kariéry byla Jubilejní výstava, konaná během roku 1891. +more Jeho snímky se poprvé objevily ve výstavním deníku Praha a svým způsobem se jednalo o senzaci, neboť zachytil nehodu balónu Kysibelka. Od té doby se jeho fotografie na stránkách časopisu objevovaly pravidelně. Na Jubilejní výstavě snad nejvíce Rudolfa fascinovaly balónové lety. Soubor jejich snímků s vygradováním děje se označuje za první skutečnou fotografickou reportáž v Česku. Na výstavišti fotografoval také císaře. Postupně se ke zpravodajským snímkům přidávaly další náměty např. cvičení hasičů, cvičení sportovců, záběry architektur, interiéry.

Orientace na náročnou a finančně riskantní momentní fotografii se ukázala být správná a Rudolf Bruner-Dvořák začal být brzy považován za nejvýznamnějšího odborníka v této oblasti. Dne 20. +more prosince 1891 mu bylo schváleno používání titulu „Momentní fotograf Jeho císařské a královské Výsosti Nejosvícenějšího pana arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského z Este“. Začal následníka trůnu doprovázet na honech, při zábavách ve Sv. Mořici. Fotografoval jeho rodinu i ve vysloveně rodinných situacích. Snímky zachycující Ferdinandovy děti při hrách jsou přirozené a nenucené. Podobně nekonvenčně a nestrojeně zachycoval také žertovné situace při lovu nebo třeba i při manévrech. Prvorozenou dceru Ferdinanda d’Este fotografoval již asi 14 dnů po narození. Díky vztahu s budoucím císařem fotografoval v devadesátých letech zámky Ferdinanda d’Este na Konopišti a v Chlumu u Třeboně, Rudolfu Lichtensteinovi exteriéry i interiéry na Hluboké. Na panství Nosticů Rudolf Bruner-Dvořák již v první polovině devadesátých let fotografoval koně, kteří se objevují jako jedno z hlavních témat po celou dobu jeho fotografické dráhy.

Rudolf Bruner-Dvořák neasistoval jen při akcích šlechty a armády. Snímky reprodukované ve Světozoru v roce 1893 naznačují další zájmovou sféru. +more Byly to události od katastrof po sportovní akce. Národopisná výstava, jež byla celonárodní akcí významem srovnatelnou s Jubilejní výstavou, přivedla Rudolfa k tématům života na vesnici, k němuž se čas od času vracel i později. K nejpozoruhodnějším dokumentům v tomto směru patří záběry romské rodiny.

Časopis Český svět byl nejvýznamnější obrazový časopis v češtině před první světovou válkou. V letech 1904-1910 patřil Rudolf Brunner-Dvořák mezi kmenové autory. +more Do časopisu dodával fotografie z cest. Roky 1907-1910 byly vrcholem jeho fotografické aktivity. Na přelomu století se díky svému vybavení stal mnohem všestrannějším fotografem, což vedlo k větší tematické pestrosti a prohloubení techniky a stylu jeho práce.

Následovaly první tematické snímky z Bosny a Srbska. Cesty na Balkán ho přivedly k zájmu o fotografování všedních motivů z ulice. +more Byl zejména fascinován trhem. Orient ho přivedl k trochu jinému stylu práce než dříve. Mnohdy fotografoval zcela nenápadně, jako přímá součást davu. Zachycení všednosti a každodennosti bylo tehdy v české fotografii mimořádnou věcí a nalezne se spíše u amatérů. Patrně žádný jiný autor tehdy nefotografoval v této části Balkánu tak často. Na svých cestách po Balkáně objevil Plitvická jezera a především soustavu jeskyň Postojna.

Dalším novým tematickým okruhem, který souvisel s technickou dokonalostí, s technickým zvládnutím fotografického problému, bylo fotografování interiérů továren.

Je rovněž autorem několika inscenovaných fotografických výjevů, s jejichž kompozicí mu pomáhal bratr, malíř František Dvořák.

Po roce 1910 se fotografování věnoval méně než dříve. O jeho fotografické činnosti za války nejsou žádné zprávy. +more Válka a poválečné uspořádání poměrů do určité míry uspíšily jeho konec. Stárnoucí fotograf se jako zemský vlastenec cítil zklamaně. Dne 30. října 1921 zemřel ve věku 57 let v ústraní a zapomenut. Žádné noviny ani fotografický tisk nevěnovaly zprávě o skonu velikána české fotografie ani řádku, s výjimkou Společenstva českých fotografů, které vyzvalo formou placené inzerce k účasti na jeho pohřbu. Nejen proto, že jeho velikost nikdo v té době nevnímal, ale také proto, že byl velkým fotografem šlechty a především osoby, která v té době byla přímo ztělesněním c. k. monarchie - Ferdinanda d’Este.

Dědicem fotografického díla a celého závodu se stal mladší bratr Jaroslav Bruner-Dvořák narozený 15. listopadu 1881. +more U Rudolfa se vyučil fotografem a asistoval při některých zakázkách. Někdy kolem roku 1905 začal být pověřován k samostatné práci. V roce 1914 se mu podařilo zaznamenat událost celosvětového významu - Atentát na Františka Ferdinanda d'Este. Jaroslav zemřel 2. dubna 1942 v Praze. Firma Bruner-Dvořák zanikla.

Vydané soubory

J. Preiss - Český průmysl textilní slovem i obrazem (pohledy do interiérů textilních továren), Praha, 1908. +more * Adelsberger Grotte - soubor 195 snímků z Balkánu (Plitvická jezera a soustava jeskyň Postojna), Praha, 1909. * Soubor fotografií vyšel i na pohlednicích prodávaných ještě po roce 1918. * Pavel Körbr - Obrazy z honů (pohledy na zámky, lovecké zámečky, lesní partie apod. ), Praha, nedatováno (kolem 1910). * K. Šulc - Zajatá krása (soubor ze života koně, mlčenlivého přítele člověka), Unie, Praha, 1946. * 1904-1910 - pravidelné přispívání do časopisu Český svět.

Výstavy

Krásné časy. Rudolf Bruner-Dvořák, momentní fotograf. +more Spoluautor J. Hozák. Národní technické muzeum, Praha 1995. * Rudolf Bruner Dvoržak: Putovanja na jug. Balkanom u osvit XX veka Galerie Artget, Beograd 20. 11. - 30. 12. 2003.

Galerie

Soubor:Rudolf Bruner-Dvořák. jpg|Rudolf Bruner-Dvořák: Císařské kočáry (kolorováno) Soubor:Rudolf Bruner-Dvořák1. +morejpg|Rudolf Bruner-Dvořák: Pražský hrad Soubor:Prague exibition gate 1891. jpg|Rudolf Bruner-Dvořák: Vstupní brána na Jubilejní výstavu 1891 Soubor:Bruner1. jpg|Rudolf Bruner-Dvořák: Pád balonu Kysibelka Soubor:Bruner3 cisar. jpg|Rudolf Bruner-Dvořák: Císař František Josef I. na Jubilejní výstavě v roce 1891 Soubor:Ceska chalupa. jpg|Rudolf Bruner-Dvořák: Staročeská chalupa na Jubilejní výstavě.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Pavel Scheufler, Jan Hozák: Krásné časy: Rudolf Bruner-Dvořák, momentní fotograf. Grafoprint Neubert, Praha, 1995, . +more * Pavel Scheufler: Galerie c. k. fotografů. Grada, Praha, 2001, . * Vladimír Birgus, Jan Mlčoch: Česká fotografie 20. století. Kant, Praha, 2005, . * Krásné časy: Momentní fotograf Rudolf Bruner-Dvořák (1864-1921). CD-ROM. CD-Foto Bler, Praha, 1995.

Související články

Fotografie v Praze

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20131029195637/http://www. scheufler. cz/cs-CZ/files/2408/RBD. pdf]Životní osudy Rudolfa Brunera-Dvořáka[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070610165529/http://krkonose. krnap. cz/index. php. option=com_content&task=view&id=8081&Itemid=4]První fotografové Krkonoš: Rudolf Brunner-Dvořák[/url] *.

Kategorie:Narození v roce 1864 Kategorie:Úmrtí v roce 1921 Kategorie:Čeští fotografové Kategorie:Čeští fotožurnalisté Kategorie:Dvorní fotografové Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 30. +more října Kategorie:Narození 2. července Kategorie:Narození v Přelouči Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Češi v Bosně a Hercegovině.