Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten

Rudolf svobodný pán Stöger-Steiner von Steinstätten ( Rudolf Ignatius Freiherr Stöger-Steiner von Steinstätten) (26. dubna 1861 Pernegg an der Mur - 12. května 1921 Štýrský Hradec), byl rakousko-uherský generál a politik, v letech 1917-1918 poslední ministr války Rakouska-Uherska. Do c. k. armády vstoupil v roce 1879 jako absolvent kadetní školy a jako nižší důstojník působil u řady posádek na různých místech monarchie, několik let mimo jiné sloužil v Čechách a na Moravě. Za první světové války bojoval jako velitel divize na východní frontě, v letech 1915-1917 byl velitelem armádního sboru v Itálii. Odtud byl povolán do Vídně a od dubna 1917 zastával funkci rakousko-uherského ministra války. V roce 1918 dosáhl hodnosti generálplukovníka a byl také povýšen na barona. Po rozpadu monarchie byl penzionován a dožil v soukromí ve Štýrském Hradci.

Biografie

+morepng|náhled|vlevo'>Rudolf Stöger-Steiner jako generál pěchoty (1917) Narodil se jako syn továrníka Georga Stögera (1818-1874), po otcově úmrtí se matka Agatha, rozená Hoferová (1837-1901), podruhé provdala za plukovníka Josefa Steinera (1834-1905), který Rudolfa i jeho bratry adoptoval a ti přijali jméno Stöger-Steiner. Rudolf od roku 1875 navštěvoval kadetní školu v Liebenau (dnes součást Štýrského Hradce), z níž byl vyřazen roku 1879 jako podporučík a nastoupil do služby v armádě. V letech 1884-1886 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K. u. k. Kriegschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka byl zařazen do důstojnického sboru generálního štábu. Jako důstojník pěchoty sloužil poté u posádek ve Foči, Krakově, Mostaru, Komárně, Villachu a Košicích. Roku 1890 byl povýšen na kapitána a roku 1896 na majora. Kromě toho vyučoval taktiku na Válečné škole ve Vídni a byl autorem několika učebnic. Roku 1899 byl povýšen na podplukovníka a roku 1903 na plukovníka. Roku 1907 se stal velitelem pěšího pluku č. 74 v Liberci. V roce 1909 byl povýšen na generálmajora a převzal velení 56. pěchotní brigády v Lublani. Roku 1910 byl coby odborník na taktiku a autor vojenských učebnic jmenován velitelem armádní střelecké školy ve Vídni. Roku 1912 dosáhl hodnosti polního podmaršála (Feldmarschalleutnant) a stal se velitelem 4. pěchotní divize v Brně.

První světová válka

Baronský erb Rudolfa Stöger-Steinera (1918) Po vypuknutí první světové války byl se svou brněnskou 4. +more pěchotní divizí povolán na východní frontu. Zúčastnil se bojů na podzim 1914 v Haliči, včetně bitvy u Komarówa a bitvy u Rawy nebo u Přemyšlu. Rovněž byl účasten bitvy u Gorlice, v níž rakousko-uherská a německá armáda prolomila ruské pozice a odvrátila hrozbu ruské invaze do střední Evropy. Jako velitel armádní skupiny velel v červenci 1915 nově utvořené 62. pěchotní divizi při druhé bitvě u Kraśniku. V červenci 1915 převzal velení 15. armádního sboru v Itálii a k datu 1. listopadu 1915 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty. Velel opakovaným bitvám na Soči, v nichž se mu podařilo odrazit útoky italské armády. Během vojenských tažení vždy dbal na co největší ohleduplnost k civilnímu obyvatelstvu, za což byl oceněn Mezinárodním červeným křížem a čestným občanstvím v několika obcích v dnešním Slovinsku (Bled).

Od 10. +more dubna 1917 až do 2. listopadu 1918 zastával post ministra války Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání). V květnu 1918 byl povýšen na generálplukovníka. Podařilo se mu dosáhnout maximálního početního stavu armády a posílení výzbroje. V posledních měsících úřadování ale již přihlížel ochabování armády a rozvratu rakousko-uherského státu, včetně stávkovkého hnutí, vojenských vzpour a problémů se zásobováním. Byl přesvědčen o nemožnosti pokračovat dále v bojových akcích. Při poradách s císařem Karlem I. se přimlouval za vyhlášení příměří. Po zániku monarchie v listopadu 1918 rezignoval na svůj úřad.

K datu 1. prosince 1918 byl v armádě penzionován a usadil se ve Štýrském Hradci, kde v roce 1921 zemřel ve věku šedesáti let a je zde také pohřben.

Tituly a ocenění

V roce 1891 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Steinstätten, v závěru existence monarchie získal titul svobodného pána (Freiherr, 1918). Jako velitel armádního sboru obdržel v roce 1916 titul c. +more k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Během vojenské kariéry získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku, v průběhu první světové války i od představitelů spojeneckých států.

Rakousko-Uhersko

60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) * +moresvg'>60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1899) * 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1906) * 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) * 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1912) * 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1914) * 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1915) * 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1916) * 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž (1917) * 60x60pixelů Leopoldův řád I. třídy s válečnou dekorací (1917).

Zahraničí

60x60pixelů Řád Takova V. +more třídy (Srbsko, 1887) * 60x60pixelů Řád lva a slunce IV. třídy (Persie, 1890) * 60x60pixelů Řád rumunské hvězdy (Rumunsko, 1910) * 60x60pixelů Řád rumunské koruny (Rumunsko, 1911) * 60x60pixelů Řád dvojitého draka II. třídy (Čína, 1911) * 60x60pixelů Řád Osmanie II. třídy (Turecko, 1913) * 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (Německo, 1915) * 60x60pixelů Řád slávy (Turecko, 1917) * 60x60pixelů Železný kříž I. třídy (Německo, 1917) * 60x60pixelů Řád červené orlice I. třídy (Německo, 1918) * 60x60pixelů velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko, 1918) * 60x60pixelů velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko, 1918).

Rodina

Byl ženatý s Marií von Link (1867-1934), která zemřela v Brně. Z manželství se narodily dvě děti, syn Johann (1896-1897) zemřel v kojeneckém věku. +more Dcera Margarethe (1893-1969) se provdala do vlivné brněnské nakladatelské rodiny Rohrerů, uplatnila se jako spisovatelka, po odsunu z Československa pokračovala v podnikání v Rakousku již jako vdova a mimo jiné proslula svými aktivitami v otázce ochrany autorských práv.

Jeho bratři Julius Stöger-Steiner (1860-1943) a Gustav Stöger-Steiner (1864-1933) sloužili také v armádě a dosáhli důstojnických hodností u c. k. +more zeměbrany.

Odkazy

Reference

Literatura

BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 297-299 (heslo Rudolf Stöger-Steiner von Steinstätten) ISBN 978-963-446-585-0 [url=http://real-d. +moremtak. hu/652/7/dc_633_12_doktori_mu. pdf]dostupné online[/url].

Externí odkazy

[url=https://www. austro-hungarian-army. +moreco. uk/biog/stoeger. htm]Rudolf Stöger-Steiner na webu austro-hungarian army[/url] * [url=https://www. valka. cz/Stoeger-Steiner-von-Steinstaetten-Rudolf-t60327]Rudolf Stöger-Steiner na webu valka. cz[/url] *.

Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Osobnosti první světové války Kategorie:Ministři války Rakouska-Uherska Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští válečníci Kategorie:Tajní radové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Generálplukovníci Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu dvojitého draka Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Narození v roce 1861 Kategorie:Narození 26. +more dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1921 Kategorie:Úmrtí 12. května Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Pohřbení ve Štýrském Hradci Kategorie:Muži.