Rudolf Veverka

Technology

12 hours ago

Author

Rudolf Veverka (12. prosince 1923 Praha – 2. února 2007 Skalice u České Lípy) byl český herec. Po ukončení studia na Bechyni absolvoval Dramatický studio aneb školu pro pokročilé dramatické umělce při Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a od roku 1943 působil v Mariánských Lázních, kde dostal angažmá v divadle a postavil se poprvé před kameru v roce 1947. Souběžně se svou filmovou kariérou vystupoval rovněž v Divadle Na zábradlí, v Divadle S. K. Neumanna v Praze (1949–1953) a v Kladně (1953–1957). Zahrál si v mnoha filmových i televizních rolích, kde často ztvárňoval postavy statkářů či skeptických úředníků. Jeho nejznámější role jsou psycholog Pizurný ve filmu Vesničko má středisková a major Kužela ve filmu Kdo chce zabít Jessii?. Příležitostně také daboval. K jeho dalším významným rolím v českém filmu patří role v filmech Ceny, život, slunce, díky krejčímu zkáz, Daniela nebo Kamenák. Pořádá se po něm každoročně Festival Rudolfa Veverky, na kterém jsou promítány všechny jeho filmy. Zemřel ve věku 83 let v nemocnici v Skalici u České Lípy na infarkt myokardu. Byl dvakrát ženatý a měl dvě děti, z prvního manželství.

Rudolf Veverka (3. duben 1922 Jihlava - 28. července 1973 Praha ) byl český malíř. Narodil se v rodině advokáta a sociálního demokrata JUDr. Rudolfa Veverky, který byl v letech 1925-1933 v Jihlavě prvním českým starostou.

Malování se Rudolf Veverka věnoval během studií v Praze až do počátku 50. let. +more V následném období se k malování vrátil ještě krátce kolem roku 1960 a poté až na konci 60. a počátku 70. let, krátce před svým předčasným úmrtím v 51 letech.

=== Vzdělání === Po absolvování gymnázia odešel do Prahy, kde v letech 1941-1943 studoval na Uměleckoprůmyslové škole. Jeho školní práce se ale nezachovaly.

Rudolf Veverka byl mimořádně intelektuálně disponovaný. Celý život se intenzivně sebevzdělával v různých oborech, zejména v těch, které mu přinášely podněty pro rozvoj vlastní osobnosti.

=== Zájem o umění === Zajímal se o výtvarné umění, literaturu i hudbu. Aktivně hrál na violoncello a harmonium. +more Svým dětem napsal několik pohádek. Zachované fragmenty těchto textů mají s jeho obrazy společnou imaginaci a poetiku. Obě tyto složky tvořily silný a zároveň zcela soukromý základ jeho tehdejší tvorby.

Zájem Rudolfa Veverky o výtvarné umění se nikdy neomezoval pouze na umění současné. Zvlášť ve čtyřicátých letech si on i řada jeho generačních vrstevníků pod dojmem vlastních dramatických zážitků, nebo dojmů z prostředí, v němž byli nuceni žít, kladli existenciální otázky, které obvykle na tak mladé lidi nedoléhají. +more Veverkova manželka Hana byla navíc po matce ze židovské rodiny. Existenciální úzkost v takových podmínkách vedla k jeho zesílené víře ve smysl empatie. Snaha vyrovnat se s těmito skutečnostmi jej i mnohé další přiváděla k základním modelům křesťanské civilizace.

Přes tyto obtíže Veverka intenzivně sledoval surrealismus, vlastnil tiskem vydané přednášky André Bretona, Freudovy spisy, díky časopisům jako byl Caiher d´Art znal i tvorbu dalších avantgardních umělců, zvláště pak Picassa.

Zájem o umění však nikdy neovlivňoval jeho tvorbu přímo, ale mnohem spíš se stával podnětem k dalším osobním průzkumům. Podobně jako surrealisté ho lákaly i vstupy do patologicky deformovaného vnímání. +more Pod dojmem studia slavné Prinzhornovy práce o schizofrenii jako separaci intelektuálních a emočních funkcí, se spolu s dalšími mladými umělci přihlásil profesoru Svetozáru Nevolemu coby frekventant pokusů s LSD. Halucinační zážitky při použití LSD, zvláště pak dosud nepoznané barevné a sluchové vize, zúročil potom v některých svých obrazech například v expresivní deformaci figur či dramatické hře rukou, ale i v jejich až manýristické barevnosti.

=== Dílo === První, poměrně ucelený soubor, tvoří až obrazy s biblickou tematikou z let 1945-1953. Svá ranější díla Rudolf Veverka na konci 40. +more let spálil.

Konkrétně v letech 1945-1948 technikou olejomalby vytvořil Rudolf Veverka díla jako:

* Raněný, 1945, * Žena ošetřující raněného, 1946, * Snímání z kříže, 1946, * Modrá žena v křesle, neboli Archanděl, 1947, * dvě verze Piety a * některé variace námětu Oplakávání Krista.

Pro Veverkova díla z tohoto období je typický - podobně jako u mnohých dalších mladých umělců v Čechách i jinde v Evropě - návrat ke křesťanské ikonografii, zvláště pak k tématu Ukřižování a spolu s ním ke spontánní, programově neestetizované expresi.

Rudolf Veverka vnímal Ukřižování Krista a biblické příběhy vůbec, jako velkou metaforu lidského utrpení a oběti, jako memento smyslu života i smrti. Pro svou tvorbu na tato témata našel předobraz v pozdně gotickém Isenheimském oltáři Matthiase Grünewalda, zejména v jeho známém Malém ukřižování. +more Výrazně odlišně pojatým dílem je potom Svatý Jan Evangelista z konce 40. let, agresivními rudými, černými a šedými tóny spolu s dynamickým tvaroslovím evokující jeho zjevení apokalypsy.

Řadu dalších Veverkových děl známe pouze ze soukromých černobílých fotografií.

Malování se věnoval do počátku padesátých let a po krátké pomlce kolem roku 1960 se k němu vrátil v závěru svého života, v období opětovného útlaku koncem 60. a počátkem 70. +more let, kdy se tématem jeho spíš fantazijních kompozic znovu staly pasáže z Bible, tentokrát typu Přechod přes poušť (1971) a Zápas (1972).

Svoji tvorbu Veverka nikdy nevystavil, znala ji jen rodina a nejužší okruh přátel. Soubor:Raněný. +morejpg|Raněný, kolem 1945 Soubor:Žena ošetřující raněného. jpg|Žena ošetřující raněného, 1946 Soubor:Rudolf Veverka-Snímání z kříže. jpg|Snímání z kříže, kolem 1945 Soubor:Rudolf Veverka - Archanděl (1947). jpg|Archanděl, 1947 Soubor:Rudolf Veverka-Oplakávání. jpg|Oplakávání, konec 40. let Soubor:Rudolf Veverka - Krajina. png|Krajina, 1948 Soubor:Ptáci. jpg|Ptáci a noc, 1971 Soubor:Rudolf Veverka-Přechod přes poušť. jpg|Přechod přes poušť, 1971 Soubor:Zápas. jpg|Zápas, 1972.

=== Posmrtné znovuobjevení === Rané práce Rudolfa Veverky znovuobjevila pro dějiny českého umění výstava Konec avantgardy. , která se s velkým úspěchem konala v Galerii hlavního města Prahy v roce 2011. +more Autorkou její koncepce a stejně tak i stejnojmenné publikace, která k ní vyšla, byla se svým týmem Veverkova dcera Hana Rousová .

Tento projekt dal podnět k úvahám teoretika umění Josefa Vojvodíka o významu Veverkova díla v souvislostech českého i světového výtvarného umění, které vyšly pod názvem Patos v českém umění, poezii a umělecko-estetickém myšlení (2014) . Tvorbě Rudolfa Veverky věnoval Vojvodík v knize rozsáhlou kapitolu.

Malířskou tvorbu Rudolfa Veverky lze s časovým odstupem hodnotit jako originální vklad do dějin českého moderního umění. Soubor:Vilém Veverka-Reflection. +morejpg|Rudolf Veverka, malba, Přebal hudebního CD Viléma Veverky Reflection Soubor:V. Veverka-LP Reflection. jpg|Rudolf Veverka, Svatý Jan Evangelista, konec 40. let, Přebal hudebního LP Viléma Veverky Reflection.