Rudolf Welsersheimb

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Rudolf Welsersheimb byl český šlechtic a diplomat žijící ve 13. století. Pocházel z významného českého rodu a zastával významné úřady v Českém království. Byl dvorním maršálkem a poté i zemským hejtmanem. Díky svým diplomatickým schopnostem se účastnil několika diplomatických misí, především ve Vídni a Ulmu. Jeho hlavním úkolem bylo vyjednávat s říšskými městy a zabezpečovat obchodní zájmy Českého království. Byl také členem české delegace na Říšském sněmu. Po smrti Přemysla Otakara II. byl jedním z přísedících u volby nového českého krále. Rudolf Welsersheimb byl významnou osobností české politiky a diplomacie 13. století.

Rudolf Welser hrabě z Welsersheimbu (Rudolf Maria Josef Leopold Anton Welser Graf von Welsersheimb) (1. března 1842, Vídeň - 25. října 1926, Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský diplomat. Od mládí působil na ministerstvu zahraničí a zastával řadu nižších funkcí, poté byl vyslancem v několika evropských zemích i v zámoří. V závěru své kariéry byl rakousko-uherským velvyslancem ve Španělsku (1903-1911).

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu Welserů z Welsersheimbu hraběcí titul od roku 1719). Byl synem diplomata a c. +morek. komořího hraběte Gottfrieda z Welsersheimbu (1795-1867). Po studiích zahájil svou kariéru jako úředník u zemského soudu ve Štýrském Hradci (1865), po složení diplomatických zkoušek přešel pod ministerstvo zahraničí. Jako diplomat na nižších postech působil v Istanbulu, Berlíně a Římě, v letech 1882-1885 byl velvyslaneckým radou v Petrohradě, poté pracoval ve Vídni na ministerstvu zahraničí. V letech 1888-1889 byl krátce vyslancem v Brazílii, odkud odešel po revoluci a vyhlášení republiky. V letech 1894-1895 vyslancem v Rumunsku, mezitím na ministerstvu zahraničí dosáhl funkce prvního sekčního šéfa a v roce 1894 byl jmenován tajným radou. Pro konání mezinárodní konference v Haagu v roce 1899 mu byl propůjčen dočasný titul velvyslance, téhož roku obdržel velkokříž Leopoldova řádu. Poté nastoupil dlouhodobou dovolenou, ale na přání ministra zahraničí Gołuchowského v disponobilitě. V letech 1903-1911 byl rakousko-uherským velvyslancem ve Španělsko, v této funkci byl delegátem na mezinárodní konferenci v Algecirasu (1906), která projednávala zájmy evropských velmocí v Maroku. V lednu 1911 byl na vlastní žádost z Madridu odvolán a odešel do penze.

Byl dvakrát ženatý (Celestina Zois von Edelstein, 1848-1876; Hildegarda von Uechtritz, 1860-1939), ale zemřel bez potomstva.

Jeho bratranec Zeno Welsersheimb (1835-1921) sloužil v armádě, dosáhl hodnosti c. k. +more polního zbrojmistra a v rakouské vládě byl dlouholetým ministrem zeměbrany (1880-1905).