Rusnė (rameno delty)

Rameno delty Rusnė Každoroční povodně zaplavují silnice v Pomoří

Rusnė (německy Ruß nebo Russ) začíná po oddělení ramene delty Němenu u vsi Nausėdai (okres (lit. savivaldybė) Pagėgiai) v místě, kde se odděluje rameno Gilija (rusky Матросовка), 10 km po proudu od města Panemunė, 8 km na západ od "okresního" města Pagėgiai. +more Rusnė teče na území Regionálního parku Němenské delty severozápadním směrem, u vsi Girininkai tvoří zákrut vypouklý na jihozápad. Středem ramene jde státní hranice mezi Litvou a ruskou Kaliningradskou oblastí. U samého města Rusnė se dále rozděluje na ramena Atmata a Skirvytė, přičemž hned po 100 m se od Skirvytė (již na území města) dále odštěpuje Pakalnė. Rusnė si s sebou odnáší 82 % z průtoku Němenu, proto je považována za pokračování Němenu a někde bývá proto chybně označována ještě jako Němen.

Průměrná šířka koryta ramene je 200 m, největší je u vsi Paleičiai: 500 m, průměrná hloubka je 3 m, největší: 7,9 m; průměrná rychlost toku je 0,6 m/s, v období povodní kolem 1,0 m/s, průměrný spád je 8 cm/km.

Úroveň hladiny závisí od množství srážek, ucpání koryta nánosem ker (nejčastěji se tvoří v rameni Gilija a v rameni Rusnė na soutoku s řekou Gėgė u vsi Karceviškiai) a úrovně hladiny v Kuršském zálivu. V době záplav úroveň hladiny stoupne obvykle o 6 - 6,6 m oproti normálu v horním toku a o 3 m oproti normálu v dolním toku. +more Rameno se rozvodní o 0,5 km v oblasti kolem Galzdonů a o 6 km u městysu Šilgaliai (přičemž zcela pohltí koryto přítoku Gėgė), kde území zatopí 1 - 2 metrovou vrstvou vody. Zdejší poldery ochraňují jen před letními záplavami. Celý levý břeh ramene před záplavami chrání vysoký násep (na výstavbu (v některých místech na opravu) podobného náspu na pravém břehu) se po dlouhá léta - již od předminulého století - nedostává financí). V rameni se během roku uloží značné množství nánosů, které jsou pravidelně odstraňovány říčními bagry.