Ruđer Bošković

Ruđer Josip Bošković (italsky Ruggero Giuseppe Boscovich, též psán Roger či Ruder Boškovič apod., 18. května 1711, Dubrovník - 13. února 1787, Milán) byl fyzik, astronom, matematik, filozof, teolog, diplomat, básník a jezuita narozený na území dnešního Chorvatska. Výrazně ovlivnil vývoj přírodních věd, především svou teorií atomů, metodikou výpočtu oběžné dráhy planet a objevem neexistence atmosféry na Měsíci z roku 1753.

Pro Chorvaty je jednou z největších historických osobností, v anketě Největší Chorvat z roku 2003 obsadil třetí místo. Zároveň je však Bošković zařazován do srbského či italského národního kontextu - Italové argumentují, že Boskovičova matka pocházela z italské rodiny a on sám měl italštinu jako první jazyk, neboť Dubrovník byl v době Boskovičova narození pod silným italským vlivem (svá díla psal ovšem latinsky, jako většina vzdělanců té doby). +more Jeho otec Nikola byl Srb, a proto ho Srbská akademie věd roku 1993 zařadila mezi 100 nejvýznamnějších Srbů historie.

Život

Narodil se 18. května 1711 v Dubrovniku. +more Jeho otec Nikola byl srbský obchodník, jeho matka Paola italská šlechtična (dožila se 103 let). Ruđer měl šest sourozenců, čtyři bratry a dvě sestry, byl z nich druhým nejmladším.

Mladý Ruđer Boškovič se naučil číst ve věku 9 let, poté začal navštěvovat místní jezuitskou školu a zde byl brzy rozpoznán jeho talent. Získal si reputaci velmi inteligentního a nadaného studenta. +more Proto ve věku 14 let odešel do Říma, kde pobýval většinu svého života. V roce 1731 vstoupil jako novic do Jezuitského řádu a ve stejné době začal studovat matematiku a fyziku. Jeho pokrok byl tak markantní, že byl roku 1740 jmenován profesorem na univerzitě v Říme. Na tomto postu se začal seznamovat s moderními vědeckými poznatky, ale i s klasickou řeckou geometrií a mimo jiné určil dobu rotace Slunce podle pozorování skvrn na jeho "povrchu".

Na univerzitě v Římě se však proslavil nejen jako vynikající vědec, nýbrž i jako vedoucí mnoha disertačních prací. Pod jeho vedením byly obhájeny například práce na témata: Přechod Merkuru přes Slunce, severní Polární záře, pozorování hvězd, hranice jistoty v astronomických pozorováních, teorie komet, teorie přílivu a odlivu, aplikace matematiky v teorii dalekohledu nebo problémy sférické trigonometrie.

V roce 1742 zvítězil jeho návrh na opravu kopule Baziliky svatého Petra, v němž byla objevena trhlina. Papež +more'>Benedikt XIV. tak nechal do kopule umístit několik soustředných železných pásů pro udržení stability konstrukce. O dva roky později byl vysvěcen římsko-katolickým knězem.

Roku 1745 vydal práci v níž se snažil najít střední cestu mezi Newtonovou teorií gravitace a Leibnizovou představou monád. Dospěl k závěru, že více než jeden bod nemůže zabírat stejné místo v prostoru. +more Z tohoto tvrzení pak rozvinul první moderní teorii atomů.

O dva roky později navštívil Dubrovnik, své rodné město, a už nikdy se tam nevrátil. Krátce nato měl odjet do Brazílie provádět zeměpisná měření, papež ho však přesvědčil aby zůstal a tato měření provedl v Itálii. +more To se také stalo, dva roky konal měření v oblasti mezi Římem a Rimini. Roku 1755 o tom vydal knihu.

Proslul i jako vynikající diplomat. Řešil například spory o odvodnění jezera v Toskánsku, působil jako diplomat i ve Vídni. +more Zde v roce 1758 také vydal své nejslavnější dílo "Philosophiæ Naturalis theoria redacta ad Unicam legem virium in natura existentium" obsahující jeho teorii atomů a teorii fyzikálních sil. Později působil jako diplomat v Londýně a byl tam i zvolen členem Královské akademie věd.

V roce 1761 pozoroval přechod Venuše přes sluneční disk. Poté cestoval přes Osmánskou říši, Polsko a Bulharsko do Ruska, kde byl také zvolen členem tamní akademie věd. +more Krátce nato se vrátil do Itálie a navštívil Kraňsko, kde navázal kontakty s tamními jezuity, kteří zařadili jeho myšlenky do svých vzdělávacích programů. Boškovicovy teorie ovlivnily řadu tehdejších významných fyziků, například Scherffera, Grubera nebo Vegu.

Roku 1764 odešel z univerzity v Římě na univerzitu v Pavii. Současně zastával šest let také post ředitele astronomické observatoře v Miláně. +more Byl pozván na britskou výpravu do Kalifornie za pozorováním dalšího přechodu Venuše přes Slunce, avšak španělská vláda krátce předtím vykázala jezuity ze svých kolonií, k jeho odjezdu tedy nedošlo. V této době Boškovic často měnil svá bydliště, měl řadu nepřátel. Roku 1773 byl odvolán z funkcí v Itálii, uchýlil se tedy do Francie a tady byl jmenován hlavním optikem námořnictva. Ve Francii zůstal 10 let, pokračoval zde ve vědecké práci a publikoval řadu děl, mimo jiné způsob jak určit dráhu komety nebo jiného nebeského tělesa z tří nezávislých pozorování a vylepšil konstrukci dalekohledů.

V roce 1783 se vrátil do Itálie, kde publikoval 5 svazků o astronomii. Několik měsíců strávil v klášteře a snažil se dále pracovat. +more Nicméně v této době byl již nemocen, navíc jeho díla neměla úspěch, jaký by si přál. Zemřel 13. února 1787 ve věku 75 let.

Dílo

Philosophiae naturalis theoria, 1758 * De maculis solaribus (1736) * De maculis solaribus exercitatio astronomica (1736) * De Mercurii novissimo infra Solem transitu (1737) * Trigonometriae sphaericae constructio (1737) * De aurora boreali (1738) * De novo telescopii usu ad objecta coelestia determinanda (1739) * De veterum argumentis pro telluris sphaericitate (1739) * Dissertatio de telluris figura (1739) * De Circulis osculatoribus, Dissertatio (1740) * De motu corporum projectorum in spatio non resistente (1741) * De inaequalitate gravitatis in diversis terrae locis (1741) * De natura et usu infinitorum et infinite parvorum (1741) * De annusi fixarum aberrationibus (1742) * De observationibus astronomicis et quo pertingat earundem certitudo (1742) * Disquisitio in universam astronomiam (1742) * Parere di tre Matematici sopra i danni che si sono trovati nella Cupola di S. +more Pietro (1742) * De motu corporis attracti in centrum immobile viribus decrescentibus in ratione distantiarum reciproca duplicata in spatiis non resistentibus (1743) * Riflessioni de' Padri Tommaso Le Seur, Francesco Jacquier de el' Ordine de' Minimi, e Ruggiero Giuseppe Boscovich della Compagnia di Gesù Sopra alcune difficoltà spettanti i danni, e Risarcimenti della Cupola Di S. Pietro (1743) * Nova methodus adhibendi phasium observationes in eclipsibus lunaribus ad exercendam geometriam et promovendam astronomiam (1744) * De cycloide et logistica (1745) * De Viribus Vivis (1745) * Trigonometria sphaerica (1745) * De cometis (1746) * Dissertatio de maris aestu (1747) * Dissertatio de lumine, 1-2 (1748/1749) * De determinanda orbita planetae ope catoptricae ex datis vi celeritate & directione motus in dato puncto (1749) ( * Sopra il Turbine che la notte tra gli XI e XII giugno del MDCCXLIX danneggio una gran parte di Roma (1749) * De centrogravitatis (1751) * Elementorum matheseos ad usum studiosae juventutis (1752) * De lunae atmosphaera (1753) * De continuitatis lege et eius consectariis pertinentibus ad prima materiae elementa eorumque vires dissertatio (1754) * Elementorium universae matheseos, 1-3 (1757) * De lege virium in natura existentium (1755) * De lentibus et telescopiis dioptricis disertatio (1755) * De inaequalitatibus quas Saturnus et Jupiter sibi mutuo videntur inducere praesertim circa tempus conjunctionis (1756) * Theoria philosophiae naturalis (1758) * De Solis ac Lunae defectibus libri (1760) * Scrittura sulli danni osservati nell' edificio della Biblioteca Cesarea di Vienna, e loro riparazione (1763) * Memorie sopra il Porti di Rimini (1765) * Sentimento sulla solidità della nuova Guglia del Duomo di Milano (1765) * dissertationes quinque ad dioptricam pertinentes (1767) * Voyage astronomique et geographique (1770) * Memorie sulli cannocchiali diottrici (1771) * Journal d'un voyage de Constantinopole en Pologne (1772) * Sullo sbocco dell'Adige in Mare (1779) * Riflessioni sulla relazione del Sig. Abate Ximenes appartenente al Progetto di un nuovo Ozzeri nello Stato Lucchese (1782) * Giornale di un viaggio da Constantinopoli in Polonia dell'abate Ruggiero Giuseppe Boscovich, con una sua relazione delle rovine di Troia (1784) * Opera pertinentia ad opticam et astronomiam, 1-5 (1785) * Sui danni del Porto di Savona, loro cagioni e rimedi (1771) * Lettere a Giovan Stefano Conti (1780).

Odkazy

Reference

Literatura

Bursill-Hall, Piers, ed. R. +moreJ. Boscovich; Vita E Attivita Scientifica; His Life and Scientific Work. Roma: Istituto della Enciclopedia Italiana, 1993. * Dadić, Žarko. Ruđer Bošković. Zagreb: Školska Knjiga, 1987 * Dimitric, Radoslav. Ruđer Bošković Pittsburgh: Helios Publishing Company, 2006, * Whyte, Lancelot Law, ed. Roger Joseph Boscovich, S. J. , F. R. S. , 1711-1787: Studies of His Life and Work on the 250th Anniversary of His Birth. London,: G. Allen & Unwin, 1961. * Williams, L. Pearce. R. J. Boscovich; Vita E Attivita Scientifica; ed. Piers Bursill-Hall, Roma: Istituto della Enciclopedia Italiana, 1993.

Externí odkazy

[url=https://www. familysearch. +moreorg/ark:/61903/3:1:3QS7-899X-FDWD. i=288&cc=2040054&cat=734702]Záznam o narození a křtu[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20120725034305/http://www. 1911encyclopedia. org/Roger_Joseph_Boscovich]Heslo v Encyklopedii Britannica[/url] * [url=http://www. newadvent. org/cathen/02691a. htm]Heslo v Katolické encyklopedii New Advent[/url].

Kategorie:Chorvatští astronomové Kategorie:Italští astronomové Kategorie:Chorvatští filosofové Kategorie:Italští filozofové Kategorie:Chorvatští matematici Kategorie:Italští matematici Kategorie:Chorvatští teologové Kategorie:Italští teologové Kategorie:Chorvatští básníci Kategorie:Italští básníci Kategorie:Italští spisovatelé Kategorie:Chorvatští spisovatelé Kategorie:Diplomaté Chorvatska Kategorie:Chorvatští fyzici Kategorie:Italští fyzici Kategorie:Italští jezuité Kategorie:Jezuité Kategorie:Chorvatští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Narození 1711 Kategorie:Narození 18. +more května Kategorie:Narození v Dubrovníku Kategorie:Úmrtí 1787 Kategorie:Úmrtí 13. února Kategorie:Úmrtí v Miláně Kategorie:Muži Kategorie:Členové Královské společnosti.