Rybárna (Modrava)

Rybárna (psáno dohromady jako nebo odděleně nebo v jednotném čísle jako ) je zaniklá samota, (někdy označovaná též jako samota na Rybárně) která se nacházela v údolí Roklanského potoka asi tři kilometry severozápadně od šumavské Modravy na cestě mezi Modravou a Javoří pilou při břehu Roklanského potoka. Tato samota stála v pomyslném „geografickém průniku“ tvořeném jižním úpatí Oblíku (1 225 m n. m.), jihozápadním úpatím Adamovy hory (1 078 m n. m.) a severním okrajem rozsáhlé Rybárenské slati, která byla po této samotě i pojmenována ( nebo také ).

Geografie

Okolní hory

Rozptýlená osada Rybárna se nacházela asi 900 metrů vzdušnou čarou severovýchodním směrem od soutoku Javořího potoka s Roklanským potokem na Šumavě. Severně od Rybárny se tyčil Oblík ( 1 228 m n. +more m. ) a Kostelní vrch ( 1 016 m n. m. ); na severovýchodě pak Adamova hora ( 1 078 m n. m. ); na jihovýchodě Modravská hora ( 1 157 m n. m. ); na jihu , (1 052 m n. m. ); na západě Smrkový vrch ( 1 112 m n. m. ) a na severozápadě Polom ( 1 139 m n. m. ).

Okolní slatě

Osada Rybárna byla obklopena rašeliništi. Na severovýchodě to byla Tříjezerní slať , na východě pak , na jihovýchodě , na jihu to byla Rybárenská slať , na jihozápadě a na západě Šárecká slať .

Sousední obydlená místa

Sousedními obydlenými místy (vzhledem k osadě Rybárna) byly: Nová Studnice, Zelenohorská Huť, Zelená Hora; na severu pak Schwartzův statek a Kaltenbrunn (osada neměla české jméno); na severovýchodě Schätzova Mýť, Adamova hora a Vchynice; na východě (hájovna), Tetov a ; na jihovýchodě Vchynice-Tetov II a Modrava ; na jihu a Roklanská hájovna (Roklanská chata) a nakonec Javoří Pila na severozápadě.

Historie

Původní samota Rybárna

Na konci 18. století byla na Roklanském potoce postavena sklárna, ale její výroba nebyla příliš úspěšná. +more Po ukončení sklářského provozu nechal tehdejší majitel Prášilského (ského) panství Josef II. ze Schwarzenbergu na cestě z Modravy do Prášil postavit malou osadu, jejíž obyvatelé žili z těžby dřeva.

Až do roku 1938 se Rybářské chaty sestávaly celkem ze čtyř domů. Tři z nich se nacházely na levé straně Roklanského potoka, čtvrtý z nich pak na pravém břehu potoka na okraji Rybárenské slati a byl s levým břehem spojen dřevěnou lávkou (ta se nazývala Černá lávka - ). +more Rybářské domky spadaly pod farnost Srní . Až do poloviny 19. století byly Rybářské chaty podřízeny Prášilům .

Po zrušení vrchnostenské správy (v roce 1848) byla vedena Rybárna jako osada přičleněná (od roku 1850) k obci (respektive ) ve správním okrsku (okrese) Kašperské Hory . Od roku 1868 patřila Rybárna pod okrsek (okres) Sušice . +more V roce 1934 získala obec Stadler (v rámci tzv. Stodůleckého podílu, I. díl) nový název Srní . Po Mnichovské dohodě (30. září 1938) byla Rybárna přičleněna k Německé říši. V letech 1939 až 1945 patřila tato osada do bavorského okresu (Kašperské Hory).

Po druhé světové válce byla osada Rybárna v důsledku poválečného odsunu německého obyvatelstva z této pohraniční části Šumavy opuštěna. (Ze staré osady Rybárna nezůstaly žádné pozůstatky, dnes (2020) najdete, při troše štěstí, snad jen vegetací zarostlé nevýrazné zbytky základových zdí. +more).

Hájovna {{Cizojazyčně|de|Sägfeiler}} ({{Cizojazyčně|de|Frühauf}})

Název Rybárna byl následně přenesen a použit pro panskou hájovnu (původně zvanou ), která se nacházela 1 200 metrů vzdušnou čarou východně od zaniklých Rybářských domků (od původní samoty Rybárna). Zároveň bylo označení Rybárna použito i na celé okolí rozcestí tam, kde se od cesty Modrava - Javoří Pila odděluje cesta stoupající svahem k Tříjezerní slati. +more Tato hájovna (dům číslo popisné 52 na stavební parcele 58/1) stála na vyvýšeném levém břehu nad Roklanským potokem asi 90 metrů od křižovatky s prudce do kopce stoupající odbočkou od Roklanského potoka k Tříjezerní slati . (Na katastrálních mapách byl tento objekt označován jako Vchynice-Tetov číslo popisné 52. ) V mapě Prášilského panství z roku 1872 je tato samota pojmenována jako . Hájovna Rybárna byla zbořena (neznámo přesně kdy) někdy po druhé světové válce (pravděpodobně v 50. letech 20. století) po vybudování vojenského výcvikového prostoru (VVP) Dobrá Voda.

Hájovna - rekreační objekt

Asi 300 metrů jihovýchodním směrem od místa, kde stávala hájovna byl v roce 1938 (Některé prameny datují vznik tohoto objektu až na dobu kolem poloviny 20. století. +more) vybudována nová hájovna ve tvaru písmene „U“, jenž byl charakteristický pro schwarzenberské lesovny. List Plzeňský kraj ze dne 19. srpna 1938 o tom referoval následovně: „V Modravě Na Rybárně staví se hájenka státních lesů. Sestává ze dvou dílců, a sice z obytné budovy a z budovy hospodářské. Budova obytná jest dřevěná, srubová a budova hospodářská jest z kamene. “ Objekt při Roklanském potoku vzdálený asi 2,5 km od Modravy sloužil lesním zaměstnancům i v období socialismu. Dnes (2020) je to soukromé rekreační zařízení. Na katastrálních mapách je tento objekt označován jako Vchynice-Tetov II číslo popisné 109. Na leteckém snímku z roku 1949 (pořízeném předchůdcem dnešního Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř) v Dobrušce) jsou znázorněny jak objekt původní hájovny tak i nový objekt tvaru písmene „U“.

Okolí penzionu Rybárna

V blízkosti současné (rok 2020) Rybárny, jejíž jméno je odvozeno z německého tvaru příjmení Fischer (rybář), jehož nositel byl posledním zdejším lesníkem, je na křižovatce cest odpočívadlo s informační tabulí a turistickým rozcestníkem. Červeně značená turistická trasa z rozcestí Rybárna vede podél Roklanského potoka k rozcestí Javoří pila a dále pak (po modré) na Oblík nebo (dále po červené) na Poledník. +more Další možností je postupovat z rozcestí Rybárna stoupáním po cyklotrase číslo 2122 ke Tříjezerní slati.

Galerie

File:Tříjezerní slať. jpeg|Tříjezerní slať File:Tříjezerní slať (22). +morejpg|Pohled na okolí Roklanského potoka File:Mlynářská slať. JPG|Mlynářská slať.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Roklanský potok * Modrava * Javoří Pila * Tříjezerní slať

Externí odkazy

Kategorie:Zaniklá sídla na Šumavě Kategorie:Modrava Kategorie:Národní park Šumava Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Klatovy Kategorie:Základní sídelní jednotky v okrese Klatovy Kategorie:Samoty v okrese Klatovy Kategorie:Zaniklá sídla v Národním parku Šumava