Modrava

Modrava (německy Mader) je obec v Národním parku Šumava, v okrese Klatovy, 13 km jihozápadně od Kašperských Hor. Leží v nadmořské výšce 985 m na soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, jejichž soutokem vzniká Vydra (někdy se jako část Vydry označuje i Modravský potok a za počátek Vydry je označován soutok Luzného a Březnického potoka u hájovny Březník). Žije zde obyvatel.

Území obce

Osídlení obce Modrava je tvořeno dvěma částmi: Modrava a Filipova Huť.

Území obce je tvořeno čtyřmi katastrálními územími: * Vchynice-Tetov II (sem patří i samoty Palečkovna a Rybárna) * Filipova Huť (do něj spadá i osada Modrava a zčásti Korýtko a značná část horského území, například Lovčí skála, Čertův vrch, Nová slať, Černohorský močál, Filipohuťský les, Ztracený vrch, Mrtvý vrch, vrch Malá Mokrůvka, hájovna Březník, Luzný potok a Luzenské údolí, Hraniční slať, vrch Špičník, Březnický les, Blatný vrch a Blatenská slať, Studená hora, Novohuťské močály, Roklanská chata, Cikánská slať, Modravská hora a Modravské stráně) * západně od Medvědí hory je neosídlené malé katastrální území Roklanský Les (na němž se nachází Roklanský les) * severně a severovýchodně od Medvědí hory je rozsáhlé neosídlené katastrální území Javoří Pila (na jeho území se nachází Židovský les, Roklanská slať a hora Medvěd, Rokytská slať, Smrkový vrch, Javoří slať, Rybárenská slať).

V horském pásmu sousedí území obce na severu s rozsáhlým územím patřícím katastrálně obci Prášily. Území Vchynice-Tetov II sousedí na severu s katastrálním územím Vchynice-Tetov I obce Srní. +more Filipova Huť sousedí na východě s územím Horské Kvildy, pod niž spadá i část osady Korýtko. Horská část katastrálního území Filipova Huť sousedí na východě s územím obce Kvilda. Z jihu a západu sousedí území obce podél hřebene s německým Bavorskem, německá část hřebene je vyhlášena jako národní park Bavorský les.

Historie

Nejstarší dochované zmínky o Modravě pocházejí z let 1614 a 1617 - trvalé osídlení se v nich však ještě nezmiňuje, pouze rybářské využití a pastviny pro soumary (to vyplývalo z polohy při obchodní stezce do Kašperských Hor). Od roku 1757 se Modrava rozvíjí jako rybářská a lovecká osada. +more Ke změně dochází po roce 1799, kdy kníže Schwarzenberg kupuje od hraběte Filipa Kinského rozsáhlé území Prášilského panství a využívá obrovského bohatství dřeva ze zdejších rozsáhlých lesů. Hradlový most v roce 1931 V letech 1799-1801 byl vybudován podle návrhu Ing. Rosenauera Vchynicko-tetovský plavební kanál. Kanál začíná 2 km od Modravy pod bývalou osadou Vchynice-Tetov. Díky rozvoji dřevařství bylo v roce 1804 založeno 6 km jižně od Modravy sídlo Březník (Pürstling). Roku 1827 zakoupil podnikatel František Bienert (1788-1866), rodák z Warnsdorfu, od majitele panství Josefa Schwarzenberga starší pilu, kterou adaptoval na vhodný tovární objekt. V roce 1832 Bienert získal císařské privilegium pro výhradní výrobu ozvučného dřeva na dobu 10 let, další pak pro zlepšený postup výroby a samostatné privilegium pro výrobu řešetových lubů. V roce 1855 zřídil Bienert další podobnou provozovnu ve Stožci. V Modravě v polovině 19. století zaměstnával na pile a v lese 50-100 lidí. Platnost privilegií byla pak po dvou letech prodlužována až do jeho smrti, kdy převzala vedení obou závodů jeho manželka. Výroba však vzhledem k velké konkurenci klesala a polom, který roku 1870 zničil mnoho starých porostů zapříčinil, že rezonanční dříví muselo být dováženo z daleka. Vdova pily roku 1871 prodala Schwarzenbergovi, který modravskou pilu zlikvidoval a závod roku 1880 převedl do Stožce. Do současnosti se z továrny na břehu Roklanského potoka zachovala pouze část pro ukládání a sušení vyrobeného materiálu, která slouží jako rekreační zařízení Lesů ČR - objekt byl vyhlášen kulturní památkou a tvoří jednu z dominant obce.

V roce 1924 Klub českých turistů postavil další z dominant obce - Klostermannovu chatu, která sloužila jako horská chata. Jejím projektantem byla vedoucí osobnost české moderní architektury, průkopník moderní architektury a mezinárodně respektovaný architekt Bohuslav Fuchs. +more Náklady činily 1 041 500 Kč. Díky členům Finanční stráže a jejich rodinám, kteří byli většinově české národnosti, se této obci dostálo i českých učitelů. A tak roku 1934 byla v Modravě dostavěna česká obecní a mateřská škola (od roku 1999 je objekt školy po přestavbě provozován jako Hotel Modrava). V letech 1926 až 1936 zde sloužil u místní celnice i financ, Vrchní respicient, Václav Jeník. Po tuto dobu bydlel spolu se svojí ženou Annou Binder-Jeníkovou, porodní bábou neboli akušérkou, v bytě obytného domu pily na č. p. 51. Ta měla ze svého prvního manželství dvě děti, Marii a Františka (Podplukovník letectva in memoriam František Binder (22. října 1914 Hojná Voda - 4. března 1942 East Wretham, Norfolk, Spojené království), československý voják, příslušník Stráže obrany státu, člen Obrany národa, příslušník zahraniční československé armády ve Francii a příslušník britské RAF). Ten se významně účastnil bojů o Sudety a jako letecký střelec bombardovacích kompanií v okupované Evropě. Zemřel po boji s německým nočním stíhačem 4. března 1942 během letu k domovské základně RAF v Anglii.

V důsledku uzavření Mnichovské dohody bylo území obce v letech 1938 až 1945 přičleněno k nacistickému Německu.

Správa obce

V období první republiky nebyl v Modravě správní úřad obce a celý katastr byl spravován obecním úřadem ve Filipově Huti. K přesunu správního úřadu do Modravy došlo po druhé světové válce a po vysídlení Němců.

Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Filipova Huť o rozloze 5745 ha, bylo k 22. květnu 1947 sečteno 214 přítomných obyvatel.

Územní příslušnost

k 1. lednu 1948 je uvedeno, že obec Filipova Huť patří do správního okresu Sušice, soudní okres Hartmanice, poštovní úřad Kvilda, stanice sboru národní bezpečnosti Modrava, železniční stanice a nákladiště Lipka na Šumavě * k 1. +more únoru 1949 je obec Filipova Huť součástí okresu Vimperk, kraj Českobudějovický * k 1. lednu 1950 je pro obec Filipova Huť ( okres Vimperk, kraj Českobudějovický ) matriční úřad u Místního národního výboru Kvilda * k 1. červenci 1952 je Filipova Huť vedena jako samostatná obec v okrese Vimperk, kraj Českobudějovický * k 1. lednu 1955 je osada Filipova Huť jako část obce Horská Kvilda, okres Vimperk, kraj Českobudějovický, matriční úřad u Místního národního výboru Vimperk * k 1. červenci 1960 má obec Modrava, okres Klatovy, kraj Západočeský tyto části : 1. Filipova Huť, 2. Horská Kvilda, 3. Modrava.

V roce 1980 byla tato obec začleněna do správy MNV Srní. K opětovnému vzniku samostatné obce došlo 6. +more 12. 1990 ustavujícím zasedáním obecního zastupitelstva, zvoleného 17. 11. 1990.

Okolí a zajímavosti

Antýgl * Březník * Filipova Huť * Luzný * Modrý sloup * Oblík * Antýgl * Tříjezerní slať * Vchynicko-tetovský plavební kanál * Rybárna

Fotogalerie

Soubor:Modrava pila. jpg|Bývalá Binertova pila - dnes Penzion Modrava. +more Soubor:Modrava Klostermannova chata. jpg|Klostermannova chata. Soubor:Hasičská stanice v Modravě 3. jpg|Hasičská stanice Soubor:Modrava - parkoviště. jpg|Parkoviště. Soubor:Modrava, řeka. JPG|Modrava, řečiště. Soubor:Modrava, rechle (2013-08-16; 03). jpg|Hradlový most byl během komunistického režimu zničen, po jeho pádu obnoven.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.sumavanet.cz/modrava/]Stránky Modrava a okolí[/url] * [url=http://www.sumava-modravsko.cz/osady-a-samoty/modrava.html]Stránky o historii Modravy[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Klatovy Kategorie:Sídla na Šumavě Kategorie:Obce v okrese Klatovy Kategorie:Mikroregion Šumava - západ Kategorie:Místní akční skupina LAG Centrální Šumava Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici Kategorie:Sídla v Národním parku Šumava Kategorie:Lyžařská střediska v Česku