Černohorský močál

Černohorský močál je vrchovištní rašeliniště (s rašelinnou vrstvou a rozsáhlými klečovými porosty) nacházející se v mělkém sedle, které je tvořeno severozápadním svahem Černé hory (1316 m) a jižním svahem Čertova vrchu (1244 m). Černohorský močál (o rozloze 120 hektarů v nadmořské výšce kolem 1170 m) je vzdálen vzdušnou čarou asi 4 km jihozápadním směrem od šumavské obce Kvilda. Celá jeho plocha se nachází v chráněné 1. zóně Národního parku Šumava, kam je volný přístup turistů povolen jen v rámci výprav (organizovaných Správou Národního parku Šumava) s odborným průvodcem. Zdejší rašelinné lesy jsou místem výskytu lesní orchideje - bradáčku srdčitého. Ve středu horského vrchoviště se ostrůvkovitě vyskytují vzácná reliktní společenstva blatnice bahenní, ostřice mokřadní a klikvy bahenní.

Vodní režim

Černohorský močál se nachází na rozvodnici Černohorského potoka (jeho voda se nakonec vlévá do řeky Otavy) a levostranných přítoků Teplé Vltavy (jejich vody se nakonec vlévají do řeky Vltavy) - tedy stručněji na rozvodí Otavy a Vltavy.

Správní začlenění

Za správního hlediska se v minulosti Černohorský močál nacházel na území revírů Filipova Huť (část obce Modrava) a Hraběcí Huť (část obce Kvilda). V současné době (rok 2019) probíhá Černohorským močálem správní hranice mezi obcemi Modrava a Kvilda (přesněji se jedná dokonce o správní hranice Plzeňského kraje a Jihočeského kraje).

Odvodňování

Požadavky na výsadby lesních porostů za účelem pěstování lesů či zakládání nových lesů (případně získávání pastvin nebo polí) vedly v minulosti k neuvážených odvodňovacím zásahům do rašelinových komplexů. Zásahy do vodního režimu (výstavba sítí odvodňovacích příkopů a kanálů) nežádoucím způsobem ovlivnily i vývoj Černohorského močálu. +more S vysoušením se začalo již v 19. století, ale největší zásahy se uskutečnily v 80. letech dvacátého století, kdy Šumavou procházel drátěný zátaras tzv. železná opona. „Jádrem“ Černohorského močálu je vrchoviště. To je obklopeno podmáčenými smrčinami a odvodňovacími rýhami. Kromě těchto prvků, které močál „ohraničují“ je Černohorský močál navíc na své jižní straně přetnut (do dálky táhnoucím se) průsekem zbylým po drátěném zátarasu z 80. let dvacátého století. Podél této „příhraniční opony“ byly vyhloubeny odvodňovací kanály, z nichž mnohé sahaly do hloubky až dvou a půl metrů. Do nich byly svedeny odtoky z pramenů z navazujících lesních rašelinišť.

Poznatky o důležitosti zadržování vody v krajině, významu vytváření místního mikroklimatu a podstatného zpomalování odtoku povodňových vod, k nimž se dospělo na začátku 21. století, vyústily ke konkrétním revitalizačním opatřením: původní odvodňovací rýhy byly nově přehrazeny kaskádou dřevěných hrází s cílem opětovně zvýšit hladinu podzemní vody a zadržet vodu v dotčených biotopch na revitalizovaném území.

Tak i podél jižní hranice Černohorského močálu byly zde se nacházející odvodňovací kanály postupem doby revitalizovány (viz dále).

Revitalizace

První etapa

Horské vrchoviště díky předešlému odvodňování téměř celé zarostlo „klečí“ a zčásti také stromovou vegetací. První opatření směřující k záchraně mokřadů byla na lokalitě Černohorského močálu zahájena již v roce 2002. +more V letech 2006 až 2010 byly ručně zablokovány odvodňovací kanály v těsném okolí vrchoviště. Blokování bylo provedeno pomocí dřevěných hrází. Nakonec byly zablokované odvodňovací kanály zasypány.

Druhá etapa

V rámci druhé etapy (v letech 2013 až 2014) došlo k zablokování silně vymílaných odvodňovacích kanálů na svazích nad Teplou Vltavou. Během této druhé revitalizační etapy bylo přehrazeno celkem 2,4 km kanálů. +more Přehrazení bylo provedeno kaskádou dřevěných hrází tak, aby se zvýšila hladina podzemní vody a to na úroveň, která byla potřebná pro obnovu a zachování rašeliniště. Přehrazené (zablokované) kanály byly nakonec zasypány. Současně byly obnoveny drobné lesní potůčky. Ty byly v rámci předchozího odvodňování zavedeny do lesa, během revitalizace pak byla jejich voda nasměrována do soustavy nezablokovaných kanálů, které „vyživují“ močál. Obrovské rozměry odvodňovacích kanálů (místy 7 m šířky a více než 2 m hloubky) si ve druhé etapě revitalizace vyžádaly použití techniky.

Fotogalerie (informační tabule)

Soubor:Info.Tabule.Cernohorsky.Mocal.Sumava.jpg|Revitalizace rašeliniště Černohorský močál - II. etapa Soubor:Info.Tabule.Rozdelene.Svety.Sumava.jpg|Rozdělené světy

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Chalupská slať * Tříjezerní slať * Jezerní slať * Cikánská slať * Modravské slatě * Slatiniště * Modrava * Tetřev

Externí odkazy

Kategorie:Přírodní památky v okrese Klatovy Kategorie:Rašeliniště na Šumavě Kategorie:Národní park Šumava Kategorie:Povodí Teplé Vltavy Kategorie:Povodí Otavy Kategorie:Modrava Kategorie:Kvilda