Rytmus (hudba)

Rytmus je, podle jedné z definic, průběžné uspořádání členitých útvarů, jež má pravidelným návratem podstatných rysů vyvolávat i ukájet potřebu dát se do pohybu spolu s ním. Ottův slovník naučný nové doby zdůrazňuje, že rytmus má svoji stránku trvání a stránku přízvuku, jež nelze od sebe oddělit, a zdůrazňuje nesmírnou rozmanitost jejich kombinací. Podobných definic existuje velké množství, O. L. Forel jich v roce 1920 napočítal kolem padesáti. To ukazuje, že výklad fenoménu rytmu není jednoduchý a je přímo závislý na kontextu (souvislostech jeho užití).

Zcela obecně v hudbě představuje rytmus jakýsi časový design. Patří sem nejenom způsob jakým na sebe jednotlivé tóny navazují, tj. +more jak znějí jeden za druhým, ale platí i pro ostatní vztahy jako například krátký-dlouhý, rychlý-pomalý, zdůrazněný-nedůrazný, hlasitý-tichý apod.

Rytmus hraje důležitou úlohu v hudbě, ale i v tanci, řeči, zejména básnické, a v mnoha jiných situacích člověka i přírody kolem něho.

Původ slova

Řecké slovo rhythmos znamená plynutí a odvozuje se od slovesa rhein téci, plynout, což obojí lze cítit ve významovém základu slova rytmus, rytmický. Řecké označení lehké a těžké doby v uspořádání metra naznačuje spojitost s chůzí a tancem: arsis znamená „zvednutí“ (lehká doba) a thesis „položení“ (těžká doba). +more Souvislost s fyziologickými rytmy dávají slovu náplň antropologickou. Evropské jazyky převzaly řecké slovo "rytmus" pro dynamické dění vyznačující se jistou pravidelností, která však nemívá jednoduchý kauzální výklad.

Rytmus, tempo a pohyb

Vnímání rytmu souvisí s tělesnými funkcemi. Rytmicky pracuje srdce, více nebo méně pravidelné rytmy pozorujeme při vdechu a výdechu, při chůzi, o některých pravidelně uspořádaných pracovních činnostech říkáme, že jsou rytmické nebo rytmizované apod. +more Jsou-li tyto činnosti fázovány do jednotek (pohybových pulzů - např. chůze "pravá" - "levá"), vyjadřujeme pravidelnou frekvenci jejich střídání (P - L - P - L) termínem tempo. Končetina se pohybuje v prostoru určitou rychlostí, pravidelné návraty podnětu (opakování pohybu končetiny, úderu prstem na klávesu) se pro nás (psychologie) dějí v určitém tempu.

Rytmus v hudbě

Hudba si pro různá tempa vytvořila italskou stupnici s termíny jako "andante", "allegro" atd. ). +more Tempo, které vnímáme jako „střední“ nebo neutrální (ani rychlé, ani pomalé), má blízko ke klidovému tepu srdce (70 až 80 tepů za minutu). Počáteční rozvoj průmyslové společnosti a nadcházející éra strojů nabídly skladatelům počínaje obdobím vídeňského klasicismu možnost užít strojku k stanovení základního rytmu v hudbě. Mälzelův metronom umožňuje orientačně stanovit frekvenci počítacích dob, např. M. M. čtvrtka=120, tj. čtvrťové hodnoty v dané skladbě odpovídají nastavení kyvadla na přístroji a za minutu jich odplyne 120.

Elementární poučení o rytmu v hudbě, jeho záznamu prostřednictvím notového písma a dalších s ním spojených termínech (počítací doba, pomlka, metrum, takt, synkopa, tečkovaný rytmus, polyrytmie aj.) obsahuje všeobecná nauka o hudbě.

Odkazy

Reference

Literatura

Forel, O. L., Le rythme. Etude psychologique, Paris 1920. * Pícha, František, Všeobecná hudební nauka. Praha : SHV 1964. * Sokol, J., Čas a rytmus. Praha: Oikúmené 2004.

Související články

Metrum (hudba) * Takt (hudba) * Tempo

Externí odkazy

[url=http://www. musipedia. +moreorg/query_by_tapping. html#]Query by tapping. Hledání skladeb podle rytmu na Musipedia[/url] * [url=http://cf. hum. uva. nl/mmm/index. html. abstracts/mmm-TvM. html&target]H. Honing: Structure and interpretation of rythm and timing. [/url].

Kategorie:Hudební terminologie Kategorie:Hudební teorie Kategorie:Rytmus