Rytíři z Bünau

Historie rodu v Čechách

Prvním významným příslušníkem tohoto rodu v Čechách byl Jindřich z Býnova (německy ), který vlastnil Breitenhain a Meuselwitz v Duryňsku. Roku 1523 je prodal a roku 1527 koupil hrad Blansko severovýchodně od Ústí nad Labem na katastru vesnice Mírkov s okolními vesnicemi, čímž založil Blankenštejnskou větev. +more Jeho bratr Rudolf z Bünau vlastnil po otci Vesenštejn (Weesenstein) v Sasku, roku 1515 koupil Lauenštejn (Lauenstein in Altenberg) a v roce 1534 koupil Děčínské panství.

Jílovská větev

Základ této větve položil Jindřich (něm. Heinrich) z Bünau koupí Blanska (Blankenštejna) s okolními vesnicemi. +more Jednalo se o poměrně velké panství, které mělo být určeno pro jeho syny Rudolfa († 1535) a Güntera († 1540) a další mužské dědice. Rudolf (manželka Lidmila z Vartenberka) zemřel roku 1535 patrně bezdětný. Díky tomu až do své smrti roku 1540 spravoval celý majetek Günter.

Günterův syn Jindřich mladší si ponechal pouze Jílové a zbytek včetně Blankenštejna v roce 1546 prodal bratranci Rudolfu z Bünau z Děčínské větve. Po smrti Rudolfa (1551), zdědil v této části podíl, ale již roku 1552 ho přenechal svému bratranci Jindřichovi († 1571). +more Jindřich mladší měl čtyři syny - Rudolfa staršího († 1617), Rudolfa mladšího, Güntera a Jindřicha († 1624) - tři dcery - Marii († 1619; manžel Petr Kelbl z Gejzinku na Chlumci), Annu (manžel Bernard Kelbl z Gejzinku na Hrbovicích) a Markétu († 1613; manžel Norbert Trmický z Miliny a při Ústí). Majetek této větve tak byl rozdělen čtyři části.

Rudolf starší se oženil se Sybillou z Mynichova, upadl do dluhů a jeho dědictví (část Jílového) bylo po jeho smrti v roce 1617 prodáno jeho bratru Jindřichu († 1624). Rudolf mladší vlastnil Gräbingen v Sasku, jeho manželkou byla Eliška z Brünraden. +more Gynter zdědil Koknice a Jindřich († 1624) druhou část Jílového. Po smrti Jindřicha (1624) byla jeho žena Dorota z Lucelburka nucena prodat Jílové (1629). Jindřich měl tři dcery (Markétu, Annu a Majdalénu) a syna Jindřicha. Je pravděpodobné, že tento Jindřich si vzal Alénu Kateřinu ze Střítěže a vlastnil Zbenice ke kterým roku 1644 přikoupil ještě Rtišovice. Po smrti své ženy se znovu oženil s Lidmilou Bohunkou Peruklovou ze Šenrajtu, zemřel roku 1665. Jeho starší syn Jindřich († 1673) převzal v roce 1663 Rtišovice. Druhý syn Jindřicha († 1665) se jmenoval také Jindřich a ten zdědil Zbenice, po něm je zdědila jeho sestra Anna Kateřina († 1695; manžel Aleš Karla Plot z Konařin), která je prodala. Tím tato větev zanikla.

Děčínská větev

Zakladatelem této větve je Rudolf z Bünau, který nejprve v roce 1515 koupil Lauenštejn a v roce 1534 přikoupil Děčínské panství. Rudolf byl dvorní maršálek Jiřího Saského a je o něm známo, že patřil ke katolíkům. +more Jeho manželkou byla Eliška ze Strašedlu se kterou měl pět synů (dva Jindřichy, dva Rudolfy a Güntera) a několik dcer. Jeden z Rudolfů zemřel bezdětný v roce 1544 a jeho dědictví připadlo jeho bratrům. Druhý Rudolf koupil v roce 1546 od svého bratrance Blankenštejn. Jeho synové Rudolf a Günter se až do roku 1571 přeli se svými strýci (Jindřichem a Günterem) a správné určení dědictví, poté byly hejtmany na jejich panství, oba zemřeli bezdětní. Jindřich mladší (syn Rudolfa) zdědil děčínské panství a v roce 1552 k němu přikoupil Blankenštein, zemřel v roce 1553 a jelikož byl bezdětný jeho dědictví si rozdělili jeho bratři Jindřich († 1571 založil dobětickou pošlost) a Günter († 1576, založil děčínskou pošlost), kteří založili nové pošlosti tohoto rodu.

Dobětická pošlost

Jindřich starší († 1571) byl zemský správce v Permě a pán na Vezenštejně (Weesenstein u Müglitz v Sasku), v dědictví po bratrovi získal hrad Blankenštein (1544) a roku 1568 koupil Dobětice (nyní součást Ústí nad Labem), z nichž zřídil dědičný statek Býnovského rodu. Měl jediného dědice Rudolfa (1547-1622). +more Rudolf sídlil v Březnici (nyní Krásné Březno v Ústí nad Labem), kde postavil zámek Březno. Rudolf byl dvakrát ženatý nejprve s Christinou ze Šlejnic a po její smrti s Markétou z Ponikova, přesto zemřel bezdětný, proto jeho dědictví připadlo příbuzným z děčínské pošlosti.

Děčínská pošlost

Zámek Libouchec Günter († 1576) se v roce 1543 stal pánem na Lauenštejně a v roce 1554 zdědil děčínské panství. +more Pod jeho vlivem se na děčínsku rozšířilo protestantství, k jehož šíření povolal kněze ze Saska. Zemřel roku 1576 v Drážďanech. S manželkou Majdalénou z Ebelebenu měl dcery Martu a Bertu a syny Rudolfa († kolem roku 1593), Jindřicha staršího († 1614), Jindřicha mladší († 1591) a Güntera († 1619), ti si roku 1579 rozdělili panství následujícím způsobem.

Jindřich starší († 1614) získal část děčínského panství s Děčínem. Günter († 1619) získal děčínské panství kolem Libouchce včetně zámku Libouchce. +more Rudolf († kolem roku 1593) získal Lauenštejn, zemřel bezdětný. Jindřich mladší († 1591), zdědil část děčínského panství na břehu Labe s Podmokly a taktéž zemřel bezdětný. Jejich díly si po jejich smrti rozdělili Günter a Jindřich starší, přičemž Jindřich starší získal Podmokly a Günter Lauenštejn. Günter i Jindřich starší měli děti a tak založili nové pošlosti.

Erb

Znak pánů z Bünau

Erb měl štít rozdělený křížem, druhé a třetí pole bylo v polovině rozděleno červenou a stříbrnou barvou. V prvním a čtvrtém červeném poli jsou zlaté lví hlavy držící v tlamě zlaté lilie. +more Nad štítem jsou dvě přilby. Na levé přilbě je červené a stříbrné křídlo. Na pravé přilbě je červený klobouk se stříbrným lemováním a pavími ocasy.

Literatura

ŠUMAN František, Rytíři z Bünau v Čechách a v Sasku, Děčín 2006

Související články

Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Externí odkazy

Kategorie:Německé šlechtické rody Kategorie:Lidé ze Saska