Pozůstalost

Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě nevymahatelných osobních práv a povinností. Jde o souhrn veškerého majetku (aktiv) a jeho dluhů (pasiv), která se zjišťují v rámci řízení o pozůstalosti. Ve vztahu k dědici se nazývá dědictvím a právo na ně vzniká smrtí zůstavitele. Zůstavitel může povolat správce pozůstalosti.

O pozůstalosti rozhoduje zůstavitel, určuje, kdo bude jeho dědicem. Zůstavitel může ovlivnit to, jak bude vypadat po jeho smrti vypořádání jeho majetku a splněny jeho příkazy či případná přání, a to:

* dědickou smlouvu, * manželskou smlouvu o majetkovém režimu, kterou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství smrtí (taková smlouva se v této části považuje za smlouvu dědickou, má-li její náležitosti), * závětí, * dovětkem, * prohlášením o tom, že dědic, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, pozůstalosti nenabude (tzv. negativní závěť), * přikázáním započtení na dědický podíl, * smlouvu o zřeknutí se dědického práva a * povoláním vykonavatele závěti.

Pozůstalost a vypořádání společného jmění

Vzhledem k tomu, že v českém právním řádu existuje institut společného jmění manželů, je třeba v případě, že zůstavitel měl s pozůstalým manželem majetek ve společném jmění, nejprve provést v rámci dědického řízení jeho vypořádání (mezi pozůstalost a pozůstalého manžela); součástí pozůstalosti pak je jednak výlučné jmění zůstavitele, jednak majetek a dluhy, který do dědictví připadly z vypořádání společného jmění.

Přechod práv a povinností jiným způsobem než děděním

Některá majetková práva součástí dědictví nejsou (vždy anebo pouze při splnění určitých podmínek), protože přecházejí na jiné osoby jinak než děděním:

Sem spadají mzdová a platová práva zaměstnance z pracovněprávního vztahu do výše odpovídající trojnásobku průměrného měsíčního výdělku (přecházejí postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob). Dále jsou to splatné částky dávek důchodového pojištění, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného (přecházejí postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; podmínka společné domácnosti se nevyžaduje u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém; předmětem dědictví se tyto částky stávají, není-li těchto osob.

Také dávky nemocenského pojištění, které nebyly vyplaceny pojištěnci (přecházejí postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob).

Spadají sem i splatné částky dávek státní sociální podpory, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby (přecházejí rovným dílem na společně posuzované osoby; není-li jich, nárok zaniká). Splatné částky dávek pomoci v hmotné nouzi, které nebyly vyplaceny do dne smrti příjemce (přecházejí na nejstarší ze společně posuzovaných osob, pokud se společně posuzované osoby nedohodnou jinak; není-li společně posuzovaných osob, nárok zaniká). +more Dále také splatné částky dávek osobám se zdravotním postižením, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby (přecházejí postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; podmínka společné domácnosti se nevyžaduje u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém).

Pozůstalostní penze nebo odbytné z penzijního připojištění (nevznikne-li však nárok na pozůstalostní penzi ani odbytné a účastníku penzijního připojištění nebyla vyplácena penze, stává se součástí dědictví částka vypočtená stejným způsobem jako odbytné).

Právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného, které nabývají postupně manžel pojištěného, jeho děti, rodiče, spolužijící osoba a ostatní dědici.

Družstevní podíl v bytovém družstvu přechází na pozůstalého manžela, je-li ve společném jmění manželů.

Součástí dědictví není ani:

* právo nájmu bytu (přechází na zákonem stanovené osoby, jinak zaniká), * právo nájmu hrobového místa; předmětem dědictví je však hrobové příslušenství.

Co není součástí pozůstalosti

Na dědice nepřechází osobní služebnost a reálné břemeno (zanikají smrtí oprávněné osoby), byla-li osobní služebnost rozšířena na dědice má se za to, že jimi jsou zákonní dědicové první třídy.

Zemře-li dlužník, povinnost zanikne, pokud jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem, zemře-li věřitel, právo zanikne, pokud bylo plnění omezeno jen na jeho osobu.

Na dárcovy dědice nepřechází právo odvolat dar. Na výměnkářovy dědice nepřechází právo na výměnek.

Dědic společníka společnosti se nestává společníkem.

V den smrti osoby zaniká:

* pojištění, * zmocnění (ledaže bylo ujednáno něco jiného), * závazek z příkazu (zaniká smrtí příkazce i příkazníka), * členství ve spolku (to se váže na osobu člena, neurčí-li stanovy jinak).

Na dědice nepřechází ani:

* právo na výživné náležející zůstaviteli a povinnost jej poskytovat jinému, * osobnostní práva autora, * další práva, která jsou vázaná na osobu zůstavitele (rodičovská odpovědnost, vyživovací povinnost, funkce v orgánech obchodních korporací, členství a funkce v zastupitelných orgánech státu, krajů, obcí), * odpovědnost za delikt ani sankce, jako například peněžitý trest.

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. zakonyprolidi. +morecz/cs/2012-89]Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník[/url], na Zákony pro lidi. cz * [url=https://www. zakonyprolidi. cz/cs/2000-121]Zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)[/url], na Zákony pro lidi. cz.

Kategorie:Dědické právo