Rákosník velký

Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) je středně velkým druhem pěvce z čeledi rákosníkovitých (Acrocephalidae).

Taxonomie

Polytypický druh se 2 poddruhy:

* A. a. +more arundinaceus (Linnaeus, 1758) - hnízdí ve většině Evropy, severozápadní Africe a Turecku východně po řeku Volhu, Kavkaz a Kaspické moře. * A. a. zarudnyi E. J. O. Hartert, 1907 - hnízdí v severním Iráku a Íránu, a v rozmezí od Volhy a Kaspického moře východně po severozápadní Mongolsko a jižně po Tádžikistán a severozápadní Čínu.

Popis

Největší druh rákosníka v Evropě, téměř velikosti drozda; dorůstá délky 17-20 cm, v rozpětí křídel měří 24-26 cm a váží 28-38 g. Je nenápadně zbarvený, převážně tmavě hnědý se světlejší, žlutavě bílou spodinou, bílým hrdlem a světlým nadočním proužkem. +more Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Podobá se rákosníku obecnému (A. scirpaceus), je však viditelně větší, má výraznější nadoční proužek a delší silnější zobák.

Hlas

Varuje drsným „krrr“; zpěv, kterým se samci ozývají při prolézání rákosin nebo z větví stromů, tvoří výrazné skřehotavé „karra karra kit kit“.

Rozšíření

Areál rozšíření rákosníka velkého sahá od severozápadní Afriky, Portugalska a Španělska po severovýchodní Čínu, jižní Sachalin a severní Japonsko. Je tažný se zimovišti v subsaharské Africe. +more Z Česka odlétá během srpna a září a přilétá v dubnu až květnu.

V 50. letech +more_století'>20. století došlo u mnohých evropských populací k výraznému poklesu stavů, který se stal ještě masivnějším v 70. letech. K velmi citelným populačním ztrátám došlo např. v Nizozemsku, Belgii, Německu, na Slovensku, ale i v České republice. Zatímco např. jen v Nizozemsku ještě v roce 1950 hnízdilo více než 10 000 párů, o 40 let později, v roce 1990, již méně než 300. Jako hlavní příčiny bývají uváděny odvodňování mokřadů a eutrofizace vod. Je také citlivý na rušení na hnízdištích a v některých oblastech navíc ohrožován lovem. V roce 2004 byla evropská populace druhu odhadována na 1,5-2,9 milionů párů.

V Česku hnízdí po 600 m n. m. +more v počtu 1,5-3 tisíc párů. Je zde zvláště chráněn jako silně ohrožený druh.

Prostředí

Hnízdí v hustých, vysokých, z vody rostoucích rákosinách větší rozlohy.

Potrava

Obratně šplhá po rákosí, kde také pátrá po potravě. Živí se hlavně hmyzem, ale i jinými malými živočichy, včetně pavouků, měkkýšů nebo obojživelníků; na podzim požírá také bobule.

Hnízdění

Hnízdo s vejci

Pohlavně dospívá ve druhém kalendářním roce. Hnízdí 1× až 2× ročně od května do září. +more Páry bývají monogamní, u samců se však objevuje také bigamie či trigamie, což znamená, že mohou zahnízdit hned se 2 nebo 3 samicemi. Hluboké miskovité hnízdo spletené ze stébel trav vplétá samotná samice do hustého rákosí nad vodou. V jedné snůšce je 4-5 zelenavě bílých, tmavě skvrnitých vajec o velikosti 22,5 x 16,1 mm. Inkubační doba trvá 13-15 dnů, na vejcích sedí pouze samice. Mláďata hnízdo opouští po 12-14 dnech. U monogamních párů je krmí oba rodiče, polygynní samci však pomáhají s krmením mláďat pouze první samici, zatímco ostatní samice krmí svá mláďata samy. Je častým hostitelem kukačky obecné (Cuculus canorus). Ve volné přírodě se dožívá průměrně 2,4 let.

Odkazy

Reference

Související články

Seznam ptáků v Česku

Externí odkazy

Kategorie:Rákosníkovití Kategorie:Ptáci Palearktické oblasti