SWOT
Author
Albert FloresIlustrace SWOT analýzy.
SWOT analýza je metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou (ve smyslu opatření) apod. Jedná se o metodu analýzy užívanou především v marketingu, ale také např. +more při analýze a tvorbě politik (policy analysis). Umožňuje komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. Patří k základním metodám strategické analýzy, protože propojuje poznatky z více oblastí a umožňuje zvážit různé možnosti dalšího rozvoje organizace.
SWOT je zkratka z anglického originálu, kde S = Strengths (Silné stránky), W = Weaknesses (Slabé stránky), O = Opportunities (Příležitosti), T = Threats (Hrozby). SWOT je tedy zkratkou pro vnitřní silné a slabé stránky organizace a příležitosti a hrozby z vnějšího prostředí organizace.
Historie
Metodu vytvořil Albert Humphrey, který v 60. - 70. +more letech 20. století vedl na Stanfordově univerzitě výzkumný projekt, financovaný významnými americkými korporacemi. Cílem projektu bylo analyzovat nedostatky ve stávajícím plánování těchto společností a vytvořit pro ně nový systém řízení změn. Albert Humphrey vytvořil v rámci své práce na Stanfordském výzkumném ústavu týmovou metodu pro plánování, kterou pojmenoval SOFT analýza a později ji přepracoval na SWOT analýzu.
Charakteristika a užití
SWOT analýza poskytuje podklady pro formulaci rozvojových směrů a aktivit, podnikových strategií a strategických cílů. Spočívá v rozboru a hodnocení současného stavu organizace (vnitřní prostředí) a současné situace okolí organizace (vnější prostředí).
Ve vnitřním prostředí jsou identifikovány silné a slabé stránky, které jsou vymezeny vnitřními faktory efektivnosti organizace ve všech významných oblastech.
Vnější prostředí jsou oblasti, které organizace sama nemůže ovlivnit - existují nezávisle na organizaci a jejím působení a působí tedy z prostředí mimo organizaci. Ve vnějším prostředí identifikujeme příležitosti a hrozby ve všech významných oblastech, které v organizaci působí: P - politické, E - ekonomické, S - sociální, T - technologické, L - legislativní, E - ekologické. +more Analýzu příležitostí a hrozeb lze tedy realizovat s využitím PESTLE analýzy.
Není možné, aby jeden identifikovaný faktor byl zároveň silnou a slabou stránkou nebo příležitostí a hrozbou. Analýza SWOT má smysl pouze v případě, že se z ní získané výsledky budou dále využívat, a to v podobě navazujících opatření, která vyplývají z definovaných strategií.
SWOT analýzu je dále možno členit pomocí mřížky:
SWOT- analýza . bgcolor="#CCCCCC" | Kladné stránky | Záporné stránky |
---|---|
px" |Interní analýza | bgcolor="#EEEEEE" | S (Strenghts) Silné stránky Vývoj nových metod, které jsou vhodné pro rozvoj silných stránek společnosti (projektu). +more | bgcolor="#EEEEEE" | W (Weaknesses) Slabé stránky Odstranění slabin pro vznik nových příležitostí. | |
Externí analýza | O (Opportunities) Příležitosti Použití silných stránek pro zamezení hrozeb. | bgcolor="#EEEEEE" | T (Threats) Hrozby Vývoj strategií, díky nimž je možné omezit hrozby ohrožující naše slabé stránky. |
Části SWOT analýzy
S
Strengths či silné stránky je část analýzy vnitřního prostřední. Silné stránky pomáhají posilovat tržní pozici a identifikovat USP - jedinečný prodejní argument, neboli nám pomáhá identifikovat v jakých aspektech je naše firma před konkurencí. +more Cílem firmy je maximalizace silných stránek. Vytěžit co nejvíce z toho co už umíme.
Do silných stránek patří různé dosažené úspěchy, dovednosti, znalosti, schopnosti nebo zdroje. Silné stránky jsou ovšem pouze to, co vybočuje z průměru. +more Například u učitele francouzštiny není silná stránka znalost francouzštiny. Spíše je to nutný standard pro konkurenceschopnost.
Příklady silných stránek: * Výborná lokalita firmy * Produkt, který je unikátní * Výborná image značky * Dobře zavedený IS * Nízké náklady, nákladová výhoda * Patentované technologie * Licence * Výborná technická vybavenost * Nastartovaná inovace produktů * Dobré zdroje financování * Dlouhodobé vztahy se zákazníky * Silné partnerství * Vysoce kvalitní marketingové analýzy * Finanční síla a zdraví podniku * Míra diverzifikace či specializace.
W
Weaknesses neboli slabé stránky. Jedná se o interní (vnitřní) analýzu prostředí firmy. +more Obvykle jsou měřeny interním hodnotícím systémem, benchmarkingem nebo srovnáním s konkurenci. Weaknesses jsou slabé stránky firmy, které snižují její vnitřní hodnotu (dovednosti, aktiva, podnikové zdroje atd). Cílem firmy je minimalizace slabých stránek.
Příklady slabých stránek: * Nedostatečná diferenciace produktu * Vysoké náklady * Nízká produktivita * Slabá reputace * Poškozená značka * Omezený přístup k distribučním kanálům.
O
Opportunities neboli příležitosti. Jde o potenciální vnější příležitosti - šance pro rozvoj podniku a posílení pozice na trhu. +more Podnik se proto snaží o jejich správnou identifikaci a maximální využití. Tyto skutečnosti mohou podniku přinést úspěch v podobě např. větší poptávky, lepšího uspokojení zákazníků, zvýšení povědomí.
Příklady příležitostí: * Nové trhy - expanze do zahraničí * Nové segmenty trhu * Spolupráce s novými dodavateli * Zajištění dlouhodobé věrnosti zákazníků * Spolupráce s partnery na vývoji * Příznivý demografický vývoj * Nové technologie * Dotační programy na technologie a vzdělávání.
T
Threats neboli hrozby. Hrozby jsou faktory vnějšího prostředí a leží mimo kontrolu společnosti. +more Hrozby představují možná rizika, která ohrožují dosažení cílů společnosti nebo její samotnou existenci. Cílem analýzy je hrozby identifikovat, sledovat a případně eliminovat.
Hrozby musí společnost systematicky dlouhodobě řídit a předcházet jim. V opačném případě mohou přerůst v závažný problém. +more Při řízení hrozeb je možné využít tzv. Paretova pravidla 80/20, kdy 20 % potenciálních hrozeb způsobí 80 % finančních ztrát. Při řízení hrozeb je proto nutné uspořádat jednotlivé položky postupně od nejzávažnějších po nejméně závažné.
Ohrožení společnosti může nastat například v následujících oblastech:
Vztahy s okolními společnostmi a fyzickými osobami ovlivňujícími chod společnosti: * Ztráta zákazníka * Ztráta dodavatele * Posílení konkurence * Cenové války s konkurencí * Fluktuace zaměstnanců * Nárůst fixních nákladů * Nedostatečná ochrana duševního vlastnictví.
Změny podnikatelského prostředí: * Změna legislativy * Nezaměstnanost * Obecné ekonomické trendy.
Společenské trendy: * Nové technologie * Pokles spotřeby * Změna chování spotřebitelů.
Výstupy
Výstupem kompletní analýzy SWOT je chování společnosti, která maximalizuje přednosti a příležitosti a minimalizuje své nedostatky a hrozby. Vyhodnotí-li analýza, že převažují silné stránky a příležitosti, měl by se respondent ubírat po dobré cestě. +more Vyjde-li více slabin a hrozeb, je na zváženou, zda pokračovat. Pokud se respondent rozhodne jít dál, může si na základě SWOT analýzy stanovit strategické kroky, kterými se chce zabývat a které mu pomohou využívat příležitosti, eliminovat hrozby a slabé stránky. Výstupem pro společnosti je také komplexní zhodnocení vnějších a vnitřních faktorů. Analýza poskytuje praktické rady do začátku i průběhu podnikání a jasně vymezuje, jak co nejvíce zhodnotit své nápady (silné stránky a příležitosti) a čeho se v podnikatelském procesu vyvarovat (slabé stránky a hrozby). Na základě výsledků lze jasně seřadit a definovat cíle podnikání. Pro prosperující firmu to může být například nalezení nového prodejního kanálu. SWOT analýza predikuje, zhodnocuje a směřuje konkrétní kroky podnikání a podnikatelé tak mají více času a mozkové kapacity na rozhodování u jiných problémů.
Odkazy
Reference
Související články
BCG matice * GAP analýza * Hodnocení dopadů regulace * PEST analýza * Situační analýza
Externí odkazy
[url=http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-vsemu-je-vlastne-swot-analyza]Kde se vzala a k čemu všemu je vlastně SWOT analýza[/url]