Sady (České Budějovice)

Sady, dříve též městské sady, je městský park v Českých Budějovicích rozkládající se mezi tokem Mlýnské stoky a ulicí Na Sadech (částečně též Husovou třídou).

Historie

Vznik Sadů před novostavbou Besedy, kolem roku 1875 Městský park leží v prostoru někdejšího barokního opevnění. +more Vzniklo v letech 1641-1666 a vydrželo do roku 1825, kdy byla zahájena nejprve demolice ravelinů. Ty uvolnily prostor a umožnily vznik nové ulice vedoucí od poloviny 19. století po obvodu původního opevnění. Zprvu byla nazývaná Lange Fahrt, dnes Na Sadech. Kolem roku 1870 bylo rozhodnuto zbytky barokní hradby odstranit a na vzniklém prostranství založit park. K tomu došlo v letech 1874-1880. Koncept navrhl Rudolf Vácha (1825-1899), schwarzenberský inspektor zahrad (otec malíře Rudolfa Váchy), který rovněž navrhl zámecký park na Hluboké. Po dokončení byl park uzavřen dřevěným plotem a na noc zamykán. V roce 1901 došlo k úřednímu zákazu vstupu s kočárky po 17. hodině, neboť za pěkného počasí jimi byly obsazeny všechny lavičky. V roce 1917 byl zaveden poplatek pro civilní osoby, které mezi 16. a 20. hodinou užívaly laviček určených pro vojíny (10 haléřů pro dospělé a 2 haléře pro děti). Litinové ploty z let 1881-1887 byly zrekvírované za druhé světové války, poté již nebyly obnoveny. K rekonstrukcím došlo v letech 1942 (dílčí), 1946-1948 (mj. odstraněn Templ a na úkor parku zvětšena křižovatka s Rudolfovskou ulicí). K dalším úpravám parku došlo zhruba v 60. letech 20. století (1958 instalován pomník Mateřství, později nová fontána, dělo). Roku 1977 došlo k rekonstrukci podle projektu Komunálních služeb Bechyně. V letech 2001 až 2005 došlo k postupné rekonstrukci.

Části parku

Úsek mezi Kanovnickou a kněžskou ulicí byl podle sochy Adalberta Lanny z roku 1879 nazývá Lannův park. Úsek mezi Kněžskou a U Černé věže (tj. +more část proti Besedě) byl podle busty Josefa II. označován jako Josefský park, později jako Besední park nebo Besední sad. Partie od ulice U Černé věže po Krajinskou třídu se podle pomníku Otokara Mokrého nazván Mokrého sad. Část mezi opevněním a Husovou ulicí nese pojmenování Naše Benátky.

Pamětihodnosti a prvky

pomník Vojtěcha Lanny staršího +morejpg|náhled'>zaniklá fontána u současné pošty Řazeny chronologicky podle vzniku: * Mlýnská stoka - původně vodní příkop v rámci opevnění města * Pražská brána - hranolová věž, jedna ze tří původních městských bran, zmiňována 1335, zbourána 1867 * pamětní deska Šimona Plachého z Třebnice - umístěna po roce 1611, dnes replika v místě původní Pražské brány * barokní raveliny a vodní kanály - fortifikační prvky z poloviny 17. století byly zcela odstraněny * socha sv. Jana Nepomuckého - barokní socha z mušlového vápence, žulový sokl, kulturní památka, patrně jde o dílo Josefa Dietricha původně umístěné před Svinenskou branou * Templ - empírový altán z roku 1819 umístěný proti Rudolfovské třídě, původně na ravelinu, 1875 sníženo zastřešení, poté využíván k hudební produkci, zbořen při rekonstrukci 1946-1948 * kiosek se sodovkou - zmiňován v roce 1875 „v ravelinu u mostku k Židovské ulici“ * Císařské duby - dvojice dubů západně od vyústění Krajinské ulice byla vysazena 23. dubna 1879, den před výročím stříbrné svatby Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské * pomník Vojtěcha Lanny staršího - umístěn 24. 5. 1879, obnoven 2. 10. 1993 * socha Diany - sádrová socha bohyně lovu se psem byla v dubnu 1881 umístěna u východní strany Krajinské ulice, 1919 po instalaci pomníku Otokara Mokrého se přesunula za pomník Vojtěcha Lanny, vandalsky zničena v dubnu 1947 * kašna s fontánou - realizována r. 1882, financována stavitelem baronem Karlem Schwarzem, obnovena 2002 * fontána u Pražské třídy - vznikla v roce 1882 * busta císaře Josefa II. - umístěna 28. října 1883, zničena 28. října 1918 * kavárna z příhradového zdiva s verandou, tzv. Trinkhalle - otevřena 1884, provozována různými pronajimateli od 15. března do konce října; od 5. května 1900 vedena Josefem Dankem, zanikla * domek pro hlídače - 1879 vznikla stavba sloužící jako zázemí pro hlídače parku, nedochovala se * fontána mezi starou nemocnicí a Kanovnickou ulicí - vznikla před koncem 19. století, zanikla při stavbě pošty * Caffé Pissoir - z veřejných záchodů městem zřízená a v letech 1897-1898 Stephanem Nitschem provozovaná letní kavárna satiricky nazývaná Caffé Pissoir * dětské hřiště s pavilonem - zaniklo * historický rozcestník - umístěn 1910, r. 2003 obnoven a doplněn pamětní deskou, kulturní památka * pomník Otokara Mokrého - pískovcová deska původně určená pro rodný dům na náměstí, byla nakonec z důvodu přílišné hnotnosti umístěna 15. srpna 1919 při vyústění Krajinské třídy na místo Diany, později přesunuta k Mlýnské stoce; financována Družstvem Budivoj, sochař František Bílek, kulturní památka * tramvajový sloup - z 20. let 20. století, 15. června 2016 doplněn pamětním kamenem jako pomník tramvajové dopravy * pomník Mateřství - pomník od Františka Mrázka z roku 1958 * fontána Volavky, Ukradené Volavky - ze 60. letech 20. století, obnovena 2002, poté byly volavky (dílo Františka Mrázka) odcizeny * dělo - lehký pěchotní protitankový kanon ráže 57 mm umístěný 1975 k příležitosti 30. výročí konce 2. světové války, odstraněn po r. 1990 * pomník Přemysla Otakara II. - umístěn 28. října 2015, od Františka Postla.

Parkový porost původně pokračoval až do prostoru současné pošty. Tento úsek se využíval jako nemocniční zahrada až do zbourání staré nemocnice roku 1914. +more Poté měla být využita na stavbu nové budějovické katedrály. Plány ale byly změněny, připravené finance využity mj. na stavbu kostela sv. Jana Nepomuckého a nevyužitá parcela (z níž byla část uvolněna zbouráním klasicistní budovy staré nemocnice) posloužila v letech 1915-1918 k výstavbě pošty.

Flóra

V parku roste 59 druhů dřevin, z toho k nejvíce zastoupeným patří s 38 % jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), 10 % javor mléč (Acer platanoides), 9 % lípa (Tilia), 8 % trnovník akát (Robinia pseudacacia) a 7 % jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Zajímavostmi jsou exempláře platanu javorolistého (Platanus × acerifolia), javoru stříbrného (Acer saccharinum), lísky turecké (Corylus colurna), dřezovce trojtrnného (Gleditsia triacanthos), pavlovnie plstnaté (Paulownia tomentosa) a v 90. +more letech 20. století vysazeného jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba).

Fauna

Kmeny starých jírovců hostí tesaříka Rhamnusium bicolor a tesaříka rudonohého (Anisarthron barbipes). Zjištěn zde byl i zákonem chráněný nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis). +more V parku sídlí jedna z největších městských kolonií havranů polních. V roce 1984 se zde usadily první tři páry, v roce 1997 zde již hnízdilo přes 300 párů V lednu 2022 bylo v Českých Budějovicích rozmístěno šest menších a tři velké hmyzí hotely, z toho jeden v parku na Sadech poblíž sochy Adalberta Lanny a jeden u autobusové zastávky proti Eggertově vile.

Odkazy

Reference

Související články

Senovážné náměstí * Seznam pomníků v Českých Budějovicích

Externí odkazy

Kategorie:Parky v Českých Budějovicích Kategorie:Na Sadech (České Budějovice) Kategorie:Městská památková rezervace České Budějovice Kategorie:Na Mlýnské stoce Kategorie:Městské opevnění v Českých Budějovicích