Salamis (Kypr)

Mapa kyperských království

Salamis (starořecky: Σαλαμίς; ) byl starověký řecký městský stát na východním pobřeží Kypru. Jeho trosky leží v ústí řeky Pedieos, 6 km severně od současného města Famagusta. +more Podle tradice byl zakladatelem města Teukros, syn Telamóna, který se nemohl vrátit domů z Trójské války, protože se mu nepodařilo pomstít svého bratra Aiáse.

Historie

Nejstarší archeologické nálezy pocházejí z +more_n. _l. '>11. století př. n. l. (pozdní doba bronzová). Kyperská měděná ruda se stala základní komoditou v prvních obchodních vztazích mezi Řeckem a Kyprem. Archeologické nálezy v přístavu a v dětských hrobech z té doby naznačují i fénickou přítomnost. Město je zmíněno v asyrských nápisech jako jedno z království Iadnana. Poprvé dosáhla asyrská vojska břehů Středozemního moře v roce 877 př. n. l. . V roce 708 se králové Kypru podrobili asyrskému vládci Sargonu II. . První mince zde byly raženy v 6. století př. n. l. , podle perských vzorů.

Gymnasion

Kypr byl v této době pod kontrolou Asyřanů, ale městské státy ostrova se těšily poměrně značné nezávislosti, pokud asyrskému vládci platily stanovené poplatky. To umožnilo králům měst hromadit značné bohatství a moc. +more Některé pohřební zvyky, o nichž vyprávějí nálezy v královských hrobkách, se přímo vztahují k obřadům známým z Homéra, jako je např. oběť koně na počest mrtvých či nabídka pohárů olivového oleje. Někteří vědci vykládají tento jev jako důsledek vlivu homérských eposů na Kypr. Většina nejdůležitějšího zboží byla dovážena z Levanty nebo z Egypta.

Podle zakladatelského mýtu byl zakladatelem města Teukros, syn Telamóna, který se nemohl vrátit domů z Trójské války, protože se mu nepodařilo pomstít svého bratra Aiáse. Existují však důkazy, že oblast byla obydlena dlouho před údajným příchodem Achájců do blízkého Enkomi a rozvoj města Salamis nastal, když přístav v Enkomi byl oddělen od moře. +more Kromě toho neexistují přímé důkazy na podporu zakladatelského mýtu.

V roce +more_l. '>450 př. n. l. byl Salamis dějištěm současné pozemní a námořní bitvy mezi athéňany a peršany. (Nezaměňovat s bitvou mezi Řeky a Peršany, která proběhla v roce 480 př. n. l. u ostrova Salamis v Attice. ).

Historii Salamis během archaického a klasického období známe zejména z díla řeckého historika Hérodota a z pozdějších projevů řeckého řečníka Isokrata. Město bylo tehdy hlavním městem ostrova a vedlo další kyperská města v jejich úsilí o osvobození z perské nadvlády. +more Nejvýznamnějším vládcem království byl Evagoras (410-374 př. n. l. ), který se stal vládcem celého ostrova a podařilo se mu získat nezávislost na perské říši. Salamis byl poté obléhán a dobyt perským vládcem Artaxerxem III. . Nicméně Evagoras zůstal vládcem ostrova, musel však Peršanům odevzdávat pravidelný roční poplatek.

Pod králem Evagorasem vzkvétala ve městě řecká kultura a umění. Památkou, která ilustruje konec klasického období v království Salamis, je mohyla, s kenotafem krále Nicocreona, jednoho z posledních králů Salamis, který zahynul v roce +more_n. _l. '>311 př. n. l. Na jeho monumentálním základu se nachází několik hliněných hlav, z nichž některé jsou patrně portréty členů královské rodiny.

Divadlo v Salamis

Archeoložka Marguerite Yon uvádí, že „literární texty a nápisy ukazují, že v období klasicismu, byl Kition (dnešní Larnaka) jedním z hlavních místních sídel moci, spolu se svým sousedem Salamis“. Poté, co Alexandr Veliký zničil perskou říši, převzal vládu nad ostrovem egyptský faraon +more_Sótér'>Ptolemaios I. Sótér. Přinutil Nicocreona, který byl Ptolemaiovým guvernérem ostrova, spáchat sebevraždu, protože ztratil jeho důvěru. Na jeho místo přišel král Menelaus , který byl Ptolemaiovým bratrem. Nicocreon je údajně pohřben v jedné z velkých mohyl blízko Enkomi . V Salamidě zůstalo sídlo guvernéra.

V roce +more_l. '>306 př. n. l. se u Salamis konala další námořní bitva, tentokrát mezi flotilami Demetria I. Makedonského a Ptolemaia. Demetrius bitvu vyhrál a podmanil si ostrov.

V římských dobách bylo Salamis součástí římské provincie Kilíkie. Sídlo guvernéra bylo přemístěno do Pafos. +more Město velmi utrpělo během židovského povstání (116-117 n. l. ). Ačkoli Salamis přestalo být hlavním městem Kypru, jeho bohatství a význam se nijak nesnížil. Město bylo obzvláště oblíbené u římských císařů Trajana a Hadriána, kteří je obnovili a postavili řadu nových veřejných budov.

Apoštol Pavel zde přistál na své první cestě a kázal v místních synagogách (Skutky 13:5). Na Kypru se narodil Svatý Barnabáš a na svůj rodný ostrov přinesl křesťanství již v 1. +more stol. Tradice říká, že Barnabáš kázal v Alexandrii a Římě a v Salamis byl ukamenován kolem roku 61. Je považován za zakladatele církve na Kypru. Jeho ostatky jsou údajně uloženy v klášteře po něm pojmenovaném.

Na počátku 4. +more století postihlo město několik zemětřesení a bylo z podstatné části zničeno. Císař Konstantin II. (337-361) jej vybudoval znovu pod názvem Constantia a učinil jej sídlem biskupa. Nejslavnějším místním biskupem se stal Epifanius ze Salaminy (cca 310-403), který byl později prohlášen za světce.

Zanášení přístavu vedlo k postupnému úpadku města. Definitivně bylo opuštěno po arabských invazích v +more_století'>7. století a po zničení chalífou Mu'ávijou I. . Obyvatelé se přestěhovali do Arsinoe, dnešní Famagusty.

Odkazy

Reference

Literatura

Vassos Karageorghis, Salamis in Cyprus, Homeric, Hellenistic and Roman (1969), . * Walter Burkert, 1992. +more The Orientalizing Revolution: Near Eastern Influence on Greek Culture in the Early Archaic Age (Harvard University Press).

Externí odkazy

[url=http://www. 360travel. +morecz/salamis]Archeologická lokalita Salamis[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20131104110638/http://www. cypnet. co. uk/ncyprus/city/famagusta/salamis/]Historie a archeologické naleziště (en)[/url].

Kategorie:Archeologické lokality na Kypru Kategorie:Starověká řecká sídla na Kypru Kategorie:Geografie Severního Kypru Kategorie:Famagusta (distrikt) Kategorie:Biblická místa Kategorie:Nekropole