Samospráva Jihočeského kraje

Jihočeský kraj jako vyšší územní samosprávný celek má podle zákona o krajích právo na samosprávu, která se týká různých odvětví. Mezi ně patří například školství, doprava, nebo zdravotnictví. Jeho dalšími pravomocemi je suverénní vystupování v právních vztazích, vydávání vyhlášek a předpisů a v neposlední řadě hospodaření s krajským majetkem. Správa kraje je vykonávána orgány kraje, a to krajským úřadem, zastupitelstvem kraje, radou kraje a hejtmanem.

Kraj vznikl spolu s ostatními kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky s přijetím ústavního zákona č. 347/1997 Sb. +more o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb. , který vstoupil v platnost 1. ledna 2000. Zákon také vymezil sedm okresů na území Jihočeského kraje - České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Kompetence autonomní správy a vedení kraje vychází ze zákona č. 129/2000 Sb. , který nabyl účinnosti 12. listopadu 2000 společně s první volbou do krajských zastupitelstev. Kraj se původně jmenoval Budějovický, jeho název se však společně s třemi dalšími kraji (Jihomoravský, Moravskoslezský a Vysočina) změnil přijetím novelizačního ústavního zákona č. 176/2001 Sb.

Vývoj veřejné správy

První republika

+more1920. png|náhled'>Návrh českých žup z roku 1920 Po vzniku Československa byla převzata organizační struktura z Rakousko-Uherska. Veřejná správa tím pádem byla prováděna na úrovní obecní, okresní a zemské. Celé území Jihomoravského kraje tak spadalo do kompetencí českého zemského správního výboru.

Na základě zákona č. 126/1920 Sb. +more, o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, měly vzniknout samosprávné jednotky, které by rozdělovaly Československo do 21 žup (s výjimkou Prahy), přičemž území dnešního Jihočeského kraje by pokrývala Českobudějovická župa, jihozápadní část Pražské župy a jihovýchodní část Plzeňské župy. Zákon však vstoupil v platnost pouze na Slovensku 1. ledna 1923 a v Česku byl stále odkládán a v platnost nevstoupil nikdy.

Dne 1. ledna 1928 vstoupil v platnost zákon č. +more 125/1927 Sb. , o organizaci politické správy, který nahradil župní zákon a reformoval zemské zřízení, ale dále zachovával územní strukturu z Rakousko-Uherska (kromě nové země Moravskoslezské, která vznikla spojením zemí Moravské a Slezské. ).

Druhá republika a protektorát

Mezi roky 1938 a 1945 spadala část území dnešního Jihočeského kraje do pohraničí připojené k Německé říši. Během Protektorátu byly Čechy a Morava rozděleny do 19 oberlandrátů, pod které spadala správa těchto oblastí.

Poválečné období a socialistické Československo

Vládním nařízením č. 4/1945 Sb. +more veřejná správa spadala do kompetencí místních, okresních a zemských výborů. Zákonem č. 280/1948 Sb. byly zrušeny zemské národní výbory, byly vytvořeny krajské národní výbory a vznikl společně s dalšími 18 kraji Českobudějovický kraj, který se svojí rozlohou podobá dnešnímu Jihočeskému kraji.

V roce 1960 bylo předchozí krajské uspořádání přijetím zákona 36/1960 Sb. nahrazeno. +more Vzniklo tak 10 krajů, včetně kraje Jihočeského a byly také určeny okresy na jeho území, které přetrvávají dodnes. Kromě okresu Pelhřimov, který je nyní součástí Vysočiny, je území kraje velmi podobné tomu dnešnímu. V roce 1990 byly zrušeny dosavadní krajské výbory, ale tyto kraje stále existují jako formální územní jednotka dodnes.

Vedoucími tajemníky KV KSČ Jihočeského kraje byli:

* Josef Paleček - 1945 - 1950 * Jiří Hendrych - od 1953 * Lubomír Štrougal - 1957 - 1959 * Oldřich Pavlovský - ≤1960 - ≥1962 * Jaroslav Trojan - 1963 - 22. březen 1968 (dočasné vedení: interbrigadista Leopold Hofman) * Jan Duba - květen 1968 - květen 1969 * Jaroslav Hejna - 15. +more 5. 1969 - 1977 * František Pitra - 1977 - 1981 * Miroslav Slavík - od 1981 - revoluce.

Vedle nich působili i předsedové krajského národního výboru Jihočeského kraje jakožto představitelé státní správy kraje.

Krajské volby

V Jihočeském kraji lze pozorovat silnou pozici dvou tradičních politických stran - ODS a ČSSD. ODS v tomto kraji vždy převyšovala celorepublikový průměr, z čehož plyne i její přítomnost ve třech koalicích a dvakrát zajištěný post hejtmana. +more Sociální demokracie byla součástí koalice dokonce čtyřikrát a z toho třikrát získala křeslo pro hejtmana/hejtmanku.

Zajímavostí tohoto kraje je nepřítomnost SPD/SPO v krajském zastupitelstvu po volbách v roce 2016, kdy se jeden z těchto subjektů (nebo jejich společná kandidátka) dostal do zastupitelstev v deseti krajích. Kromě Jihočeského kraje nepřekročili pětiprocentní hranici ani ve Středočeském a v Pardubickém kraji.

Další řádný termín voleb do krajského zastupitelstva se konal v roce 2020.

Krajské volby v roce 2000

Volby v roce 2000 vyhrála s více než 25 % hlasů ODS, která také získala post hejtmana pro Jana Zahradníka. Koalici utvořila společně s Čtyřkoalicí a ČSSD (celkem 37 mandátů). +more V jedenáctičlenné radě tedy zasedli čtyři zástupci ODS, čtyři zástupci Čtyřkoalice a dva zástupci ČSSD. ŘEHÁK, Milan. Politické koalice v krajích [online]. Brno, 2011 [cit. 2018-02-03]. Dostupné z: . Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa str. 13.

Krajské volby v roce 2004

O čtyři roky později se opět vítězem voleb stala ODS (44,19 %), která se na vedení rady dohodla s KDU-ČSL (celkem 33 zastupitelů). Sedm křesel obsadil vítěz voleb, tři křesla připadla KDU-ČSL a jedenácté křeslo bylo na nabídnuto lídrovi kandidátky SNK, aniž by se strana podílela na koalici. +more Hejtmanem se opět stal Jan Zahradník. ŘEHÁK, Milan. Politické koalice v krajích [online]. Brno, 2011 [cit. 2018-02-03]. Dostupné z: . Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa str. 17.

Krajské volby v roce 2008

Krajské volby v Jihočeském kraji zaznamenaly v roce 2008 zatím největší volební účast (40,78 %) a vítězem se stala ČSSD se ziskem 33,80 %. Koalice nakonec vznikla s druhým v pořadí, kterým byla ODS (29,63 %). +more Sociální demokracie obsadila sedm míst v radě a hejtmanem se stal Jiří Zimola. ODS měla v radě zastoupení zbylých čtyř křesel. Tato velká koalice získala celkem 41 zastupitelů. ŘEHÁK, Milan. Politické koalice v krajích [online]. Brno, 2011 [cit. 2018-02-03]. Dostupné z: . Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa str. 23.

Krajské volby v roce 2012

Volby v roce 2012 opět opanovala ČSSD (27,99 %), která vytvořila koalici s KSČM (19,37 %). Hejtmanem se stal opět Jiří Zimola a ČSSD získala v radě osm křesel, zatímco KSČM tři. +more Koalice měla celkem 31 zastupitelů.

Krajské volby v roce 2016

Po krajských volbách v roce 2016 Radu kraje tvořila ČSSD, ANO a Jihočeši 2012 (celkem 31 zastupitelů). Hejtmanem se stal Jiří Zimola (ČSSD). +more V dubnu příštího roku se však tato koalice rozpadla a vznikla nová na základě domluvy ČSSD, PRO JIŽNÍ ČECHY - Starostové + HOPB + TOP 09, KDU-ČSL a Jihočeši 2012 (celkem 28 zastupitelů). Novou hejtmankou se stala Ivana Stráská (ČSSD).

Výsledky voleb

Reference

Kategorie:Politika v Jihočeském kraji