Sapareva Baňa

Technology

12 hours ago

Author

Sapareva Baňa je město nacházející se v Sofijské provincii v západním Bulharsku. Leží v Rily veletoku na úpatí Rilyského horského masivu. S rozlohou přibližně 26 čtverečních kilometrů je to nejmenší městys v provincii. Sapareva Baňa je známá především díky svým termálním pramenům. Město se nachází v údolí, kde se nachází hlavní pramen „Geyser“, který vyvěrá z hloubky 70 metrů. Tento pramen je nejen nejteplejším v Bulharsku, ale také jedním z nejteplejších v Evropě, s teplotou o rozmezí 101 až 103 °C. Termální prameny Saparevy Baňe mají léčivé účinky a jsou využívány při léčbě onemocnění trávicího ústrojí, svalových a kloubních problémů, kožních onemocnění a dalších. Využívají se také pro relaxační a rekreační účely. Město je vybaveno moderními lázeňskými zařízeními a nabízí širokou škálu procedur a terapií. Kromě termálních pramenů je Sapareva Baňa také oblíbená turistická destinace díky své poloze v krásné přírodě. Okolí města nabízí mnoho možností pro pěší turistiku, horskou turistiku a cykloturistiku. Turisté se mohou vydat na výlet do nedalekého chráněného území Rila a navštívit také nedaleké historické památky, jako je klášter Rila. Sapareva Baňa je také známá výrobou minerální vody, která se vyváží do různých zemí. Místní prameny jsou zdrojem vody pro výrobu minerálních vod, které jsou bohaté na minerální soli a mají léčivé účinky. Město má bohatou historii, která sahá až do starověku. Bylo osídleno Thráky a později Římany. V roce 1947 byla Sapareva Baňa povýšena na město. Dnes je turistickým a lázeňským centrem této oblasti a přitahuje návštěvníky svou přírodní krásou a léčivými prameny.

Sapareva Baňa je město ležící v západním Bulharsku, v údolí mezi pohořími Rila a Verila. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má zhruba 4 tisíce obyvatel. Vyvěrá zde největší pravý gejzír na kontinentální Evropě (104 °C).

Historie

Místo bylo osídleno již v pravěku, a to nepřetržitě od neolitu do eneolitu. Nejstarší zaznamenané sídlo se nazývalo Germanía, což pochází z thráckého kořene germ-, ve významu horký (podobně nebo ). +more Tento název se dochoval v názvu zde protékající říčky Džerman . Thrácká minulost je doložena četnými archeologickými vykopávkami. Pod původním jménem je připomínáno ještě v roce 1153 jako „velkolepé město”.

Po porážce Bulharska a začlenění do Osmanské říše bylo původní obyvatelstvo vyhnáno do nedalekého suchého údolí a tato ves se pak podle nich zprvu nazývala Bılgarino, ale v berním soupisu z roku 1576 se už uvádí jako Çiparova. Město zabrali vítězové a zřídili zde vojenskou posádku. +more Cestovatel Evlija Čelebi ho v roce 1662 zaznamenal jako město Nahiya se 300 domy a smíšeným muslimským a křesťanským obyvatelstvem. Nicméně po celou dobu osmanské nadvlády byla obě sídla uváděna jako jediná správní jednotka.

Postupem doby docházelo k demografickým změnám a v polovině 19. století nabylo bulharské obyvatelstvo i ekonomické převahy. +more V roce 1864 vybudovali Saparevský kanál, který v délce 14 km přiváděl vodu z Černého Iskăru. Po rusko-turecké válce se obec stala součástí Bulharského knížectví a bezprostředně poté byla rozdělena na dvě vsi (Saparevo a Gorna Baňa). V roce 1943 byla Gorna Baňa přejmenována na současný název a od 50. let k ní byly připojovány sousední obce. V roce 1974 k ní bylo připojeno i Saparevo a téhož roku získala statut města. Saparevo se od města znovu oddělilo v roce 1986.