Sasko-Anhaltsko
Author
Albert FloresSasko-Anhaltsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa. Jejím hlavním městem je Magdeburg. Na severozápadě a západě hraničí s německou spolkovou zemí Dolním Saskem, na jihozápadě a jihu s německou spolkovou zemí Durynskem, na jihovýchodě s německou spolkovou zemí Saskem, na východě a severovýchodě pak s německou spolkovou zemí Braniborskem. V současných hranicích a rozloze existuje od 3. října 1990. Územím Saska-Anhaltska protékají řeky Labe, Sála, Unstruta a další. Na jihozápadě sem zasahuje pohoří Harz.
Historické části
Z historického hlediska tvoří většinu území moderního Saska-Anhaltska většina území bývalé pruské provincie Saska včetně území, které před 1. +more říjnem 1932 tvořilo východní výběžek provincie Hannoverska (město Elbingerode a obec Elend), nesmí se však zapomenout ani na bývalý spolkový stát Anhaltsko. Z názvů těchto dvou hlavních celků je odvozen název dnešní spolkové země. Kromě těchto území patří k Sasku-Anhaltsku také malá část oblasti Prignitz (město Havelberg a obce Jederitz, Nitzow a Vehlgast-Kümmernitz - do roku 1952 součást Braniborska); dále pak východní okrajové části bývalého spolkového státu Brunšvicka (bývalá enkláva Calvörde, a města Hessen, Pabstoff, Blankenburg, Rübelland, Hasselfelde, Hüttenrode, Heimburg, Stiege, Tanne); a malé části někdejších Durynských států Saska-Výmarska-Eisenašska (část bývalé enklávy Allstedt: obce Mittelhausen, Niederröblingen, Winkel, Wolferstedt, město Allstedt, vesnice Einzingen patřící dnes k obci Nienstedt, vesnice Landgrafroda patřící dnes k obci Ziegelroda. V letech 1920-1945 byla tato enkláva součástí Durynska) a Saska-Meiningenska (Tultewitz patřící dnes k městu Bad Kösen, Schieben patřící dnes k městu Bad Kösen, Crölpa-Löbschütz, Janisroda, Prießnitz, Leislau, Molau, vesnice Utenbach patřící dnes ke stejnojmenné obci, Neidschutz patřící dnes k Naumburgu, Boblas patřící dnes k Naumburgu. V letech 1920-1952 součást Durynska).
Města
Významná města v Sasku-Anhaltsku: ** Dessau - historická metropole Anhaltska ** Halberstadt ** Halle (Saale) - největší město Saska-Anhaltska ** Lutherstadt Wittenberg - bývalé hlavní město Saska-Wittenbergu a pozdější metropole Saského kurfiřtství ** Magdeburg - hlavní město spolkové země Saska - Anhaltska ** Naumburg ** Quedlinburg ** Stendal ** Weißenfels
Dějiny
Dějiny do roku 1944
Období od roku 1944 do roku 1945
1. +more července 1944 rozdělil nacistický režim dosud jednotnou pruskou provincii Sasko, skládající se ze 3 vládních obvodů (Magdeburg, Merseburg a Erfurt) na provincie Halle-Merseburg a Magdeburg. Vládní obvod Erfurt byl toho dne přičleněn k Durynskému říšskému místodržitelství.
Období od roku 1945 do července 1952
Po spojeneckém obsazení Německa je území pozdějšího Saska-Anhaltska začleněno do Sovětské okupační zóny Německa. V jejím rámci jsou +more_červenec'>23. července 1945 obě provincie (s výjimkou Hornburgu, Wolfsburgu, Hehlingenu a několika dalších obcí, které se staly součástí Britské okupační zóny Německa), dále pak Anhaltsko, okrajová území Brunšvicka (exkláva Calvörde, města Hessen, Pabstoff, a východní oblasti okrese Blankenburg s městy Blankenburg, Rübelland, Hasselfelde, Hüttenrode, Heimburg, Stiege, Tanne) spolu s durynskou exklávou Allstedt začleněny do nově vytvořené provincie Sasko-Anhaltsko, jejíž metropolí se stalo Halle. Už od počátku svojí existence však nová provincie fungovala jako standardní autonomní německá země s vlastním zemským sněmem a zemskou vládou.
V roce 1947 je pak rozhodnutím spojenců oficiálně zrušen pruský stát a status Saska-Anhaltska se 21. +more července 1947 mění z provincie na zemi. Tehdejší země byla podstatně větší než dnes a měla rozlohu 24 576 km².
Dne 7. +more října 1949 vzniká na území sovětské okupační zóny Německa nový socialistický státní útvar Německá demokratická republika (NDR). Zprvu se jednalo o federaci 6 autonomních zemí. Jednou z nich bylo i Sasko-Anhaltsko. Postupně však docházelo k zesilování centralizace.
Období od roku 1952 do roku 1990
Dne 23. +more července 1952 však dochází na území NDR k odstranění posledních zbytků federalismu, přeměně NDR v centralistický stát a k faktickému zrušení zemí. 25. července 1952 se konaly ve všech dosavadních zemích NDR poslední schůze zemských sněmů, které nyní měly za úkol odhlasovat zákony o novém správním členění. Území dosavadního Saska-Anhaltska bylo rozděleno mezi nově vzniklé kraje Magdeburg, Halle, Postupim, Chotěbuz, Lipsko, malá část území se stala součástí krajů Erfut a Gera. Kraje se pak dále členily na okresy a městské okresy. Tento stav trval až do roku 1990.
Období od roku 1990 do současnosti
Po protikomunistických bouřích v roce 1989 pak 3. +more října 1990 dochází ke sjednocení NDR se Spolkovou republikou Německo a k obnovení zemí na území dosavadní NDR. Jejich hranice se už však nedržely původních zemských hranic z let 1945-1952, ale byly vytvořeny narychlo z hranic dosavadních okresů z let 1952-1990. Znovuvytvořená země Sasko-Anhaltsko byla vymezena územím celého dosavadního kraje Magdeburg; dále pak územím kraje Halle bez okresu Artem; k tomu ještě přistupoval okres Jessen z kraje Chotěbuz. Rozlohou je menší než původní země.
Části území původní země z let 1945-1952, které v letech 1816-1944 tvořily součást pruské provincie Saska se najednou ocitly v Braniborsku. Jedná se o území v dosavadních okresech Rathenow (území západně od řeky Havel s obcemi Steckelsdorf, Großwudicke, Zollchow, Bützer, Milow, Nitzahn), Brandenburg (západní část okresu s obcemi Bensdorf, Zitz, Wusterwitz, Wenzlow, Ziesar, Wollin, Gräben), Belzig (obec Görzke), Jüterbog (jižní část okresu s obcemi Marzahne, Blönsdorf, Seehausen, Oehna), Herzberg (celý okres), Bad Liebenwerda (celý okres), Senftenberg (severozápadní část okresu s městem Lauchhammer a obcí Grünewalde). +more Části území původní země (celé okresy Torgau, Eilenburg, Delitsch, a západní okraje okresu Leipzig) se staly součástí Saska, ke kterému tyto oblasti patřily do roku 1815 (pak v letech 1815-1944 součást pruské provincie Saska. Malá část původní země na jihu a jihozápadě (Schkölen s okolím; severovýchodní část okresu Sömmerda s městem Kölleda a obcemi Ostramondra, Großmonra; část okresu Nordhausen s obcemi Heiringen, Auleben; východní část okresu Artem s městem Artem a obcemi Wiehe, Roßleben, Donndorf, Bottendorf, Schönewerda, Reinsdorf, Voigtstedt, Bretleben, Helldrungen, Oberhelldrungen) byla začleněna do Durynska. Naopak byla do Saska-Anhaltska začleněna malá část braniborské oblasti Prignitz (nejsevernější část okresu Havelberg s městem Havelberg a obcemi Jederitz, Nitzow a Vehlgast-Kümmernitz) a malá část původního Durynska (Tultewitz patřící dnes k městu Bad Kösen, Schieben patřící dnes k městu Bad Kösen, Crölpa-Löbschütz, Janisroda, Prießnitz, Leislau, Molau, vesnice Utenbach patřící dnes ke stejnojmenné obci, Neidschutz patřící dnes k Naumburgu, Boblas patřící dnes k Naumburgu).
1. +more července 1994 pak došlo ke správní reformě, členění na 37 zemských okresů a 3 městské okresy z dob NDR bylo nahrazeno 21 zemskými okresy a 3 městskými okresy. Tento stav trvá dodnes.
Předsedové vlád země Saska-Anhaltska
3. +more prosince 1946 - 13. srpna 1949: Dr. Erhard Hübener * 13. srpna 1949 - 23. července 1952: Werner Bruschke V letech 1952 a 1990 byla země Sasko-Anhaltsko zrušena. * 28. října 1990 - 4. července 1991: Dr. Gerd Gies CDU * 4. července 1991 - 28. listopadu 1993: Profesor Dr. Werner Münch CDU * 2. prosince 1993 - 21. července 1994: Dr. Christoph Bergner CDU * 21. července 1994 - 16. května 2002: Dr. Reinhard Höppner SPD * Od 16. května 2002: Profesor Dr. Wolfgang Böhmer CDU.
Administrativní členění
Bývalé vládní obvody
Do roku 2003 se Sasko-Anhaltsko členilo na 3 vládní obvody (německy Regierungsbezirke): * Dessau * Halle a * Magdeburg
K 1. +more lednu 2004 byly tyto vládní obvody zrušeny. Působnost všech 3 úřadů zrušených vládních obvodů přešla na zemský správní úřad se sídlem v Halle.
Zemské okresy
Při první správní reformě 1. +more července 1994 bylo dosavadních 37 zemských okresů nahrazeno 21 novými zemskými okresy. Dále zde z předchozího členění zůstaly zachovány 3 městské okresy.
V současnosti probíhá v Sasku-Anhaltsku politická debata týkající se další případné správní reformy.
V současnosti se Sasko-Anhaltsko člení na 21 zemských okresů (německy Landkreise):
{ | |||
---|---|---|---|
Okres | Obyvatele | Rozloha (km²) | Hustota zalidnění (Obyv./km²) |
Anhalt-Bitterfeld (ABI) | |||
Burgenland (Burgenlandkreis; BLK) | |||
Börde (BK) | |||
Harz (HZ) | |||
Jerichowsko (Jerichower Land; JL) | |||
Mansfeld-Jižní Harz (Mansfeld-Südharz; MSH) | |||
Sála (Saalekreis; SK) | |||
Salzland (Salzlandkreis; SLK) | |||
Stará marka-Salzwedel (Altmarkkreis Salzwedel; SAW) | |||
Stendal (SDL) | |||
Wittenberg (WB) | |||
Městské okresy: | |||
Dessau-Roßlau (DE) | |||
Halle (HAL) | |||
Magdeburg (MD) | |||
Sasko-Anhaltsko (ST) |
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. sachsen-anhalt. +morede/]Oficiální web spolkové země Saska-Anhaltska[/url] * [url=http://www. stala. sachsen-anhalt. de/gk/fms/fms2b. htm]Volební výsledky[/url] * [url=http://www. stadtplandienst. de/sachsenanhalt. asp]Mapy[/url] * [url=http://posselt-landkarten. heim. at/]Karte des Deutschen Reichs im Maßstab[/url].