Saul Jicchak Kaempf

Technology

12 hours ago

Author

Saul Jicchak Kaempf, přepisováno též jako Saul Isaac Kämpf nebo v různých variantách, (6. května 1818 Leszno - 16. října 1892 Praha) byl pražský rabín, zastánce haskaly a profesor semitistiky na Pražské německé univerzitě.

Biografie

Narodil se v rodině talmudského učence Aarona Jacoba Kaempfa. Ve studiu Talmudu pokračoval i v Berlíně, kde absolvoval gymnázium. +more V roce 1836 se vrátil do svého rodiště, kde se stal žákem vynikajícího halachisty Akivy Egera. O čtyři roky později odjel do Halle, aby vystudoval filozofii a filologii na tamější univerzitě. V roce 1844 získal titul Ph. D. a rabínský diplom.

V roce 1846 byl na podnět hlavního představitele učené haskaly v Praze, jímž byl v té době Moses Israel Landau, osloven „Spolkem pro reformovanou bohoslužbu“ (Verein für geregelten Gottesdients Israeliten), aby převzal funkci kazatele-rabína v první reformované pražské židovské kongregaci, která působila v budově Staré školy, na jejímž místě dnes stojí tzv. Španělská synagoga. +more Kaempf výzvu přijal a stal se neméně váženým nástupcem svého předchůdce Michaela Sachse. V lednu 1846 pronáší S. I. Kaempf ve Staré škole svou nástupní řeč a na tomto místě působí až do roku 1868. Dožívá se ještě stavby nového templu v pseudomaurském slohu a umírá v Praze roku 1898 jako obecně vážený vědec, který dosáhl postupně docentury a profesury semitistiky na Pražské univerzitě.

Zemřel rou 1892 v Praze. Pohřben byl na Novém židovském hřbitově na Olšanech.

Literární a vědecká činnost

Kaempf byl co se týče literární činnosti velice plodný. Důležitá část spisů se týká jeho kazatelsko-rabínské činnosti. +more Jedná se o různá kázání, ale též vydání známého hebrejsko-německého siduru Sichat Jicchat, jenž byl přeložen do hebrejsko-české varianty Moricem Krausem.

Pokoušel se také o vlastní literárně-uměleckou tvorbu. V roce 1859 byla v Praze vydána jeho práce s názvem „Sulejmán. +more Dramatická báseň o pěti dílech“ (Sulejman. Dramatisches Gedicht in fünf Abtheilungen).

Co se týče vědecké činnosti, zaměřoval se především na zpracování orientální literatury včetně překladů do němčiny. I když zvláštní pozornost věnoval hebrejské poezii muslimského Španělska, neunikly mu ani starší texty epigrafického charakteru, mezi něž patří nápis na Méšově stéle nebo na sarkofágu fénického krále Ešmunazara II. +more Tyto nápisy souvisely též s jeho vědeckým zájmem o starozákonní biblistiku.