Sebevraždy v Litvě

Sebevraždy v Litvě se v zemi staly výrazným společenským problémem kvůli jejich velmi vysoké míře. Od svého vrcholu v roce 1995 míra sebevražd neustále klesá, i přesto zůstává v EU a OECD nejvyšší.

Míra sebevražd činila 20,2 na 100 tisíc obyvatel v roce 2019.

Příčiny

V 90. letech 20. +more století, po pádu komunismu, zažila Litva dramatické sociální a ekonomické změny. Dřívější studie připisovaly vysokou míru sebevražd účinkům velkých přeměn ve společnosti, drsným ekonomickým podmínkám, klesajícím životním podmínkám, alkoholismu a také nedostatku psychologických a psychiatrických služeb. Novější studie naznačují, že příčiny mohou být složitější.

Podle Onutė Davidonienė, ředitelky Státního centra duševního zdraví, stojí za vysokou mírou sebevražd psychologické a ekonomické důvody, včetně ekonomické recese, alkoholismu, nedostatku tolerance ve společnosti a šikany.

Studie z roku 2006 poznamenala, že míra sebevražd je výrazně vyšší u méně vzdělané a zejména venkovské populace. Míra sebevražd se mezi některými obcemi výrazně liší. +more Například míra sebevražd v okrese Kupiškis (přes 70 na 100 tisíc obyvatel) byla v roce 2017 více než dvakrát vyšší než je celostátní průměr. Další obce s obzvláště vysokou mírou sebevražd leží v okresech Varėna a Kalvarija (67 na 100 tisíc obyvatel). Naproti tomu byla čísla mnohem nižší v městské samosprávě Palanga (méně než 15 na 100 tisíc obyvatel), následovala městská samospráva Vilnius a okresní obec Plungė (15 na 100 tisíc obyvatel).

V Litvě je výrazný rozdíl míry sebevražd mezi muži a ženami. Tradiční normy maskulinity, spojené s nadměrnou konzumací alkoholu a stigmatem vyhledání psychologické pomoci, mohou k sebevražednému chování podle některých studií přispívat. +more Několik studií o vztahu mezi religiozitou a sebevraždou neposkytlo přesvědčivý pohled na příčiny vysoké míry.

Statisticko-ekonometrická studie Comunale (2020) zjistila, že hlavní faktory, které mohou být spojeny se sebevraždami, jsou růst HDP, demografie, spotřeba alkoholu, psychologické faktory a počasí. Stejná studie uvádí, že je mezi zeměmi EU populace Litvy jedna z nejvíce introvertních, podstatně více než lotyšská a estonská populace.

Zpráva, zveřejněná v roce 2017 Úřadem pro prevenci sebevražd v Litvě, uvádí, že míra sebevražd mezi vězni a zatčenými jednotlivci je několikanásobně vyšší, než je státní průměr. Stejná zpráva upozornila na nedostatečnou dostupnost psychologických služeb a nedostatečnou prevenci v mnoha obcích.

Prevence

V roce 2007 představil Litevský parlament Národní strategii duševního zdraví založenou na Deklaraci WHO o duševním zdraví v Evropě 2005. Země také přijala Akční plán prevence sebevražd 2016-2020. +more V roce 2015 byl pod Státním střediskem duševního zdraví zřízen Úřad pro prevenci sebevražd (litevsky Savižudybių prevencijos biuras). V roce 2017 však Litevský národní kontrolní úřad dospěl k závěru, že dosud neexistuje žádný komplexní systém, který by poskytoval pomoc jednotlivcům ohrožených sebevraždou.

Statistiky

Sebevraždy významných lidí v Litvě

1822 - Theodor Grotthuss - Němec, chemik * 1943 - Yitzhak Wittenberg - židovský odbojář, sebevražda pozřením jedu * 1972 - Romas Kalanta - sebevražda sebeupálením na protest proti sovětské svéře vlivu v Litvě * 1989 - Vytautas Vičiulis - malíř, sebevražda sebeupálením * 2006 - Saulius Mykolaitis - režisér, herec, sebevražda oběšením * 2013 - Vytautas Šapranauskas - herec, komik a televizní moderátor, sebevražda oběšením

Odkazy

Reference

Související články

Sebevražda