Cesko.wiki Prevence
Author
Albert FloresPrevence je soubor opatření a postupů, které mají za cíl snížit riziko vzniku určitého jevu, například nemoci, úrazu nebo kriminality. Prevence může být primární, sekundární nebo terciární, a to v závislosti na tom, kdy jsou opatření prováděna. Primární prevence se zaměřuje na snižování rizika vzniku daného jevu a zabraňování jeho výskytu. Sekundární prevence se věnuje detekci jevu v rané fázi a snahou o zastavení nebo zpomalení jeho průběhu. Terciární prevence se zaměřuje na minimalizaci dopadů již existujícího jevu a snižování následků. Prevence je důležitou součástí veřejného zdravotnictví a bezpečnostních systémů, které se snaží chránit obyvatelstvo a zlepšit kvalitu života. Mezi příklady opatření prevence patří očkování, protipožární opatření, bezpečnostní kontroly, preventivní lékařské prohlídky a vzdělávání veřejnosti o rizicích a způsobech prevence. Prevence je také důležitou součástí práce v sociální sféře, například v prevenci sociálního vyloučení nebo závislostí. Jejím hlavním cílem je snížit negativní dopady daného jevu na jednotlivce i společnost jako celek.
Prevence (z lat. praevenire, tj. předcházet) je soustava opatření, která mají bránit výskytu nežádoucího jevu a snižovat pravděpodobnost jeho vzniku. Snaží se předcházet například nemocem, drogovým závislostem, zločinům, nehodám, neúspěchu ve škole, sociálním konfliktům, násilí nebo ekologickým katastrofám.
Typy prevence
Primární prevence, která zkoumá předpoklady, podmínky a příčiny jevů, jimž se má bránit, a hledá způsoby, jak zmíněným jevům předcházet, přičemž bývá zaměřena na veškeré obyvatelstvo.
Sekundární prevence se snaží příslušné jevy včas zachytit a bránit jejich prohlubování, šíření.
Terciární prevence se snaží zabránit opakování výskytu nežádoucího jevu. Je zaměřena na osoby právě vyléčené, propouštěné z výkonu trestu a podobně.
Součástí primární prevence jsou dále:
Nespecifická primární prevence - aktivity snižující riziko vzniku nežádoucích jevů prostřednictvím lepšího využívání volného času jedince (různé zájmové kroužky či sportovní aktivity), dále přístup podporující zdraví, prevence se nevztahuje k žádnému konkrétnímu nežádoucímu jevu, působí obecně, nespecificky. * Specifická primární prevence - aktivity zaměřené na konkrétní cílovou skupinu a druh nežádoucího jevu, zaměřuje se na předcházení vzniku konkrétního rizika. +more * Indikovaná primární prevence - jedinec byl indikován, tzn. vybrán (diagnostikou, screeningem či jiným šetřením), cílem je zachytit problém u jedince co nejdříve, posoudit jeho stav a vyhodnotit potřebnost specifických intervencí.
Rizikové chování
Rizikové chování je častým používaným pojmem v dokumentech týkající se prevence.
Na fungování člověka má negativní dopad jak z fyzického, tak psychického hlediska. Je ohrožující pro konkrétní osobu, ale i pro její okolí. +more Má za následek zvýšené riziko zdravotních, sociálních, psychických, vzdělávacích a dalších hrozeb.
Často se vyskytují i termíny jako nežádoucí jevy či sociálně patologické jevy. Tyto termíny souhrnně označují závažné poruchy chování jedince. +more Projevují se porušováním zejména sociálních norem, v některých případech i právních.
Mezi formy rizikového chování se řadí: „rizikově zdravotní návyky, rizikové sexuální chování, agresivní chování, delikventní chování, rizikové chování ke společenským institucím, hráčství a rizikové sportovní aktivity.“ Jednotlivé formy tohoto chování se u jedince často vyskytují souběžně.
Prevence ve školství
Školy mají povinnost realizovat programy prevence rizikového chování.Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání
Základním a výchozím dokumentem je Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže. Klíčovou roli při implementaci tohoto dokumentu zajišťuje MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy). +more Mezi nejzákladnější dokumenty školy patří:.
* školní preventivní strategie * školní preventivní program (minimální preventivní program) * program proti šikanování Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2019). +more Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2019-2027.
Školy a učitelé hrají významnou roli při prevenci rizikového chování. Důležité je ve školním prostředí vytvořit pocit bezpečí a sounáležitosti. +more Podpora well-beingu na základních školách se ukazuje jako důležitá součást vzdělávání a rozvoje dětí. Cílem účinných preventivních programů je snížit riziko vzniku nežádoucích jevů.
Na realizování prevence na školách se podílí: školní metodik prevence, výchovný poradce, školní psycholog, speciální pedagog, třídní učitelé a další pedagogičtí pracovníci školy. Česká školní inspekce. +more (2022). Kvalita vzdělávání v České republice: Výroční zpráva 2021/2022.
Dostupné online:
Systém prevence sociálně patologických jevů se ve školách opírá především o funkci školního metodika prevence. Mezi jeho standardní činnosti patří:
* metodická a koordinační činnost, * podpora pozitivního sociálního klimatu, * zajištění podpůrného prostředí pro žáky.
Zastupuje tedy mnohostrannou roli při úspěšné realizaci preventivních programů ve školách.
Škola se snaží předcházet těmto druhům rizikového chování:
* agrese, šikana, kyberšikana a další rizikové formy komunikace prostřednictvím multimedií, násilí, vandalismus, intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus a xenofobie, homofobie * záškoláctví, * závislostní chování, užívání všech návykových látek, netolismus, gambling * rizikové sporty a rizikové chování v dopravě, prevence úrazů * spektrum poruch příjmu potravy, * negativní působení sekt, * sexuální rizikové chování. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. +more (2010, s. 1). Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních.
Dostupné ke stažení z: