Cesko.wiki Sektorový model města
Author
Albert FloresSektorový model města je urbanistický koncept, který popisuje strukturu a organizaci městského prostoru pomocí sektorů. Tento model vychází z předpokladu, že města se postupně rozvíjí a proměňují, a proto je nutné tyto proměny a vývoj zohlednit při plánování a organizaci města. Sektorový model města se vyznačuje tím, že město je rozděleno do několika sektorů, obvykle podle určitých kritérií, jako jsou například funkce (bytová oblast, obchodní čtvrť, průmyslová zóna), demografické charakteristiky (oblast pro rodiny s dětmi, oblast pro starší občany), dopravní infrastruktura (oblast s vysokou dostupností MHD, oblast pro cyklisty), atd. Každý sektor v sektorovém modelu města má svou specifickou funkci, která je mu přiřazena na základě potřeb města a jeho obyvatel. Cílem tohoto modelu je zajistit efektivní využití městského prostoru a usnadnit život obyvatelům města. Sektorový model města je často využíván při urbanistickém plánování a rozvoji měst. Pomáhá analyzovat a hodnotit současný stav města a navrhnout vhodné změny a opatření, které povedou ke zlepšení životního prostředí a kvality života obyvatel. Tento model není univerzální a existuje řada různých variant a přístupů k jeho aplikaci. Každé město má specifické potřeby a charakteristiky, které je třeba zohlednit při tvorbě sektorového modelu. Sektorový model města je důležitým nástrojem pro urbanisty, architekty a plánovače při tvorbě a transformaci městského prostoru. Pomáhá zajistit udržitelný a harmonický rozvoj měst a zlepšit kvalitu života jejich obyvatel.
Základní podoba Hoytova sektorového modelu Sektorový model města nebo také Hoytův model města je sociologický model města, který navrhl v roce 1939 Homer Hoyt jako alternativu ke staršímu zónovému modelu města publikovanému jeho učitelem Ernestem Burgessem v roce 1923. Na rozdíl od třetího tradičního vícejádrového modelu mají oba tyto starší modely jedinou centrální obchodní čtvrť, přičemž zatímco zónový model předpokládá, že atraktivita nemovitostí je dána jejich vzdáleností od centrální obchodní čtvrti, sektorový model předpokládá, že podoba města je dána jeho dopravními tepnami, které ke středu města vedou, a kolem kterých se soustředí patřičné aktivity, což člení město na výseče.
Hoyt svůj model vytvořil na základě analýze struktury nájemného v třiceti amerických městech. Kolem železničních tratí předpokládá Hoyt továrny a průmysl, které jsou dále obklopené výsečemi s levným bydlením dělníků. +more Naopak vysokopříjmové obyvatelstvo se od těchto výsečí drží co nejdál. Stejně jako Burgess, i Hoyt uváděl jako ukázku svého modelu severoamerické Chicago, kde se továrny nacházely směrem na jih podél jednotlivých železničních tratí, a naopak vyšší třída bydlela na severu u břehu Michiganského jezera.
Z moderního hlediska je nedostatkem sektorového modelu jeho poplatnost době, protože pozdější masivní automobilová doprava význam hlavních tangenciálních dopravních tepen jako nejlukrativnějších oslabila či změnila. Ovšem například řada britských měst, které se rozvinuly v době, kdy nejdůležitější dopravou byla železniční doprava, dodnes do značné míry sektorovému modelu odpovídá. +more Typickým příkladem je Newcastle upon Tyne.
