Semjon Michajlovič Buďonnyj

Semjon Michajlovič Buďonnyj (Platovskaja, Ruské impérium, dnes Rostovská oblast - 26. října 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce a maršál Sovětského svazu. Je znám jako hrdina ruské občanské války, v níž velel 1. jízdní armádě. Působil i jako velitel za druhé světové války, kdy byl méně úspěšný.

Život

+morejpg|náhled|vlevo|upright'>Buďonnyj v roce 1912 Buďonnyj během soudu s Tuchačevským Narodil se ve vesnici Kozjurino v chudé rolnické rodině. V mládí pracoval v dělnických profesích, roku 1903 byl odveden ke 43. kozáckému pluku a sloužil v Mandžusku. V roce 1907 studoval Vyšší důstojnickou jezdeckou školu v Petrohradu, kde se účastnil poddůstojnického kurzu pro cvičitele koní, což hrálo v jeho další kariéře velkou roli. Po vypuknutí první světové války Buďonnyj bojoval nejprve v Evropě, později v Persii proti turecké armádě. Po říjnové revoluci vstoupil do řad vznikající Rudé armády, kde se postupně vypracoval na velitele 1. jízdní armády. V jejím čele dokázal porazit Děnikinovo jezdectvo a obsadit Krym, ale v roce 1920 utrpěl porážku u Zamoscie při tažení do Polska.

V lednu 1922 byl jmenován zástupcem velitele Severokavkazského vojenského okruhu, v srpnu 1923 se pak stal zástupcem hlavního velitele ozbrojených sil pro jezdectvo a od dubna 1924 působil ve funkci inspektora jezdectva. V roce 1932 absolvoval Frunzeho vojenskou akademii. +more V listopadu 1935 se stal prvním maršálem Sovětského svazu, spolu s Michailem Tuchačevským, Klimentem Vorošilovem, Alexandrem Jegorovem a Vasilijem Bljucherem a byl jmenován velitelem Moskevského vojenského okruhu. Období stranických a armádních čistek v letech 1937-38 přežil jako blízký Stalinův přítel bez obtíží, roku 1938 byl jmenován členem sovětské Hlavní vojenské rady. V době čistek také neblaze proslul jako člen vojenského tribunálu, který „soudil“ maršála Tuchačevského a 7 dalších vysoce postavených sovětských důstojníků. Tehdy i projevil své nedostatečné vzdělání ohledně moderního vojenství, když prohlásil: „Tuchačevského návrhy zavést ve velkém měřítku tanky do Rudé armády by pro nás byly velkou pohromou. “ Když Sovětský svaz napadl Finsko, stal se jedním z předních velitelů sovětských jednotek; jeho velení je považováno za jeden z důvodů katastrofálních výsledků Rudé armády v zimní válce, jelikož nedokázal vůbec pochopit moderní válečnictví, teorii ani praxi. V roce 1940 byl jmenován do funkce prvního náměstka lidového komisaře obrany, v témže roce se stal členem Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu.

Po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem v roce 1941 se stal členem moskevského Hlavního stanu, kde byl ustaven jako velitel armádních záloh. 10. +more července 1941 byl jmenován velitelem nově vytvořeného Západního frontu a krátce nato pak velitelem jihozápadního strategického směru. Zde se ukázala jeho neschopnost reagovat na rychlé německé útoky a přizpůsobit se novým formám boje. I když měla jeho vojska nad nepřítelem na Ukrajině početní převahu (nicméně adekvátní techniku - tanky T-26, BT-7, BT-7M a T-28), nedokázala postupující Němce zastavit (byť to byla spíše chyba velitele Brjanského frontu Jerjomenka, který nedokázal zastavit postup Guderianovy 2. tankové skupiny). Proto byl odvolán a v září t. r. se stal velitelem Záložního frontu. V říjnu roku 1941 byl pověřen „důležitým“ posláním: řízením slavnostní přehlídky Rudé armády v Moskvě k výročí VŘSR, poté se stal zmocněncem vrchního velitele sovětské armády pro výstavbu záložních jednotek. Během roku 1942 zastával funkce velitele severokavkazského strategického směru a (od května) Severokavkazského frontu; v lednu roku 1943 byl jmenován nominálním velitelem jezdectva Rudé armády.

Roku 1947 se stal náměstkem sovětského ministra zemědělství, přičemž měl na starosti obnovu chovu koní. V roce 1953 působil opět ve funkci inspektora jezdectva a roku 1954 byl jmenován náměstkem sovětského ministra obrany. +more V šedesátých a sedmdesátých letech se věnoval sepisování a vydávání svých pamětí.

Zemřel 26. října roku 1973 v Moskvě. +more Je pohřben v Moskvě u Kremelské zdi spolu s mnohými dalšími maršály Sovětského svazu.

Vztah k jezdectvu

Je otázkou jestli skutečně v závěru jeho života došlo k tomuto známému dialogu, přesto odráží jeho velký vztah k jezdectvu po celý čas jeho života.

Novinář: „Jakou úlohu může mít jezdectvo v příští válce?“

Maršál Buďonnyj: „Rozhodující!“

Bojová taktika rudé jízdy

Šlo o velmi hodného a přátelského člověka. Po stránce taktické, vskutku génius jezdectva, zvláště proti „bílým kozákům“ v občanské válce, kdy z první jízdní armády učinil vpravdě „dragounskou armádu“, to jest rychlé přesuny koňmo a při styku s nepřítelem sesednout a vést boj palbou z pušek a kulometů. +more Pro rychlost střelby, rychlé nabíjení. Proto byla jeho armáda přednostně vyzbrojována karabinami Mannlicher vz. 1895 a tačankami, lehkými bryčkami s ruským kulometem Maxim vz. 1910. Byly zavedeny kulometné eskadrony s těmito tačankami v hojném počtu, pro velikou rychlost přesunů, zaujetí palebného postavení a okamžitou připravenost k palbě. Tím byla nepřátelská jízda přinucena sesednout, jízdní útok tím pádem ztratil na intenzitě, jelikož kozáci byli neporazitelní „v sedle“ - se šavlí a píkou - zato však velmi špatně stříleli, a tudíž poté byli lehce poraženi. Zjištěno a vyslechnuto osobně na besedě ve Vlasiše u Moskvy (na osobní besedě se Semjonem Michajlovičem v roce 1956 s frekventanty vyšších akademických kursů VPA V. I. Lenina).

Vyznamenání

titul Georgijevského rytíře (nositel všech 4 georgijevských medailí a 4 georgijevských křížů) * trojnásobný držitel titulu Hrdina Sovětského svazu * osm Řádů Lenina * šest Řádů rudého praporu * Řád Suvorova 1. stupně * ázerbájdžánský Řád rudého praporu * mongolský Řád rudého praporu * dva mongolské Řády Süchbátara * uzbecký Řád rudého praporu práce

Odkazy

Literatura

Jiří Fidler, Za víru, vládce a vlast, Brno 2005,

Externí odkazy

Kategorie:Maršálové SSSR Kategorie:Osobnosti ruské občanské války Kategorie:Sovětští velitelé druhé světové války Kategorie:Hrdinové Sovětského svazu Kategorie:Nositelé Leninova řádu Kategorie:Nositelé Řádu rudého praporu Kategorie:Nositelé Řádu Suchbátara Kategorie:Nositelé Medaile Za obranu Kavkazu Kategorie:Pohřbení u Kremelské zdi Kategorie:Narození 1883 Kategorie:Úmrtí 1973 Kategorie:Narození 25. +more dubna Kategorie:Úmrtí 26. října Kategorie:Muži.