Cesko.wiki Semnoni
Author
Albert FloresTacita) Semnoni (též Samnoni, Zemané; starořecky Σέμνωνες) byli starobylým a početným germánským kmenem Herminonů (často označovaným obecně jako Svébové), k nimž se počítali spolu s Markomany, Kvády, Hermundury a Langobardy. Přinejmenším do 3. století žili podél toku středního Labe v dnešním Braniborsku. Na západě sousedili s Cherusky, na severu s Langobardy, na východě s Vandaly a na jihu s Hermundury. Byli považováni možná za nejvýznamnější ze Svébských kmenů; podle Tacita sami sebe označovali za „nejušlechtilejší a nejstarší“ z nich (vetustissimos nobilissimosque Sueborum).
Kolem roku 6 př. n. +more l. se Semnoni připojili k Markomanům pod vedením Marobuda. V roce 5 n. l. jsou zmiňováni jako obyvatelé Braniborské marky.
V 1. století se připomíná semnonský král (řecky Σεμνόνων βασιλεύς) Masyas (Μάσυος, Masław). +more Cassius Dio píše, že Masyas společně se svou věštkyní Gannou (Γάννα) navštívil kolem roku 90 římského císaře Domitiana, který je s poctami přijal.
Ve 3. století se Semnoni přesunuli na jih do Saska a Lužice a postupně splývali s Alamany. +more V 5. století odešla většina Semnonů do Francie a Hispánie a založila Svébskou říši. V 6. století, za Martina z Bragy, Semnoni opustili ariánství a v Galicii založili benediktinský klášter Samos (Mosteiro de San Xulián de Samos), původně Samanos.
Od 6. století na místa po Semnonech přicházeli Lužičtí Srbové (ti např. +more osídlili okolí Jeny) a další Slované. V 7. století žily v Braniborsku již jen poslední zbytky Semnonů.
Zhruba do 1. sv. +more války bylo zpochybňováno zařazení Semnonů ke germánským kmenům; zejména neněmečtí autoři (Kazimír Szulc, Pavel Papáček aj. ) je považovali za kmen slovanský. Historici se poté nicméně přiklonili k názoru Lubora Niederleho, který teorii slovanské autochtonistické školy rozporoval.
Někteří historikové řadí germánské Semnony, keltské Senony a římské Diisemony do společné skupiny pohanských druidů.
Lokalizace a etymologie
Ptolemaiova mapa Germánie uvádí les zvaný Semanus Silva; pravděpodobně jde o Durynský les (někteří uvažují i Krušné hory). Působiště Semnonů bylo rovněž spojováno s dnešním dolnolužickým městem Sonnewalde, nebo s lesnatou oblastí mezi Saalfeldem a Saalburgem. +more Hradiště Herthaburg na Rujáně, nedaleko Stralsundu , mělo být místem, kde Semnoni uctívali bohyni Herthu (Nerthu), „Matku země“. Etymologicky blízké je baltické sāmanos (močál, mech); odtud i samānius (neupravený, zarostlý člověk; srov. Seemann, šaman). Název kmene Semnonů byl odvozován i z německého saemanon/sammeln (sjednotit se), od semen stromů v posvátném lese, od Sabinů nebo od samotných Svébů, od boha Sancuse (Semo Sancus) ze starořímského náboženství, a konečně i od řeky Sály.