Rujána

Rujána (původně Rána, latinsky Rugia) je největší ostrov v Německu. Leží na severovýchodním okraji spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko v Baltském moři. Východní pobřeží ostrova tvoří západní hranici Pomořanského zálivu.

Historie

Alfonse Muchy, 1912 Od 6. +more století byl ostrov osídlen kmenem slovanských Ránů, podle nichž má své jméno. Jiné zdroje však označují za původce názvu germánské Rugie, kteří ostrov obývali před dobou stěhování národů. Slované zde vybudovali knížectví s centrem na Arkoně. V 8. − 11. století tu bylo jedno z nejvýznamnějších středisek moci Pobaltských Slovanů, čelící nájezdům Vikingů. Slovanskými kmeny zde byl uctíván Svantovít. Replika jeho sochy (původně zřejmě z 10. století) se také na ostrově nachází. Roku 1168 se knížata po dánském vpádu a zničení proslulé svatyně Svantovíta v Arkoně, dostala pod svrchovanost dánského krále Valdemara I. Současně kníže přijal křesťanství. Součástí knížectví byla i protilehlá pevnina, kde se nacházela menší údělná knížectví. Roku 1325, po smrti Vislava III. , posledního přímého mužského potomka, zdědili Rujánské knížectví vévodové pomořansko-wolgastští a pouze v 1. polovině 15. století se Rujána načas znovu osamostatnila.

V průběhu třicetileté války byl ostrov několikrát v moci Albrechta z Valdštejna a Švédů. Po Vestfálském míru se Rujána stala součástí Švédska. +more Po napoleonských válkách byl roku 1815 ostrov připojen k Prusku. Po II. světové válce byla Rujána spojena s Meklenburskem v rámci sovětské okupační zóny a stala se součástí NDR. Po správní reformě v roce 1952 byla začleněna do kraje Rostock. Po znovusjednocení Německa patří Rujána do spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Číselné údaje

Má rozlohu 935 km² (s přilehlými ostrovy) a dosahuje maximální nadmořské výšky 161 m, což je vrchol Piekbergu. Žije na něm 77 000 obyvatel. +more V ose sever-jih je ostrov dlouhý 52 km, od západu na východ měří 41 km.

Geologie a geografie

Břehy jsou nízké, velmi členité. Vyskytuje se na nich mnoho kos, přesypů a dun. +more Reliéf je tvořen kopcovitou rovinou s valy koncových morén, které překrývají vápence. Na severu, nedaleko města Sassnitz je Národní park Jasmund. Ten je známý příkrými křídovými skalami, místy vysokými i přes 30 m.

Převážná část povrchu je obdělávána (žito, oves, brambory, cukrová řepa). Na východě a ve střední části ostrova jsou bukové lesy. +more Je zde rozvinutá živočišná výroba (mléko) a rybolov (sledi, úhoři). Hlavní přístav je Sassnitz. Poblíž něj se těží křída. Jsou zde přímořské lázně (Binz, Sellin). Je spojen s pevninou hrází (2,5 km) se železnicí a mostem. Mezi městy Sassnitz a Trelleborg (Švédsko) fungovalo do roku 2020 trajektové spojení.

Biosférická rezervace

Území o rozloze 22 800 ha, zahrnující jihovýchodní část ostrova, bylo v roce 1991 zapsáno na seznam biosférických rezervací UNESCO. Sídlo správy biosférické rezervace je v Putbusu.

Fotogalerie

Soubor:Binz Strand 05. jpg|Přímořské lázně Binz Soubor:Rügenbrücke Stralsund Luftaufnahme P1060308. +moreJPG|Most Rügenbrücke, spojující Stralsund s ostrovem Soubor:Cape Arkona. JPG|Kap Arkona na severu ostrova Soubor:Binz (2011-05-21) 03. JPG|Pláže v Binzu Soubor:Königsstuhl und Viktoria-Sicht. jpg|Národní park Jasmund Soubor:Ziegelgrabenbruecke Stralsund 01 09. jpg|Nový a starý silniční a železniční most na Rujánu Soubor:KdF "Kraft durch Freude" (Nicht fertiggestellter Gebäudeteil). JPG|Někdejší vojenský lazaret v Proře.

Odkazy

Reference

Literatura

Evropa v proměnách staletí, Libri Praha 1997,

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20160922155542/https://cs.wikibooks.org/wiki/Ruj%C3%A1na]Cestovní průvodce o Rujáně na Wikibooks[/url]

Kategorie:Ostrovy Německa v Baltském moři Kategorie:Geografie Meklenburska-Předního Pomořanska Kategorie:Zemský okres Přední Pomořansko-Rujána Kategorie:Biosférické rezervace v Německu