Seznam českých minerálních vod
Author
Albert FloresNásledující seznam obsahuje minerální vody (ve významu zákona č. 164/2001 Sb.) pocházející z území České republiky. Minerální voda může být vyráběna ze směsi několika pramenů, případně nemusí pocházet ze stejnojmenného pramene (např. Excelsior) - významné prameny jsou proto uvedeny samostatně v tomto seznamu.
Název | Původ | Miner. | Typ | CO2 | Mg | Ca | Na | K | HCO3− | SO42− | Význ. +more složky | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Aqua Maria | Mariánské Lázně | 294 | 2581 Obsah CO2 před sycením (přírodní voda z pramene). | 13,5 | 27,6 | 20,3 | 3,12 | 104,6 | 46 | Mn, H2SiO3 | Vrt BJ-6 Nová Marie, bývalý pramen Hamelika. Odželezněno, syceno. | |
Bílinská kyselka | Bílina | 7357 | HCO3-Na | 2067 | 45 | 134 | 1743 | 90,8 | 4471 | 574 | F, Li | F 4,5 mg/l, Li 3,67 mg/l |
Dobrá voda | Byňov | 146 | 8,6 | 6 | 11,3 | 10,7 | 111 | 2,03 | - | |||
Excelsior | Mariánské Lázně | 294 | 2581 | 13,5 | 27,6 | 20,3 | 3,12 | 104,6 | 46 | Mn, H2SiO3 | Z vrtu BJ-6 Nová Marie, býv. pramen Hamelika. Odželezněno, syceno. | |
Excelsior original | Mariánské Lázně | 10 000 | SO4-HCO3-Na | Li | Pramen Ferdinand VI. | |||||||
Hanácká kyselka | Horní Moštěnice | 2995 | HCO3-Ca-Na | 1500 | 68 | 270 | 248 | 15 | 1580 | F, I | 2300 mg/l, Cl− 185 g/l | |
Hanácká kyselka Pro Vital | Horní Moštěnice | 2533 | HCO3-Ca-Na | 71 | 270 | F | ||||||
Ida | Lázně Běloves | 870 | HCO3-SO4-Ca-Na-Mg | 2345 | 23,4 | 86,4 | 98,5 | 12,6 | 527 | 102,2 | As | V současnosti není stáčena, dostupná v místě. |
Il-Sano | Dolní Kramolín | 730 | HCO3-Ca-Mg | 2600 | 54,5 | 70,1 | 26,5 | 4,1 | 534 | 56,5 | H2SiO3, Fe | Fe 35-38,5 mg/l, H2SiO3 98,5-123 mg/l |
Korunní | Stráž nad Ohří | 970 | HCO3-Na-Ca-Mg | 2400 | 31 | 78 | 103 | 25 | - | rozsah 970-1200 mg/l | ||
Magnesia | Louka | 788 | HCO3-Mg | 2000 | 170 | 37,4 | 6,17 | 0,8 | 970 | 11,1 | H2SiO3 | Směs několika vrtů včetně Grünské kyselky (obsah Mg 290-451 mg/l). |
Mattoni | Lázně Kyselka | 962 | HCO3-Ca-Mg | 25 | 84,5 | 69,9 | 0 | 528 | 40 | H2SiO3 | Voda z několika vrtů Doupovských hor, odlišná oproti původní Mattonce z Kyselky. | |
Mlýnský pramen | Karlovy Vary | 6268 | HCO3-SO4-Cl-Na | neuv. | 40,3 | 93,5 | 1650 | 95 | 2200 | 1590 | H2SiO3 | Cl- 584 mg/l, F- 6,2 g/l, H2SiO3 84,2 mg/l, zdroje BJ 35, BJ 36, BJ 37; stáčený balený Mlýnský pramen pochází z pramenů Vřídla, klasický Mlýnský pramen (BJ 41) stáčen není |
Poděbradka | Poděbrady | 2052 | HCO3-Cl-Na-Ca | 2000 | 63,1 | 158 | 464 | 58,5 | 1320 | 79,4 | - | Voda z vrtů BJ 13, BJ 17 a BJ 18 u Velkého Zboží. Cl− 446 g/l |
Poděbradka Pro Linie | Poděbrady | 2720 | HCO3-Cl-Na-Ca | 2000 | 67 | 166 | - | |||||
Praga | Břvany | 1964 | HCO3-SO4-Na-Ca-Mg | 2000 | 88,5 | 201,7 | 196,6 | 824 | 623 | - | V současnosti není stáčena, dostupná v místě. | |
Odysea | Brodek u Přerova | 1508 | 99 | 194 | 408 | 2013 | 0,49 | I | vrt NP 768a, F 0,87 g/l, I 0,095 g/l, Cl 148,5 g/l | |||
Ondrášovka | Ondrášov | 560 | HCO3-Ca | 2500 | 25,5 | 197 | 28,4 | 2 | 805 | 10,9 | - | mineralizace 560-630 mg/l |
Rudolfův pramen | Mariánské Lázně | 2293 | 1754 | 125,8 | 252,7 | 98 | 11,2 | 1564 | 79,8 | Fe, H2SiO3 | Vrt BJ 37. | |
Salacia | Domašov nad Bystřicí | 1300 | HCO3-Ca | 2500 | 33 | 245 | 24,5 | 1,9 | 1005 | 16,7 | - | Pramen Domašovská kyselka, v současnosti nedostupná. |
Šaratica | Šaratice | 12 785 | SO4-Na-Mg | - | 861 | 268 | 2118 | 29 | 579 | 8383 | - | směs vod z několika zřídelních polí |
Vincentka | Luhačovice | 9525 | HCO3-Cl-Na | 2723 | 16 | 258 | 2447 | 134 | 4853 | 1,2 | HBO2, Li, Ba, I, F | Pramen Nová Vincentka, jehož voda je stáčena do lahví jako Vincentka. |
Vratislavická kyselka | Vratislavice nad Nisou | 1324 | HCO3-Na-Ca | 3113 | 21 | 60 | 208 | 18,3 | 854 | 30,3 | H2SiO3, Fe, Zn | Stáčírna zavřena roku 2008 |
Zaječická hořká | Zaječice | 33 144 | SO4-Mg | - | 5033 | 301 | 1755 | 696 | 860 | 2254 | I | Směs z několika jímacích studní. |
ZON | Třebíč | - | 5,8 | 39,2 | 8,4 | 23,3 | - | splňuje kojenecké parametry |
Poznámky
Vzhledem k nejednotnosti chápání termínu celková mineralizace se hodnoty mohou lišit v závislosti na použité zjišťovací metodě. Hodnota celkové mineralizace může být aritmetickým součtem obsahu jednotlivých rozpuštěných látek (v přehledu jsou uvedeny jen základní kationty a anionty, podrobnější údaje najdete ve článcích věnovaných jednotlivým vodám a pramenům), případně může jít o hodnotu zjištěnou sušením při 105 °C - v tomto případě je hodnota nižší než prostý aritmetický součet jednotlivých složek, neboť zahříváním dochází k rozkladu HCO3− podle rovnice 2 HCO3− → CO32− + CO2 + H2O, čímž klesne hmotnost uhličitanové složky na 50 %. +more To vysvětluje například rozdíl celkové mineralizace Ondrášovky a Salacie, jejichž složení je ve skutečnosti velice blízké.