Seznam funkcionalistických staveb ve Zlíně

Urbanistická studie předválečného Zlína Seznam funkcionalistických staveb ve Zlíně je výčtem architektonicky významných staveb funkcionalismu na území města Zlína.

Prudkým rozvojem průmyslového Zlína vzniklo v první třetině 20. +more století skutečně funkcionalistické město, které se stalo vzorem pro řadu zahraničních satelitních měst zakládaných firmou Baťa. Z malého provinčního městečka (kolem roku 1900 mělo asi 3000 obyvatel) se během několika dekád stalo velké průmyslové město (na konci 30. let měl už přes 43 tisíc), díky rozsáhlým investičním aktivitám zakladatele obuvnické firmy Tomáše Bati a poté jeho nevlastního bratra Jana Antonína Bati.

Přechod z ruční na strojovou výrobu a prudký rozmach firmy pomohly řešit standardizované tovární budovy, které umožnily rychlejší výstavbu i funkční flexibilitu. Stavební standardizace a typizace se promítla i do obytných staveb, ačkoli díky volnému prostoru v okolí a v souladu s Baťovou vizí založenou na teorii anglických zahradních měst byly stavěny spíše kolonie dvou- a čtyřdomků, nežli nájemní domy. +more Díky jednotnému investorovi prudká výstavba neprobíhala živelně, nýbrž byla koordinována v rámci uceleného urbanistického plánu. Vypracování prvního regulačního plánu na výstavbu dělnické kolonie zadal Tomáš Baťa v roce 1915 Janu Kotěrovi a v roce 1918 vzniklo na Letné první sídliště domků volně stojících v zeleni.

V roce 1923 se stal Tomáš Baťa starostou Zlína a také v následujících obdobích stáli v čele města lidé z vedení Baťových závodů. K těm patřily chemické, potravinářské, textilní, stavební i strojní provozy, stejně tak i obchodní domy, hotely, železnice, letiště, od 30. +more let i výroba letadel a filmové ateliéry. Jednotlivé stavební prvky tovární výstavby kopírovaly i veřejné a obytné zóny, vzájemně však byly zřetelně oddělené. Regulační plány v letech 1921, 1927 a 1934 vypracoval František L. Gahura. V roce 1938 vznikl tzv. Velký Zlín připojením obcí Kudlov, Příluky, Mladcová, Prštné a Louky. Některé z ambiciózních plánů, např. dálnice z Brna, železnice z České Třebové nebo urbanistický plán města od Le Corbusiera z roku 1936 se již však nepodařilo realizovat. V roce 1944 utrpělo město americkým bombardováním a už v říjnu 1945 byly Baťovy závody zestátněny, čímž skončila baťovská éra.

Poválečnou obnovu Baťových závodů (pro zpřetrhání tradice v roce 1949 přejmenovaných na Svit, podobně jako město na Gottwaldov) řídil Jiří Voženílek, který také spolu s Vladimírem Kubečkou v letech 1946-1947 zpracoval regulační plán Zlína. Více se prosazovaly formy kolektivního bydlení, tříetážové a výškové domy.

Jedinečný urbanistický celek Zlína s řadou unikátních budov byl roku 1990 vyhlášen Městskou památkovou zónou. Řada staveb je zapsána do Seznamu nemovitých kulturních památek.

Seznam