Seznam nerealizovaných staveb v Českých Budějovicích
Technology
12 hours ago
8
4
2
Author
Albert FloresSeznam obsahuje záměry staveb v Českých Budějovicích, které z různých důvodů nebylo možné realizovat:
Seznam
Objekt | Obrázek | Lokace | Datum | Galerie | Popis |
---|---|---|---|---|---|
Biskupství | Kanovnická | 1785 | 3. června 1785 byl vydán císařský pokyn k výstavbě nové biskupské rezidence (biskup od toho roku sídlil v piaristické koleji, což zřejmě bylo považováno za provizorní řešení). +more V Kanovnické 8, 10, 12, 14 a 16 vznikly domky pro kanovníky, následovat měla biskupská rezidence v místě domů č. 18 a Hradební 5. K jejich výkupu však nedošlo a biskup zůstal v budově koleje, kterou si nechal honosně upravit. | ||
Čtvrť na Krumlovském rybníce | Krumlovský rybník | 1842-1843 | Projekt Josefa Sandnera na realizaci nového předměstí v místě vysušeného Krumlovského rybníka. | ||
Hrad | Piaristické náměstí | Někteří historici poukazují na indicie plánu stavby hradu v oblasti dnešního Piaristického náměstí. | |||
Divadlo | Biskupská zahrada | >1770 | Během stavby piaristické koleje se počítalo se vznikem divadla v tehdejším parkánu. Po převzetí areálu biskupem myšlenka zanikla. | ||
Jižní spojka | Linecké předměstí, Mladé | ~2010 | Návrh silnice spojující Lidickou a Novohradskou podél železniční trati přes oblast Malého jezu. Kvůli protestům proti narušení klidové lokality u Malého jezu od záměru upuštěno. | ||
Lávka spojující nádraží | Nádražní | 2008 | Plán z roku 2008 počítal s přímým propojením vlakového a autobusového nádraží (Mercury centrum) lávkou nad Nádražní ulicí. V oblasti drážní polikliniky měla vzniknout nová odbavovací hala, hotel a podzemní parkoviště s kapacitou až 1000 míst. | ||
Letní divadlo | není známo | 1895 | Plán L. Chmelenského na divadlo v exteriéru, zveřejněný 17. dubna 1895 a chystaný na červen, se z neuvedených důvodů neuskutečnil. | ||
Maják | Senovážné náměstí | ~1940 | Nacistický projekt přestavby Senovážného náměstí počítal s dominantou - věžovitou stavbou připomínající maják. | ||
Most Boreckého - U Trojice | U Trojice | >2000 | Projekt mostu přes Vltavu propojujícího Pražské sídliště a Čtyři Dvory ztroskotal na odporu obyvatel ulice U Trojice. V roce 2022 byl již plán popisovaný jako městem opuštěný. | ||
Muzeum | Krumlovský rybník | 1891-1895 | Původní projekt výstavby muzea v místě vysušeného rybníka, pro nějž vzniklo osm soutěžních návrhů, nebyl realizován kvůli problémům s podložím. Jeden z návrhů byl použit v letech 1898-1901 při stavbě muzea na Senovážném náměstí. | ||
Německé domovy | Dlouhá louka | 1940-1941 | Vládní komisař města Friedrich David pod tlakem vyšších politických a stranických úřadů prosazoval vznik německé obytné čtvrti v oblasti současného parkoviště na Dlouhé louce. Tento záměr byl v rozporu s nacistickým urbanistickým projektem přestavby Českých Budějovic, který zde plánoval vznik rozsáhlého sportoviště. | ||
Nová katedrála | Láblerův návrh Nové katedrály | Senovážné náměstí | 1888 | Záměr biskupa Martina Josefa Říhy ztroskotal po jeho úmrtí v důsledku kritiky ze strany českobudějovických Němců, nedostatku financí a nedodrženého příslibu města o poskytnutí pozemku na Senovážném náměstí. | |
Nová Pražská brána | Podoba zaniklé Pražské brány ve fasádě domu | Krajinská třída | 1995 | Společnost BAHA připravila studii na obnovení Pražské brány (a také Rybářské branky u Předního mlýna). Nenašel se ale investor a projekt nebyl realizován. Replika měla stát mírně severněji blíže Mariánskému náměstí. | |
Nová Rybářská brána | Rybářská brána z Hroznové | Hroznová × Mlýnská | 1995 | Společnost BAHA připravila studii na obnovení Rybářské brány u Předního mlýna. Nenašel se ale investor a projekt nebyl realizován. | |
Nové divadlo I | Senovážné náměstí | 1938 | Městský úřad pověřil architekta Jana Šestáka vypracováním návrhu divadelní budovy umístěna zhruba na pozici současného domu kultury Metropol, ovšem blíže středu náměstí. | ||
Nové divadlo II | Senovážné náměstí | ~1940 | Nacistický projekt přestavby Senovážného náměstí počítal s prodloužením na jih a zakončením prostoru velkou budovou, velmi pravděpodobně divadlem. Průčelí budovy by stálo zhruba v polovině stavby současného DK Metropol. | ||
Nové divadlo III | F. A. Gerstnera | 1945 | Po těžkém poškození budovy Jihočeského divadla bombardováním mělo vzniknout provizorní divadlo v místě zničené synagogy. Projekt připravený Josefem Kotlářem nebyl realizován pro nedostatek prostředků. | ||
Nové divadlo IV | neuvedeno | 1945 | Projekt provizorní „divadelní arény“ připravila trojice architektů Kaufmann, Kolář a Krůta. | ||
Nové divadlo V | Kino Kotva | 1945 | Další projekt náhrady poškozeného divadla plánoval adaptovat kinosál Kotva pro divadelní využití. | ||
Nové divadlo VI | Senovážné náměstí | 1945 | Po těžkém poškození budovy Jihočeského divadla mělo vzniknout divadlo nové před budovou Jihočeského muzea. Základní kámen byl položen 21. 10. 1945, k realizaci nebyly prostředky, kolem roku 1952 svrhly kámen nezjištěné osoby do Mlýnské stoky. | ||
Nové divadlo VII | Mariánské náměstí | 1957 | V roce 1957 vzniklo Sdružení pro výstavbu nové budovy Jihočeského divadla prosazující výstavbu nového divadla na Mariánském náměstí. V roce 1962, přestože měl krajský tajemník KSČ informaci, že prostředky na stavbu nejsou a nebudou, nařídil srovnat se zemí kavárnu Metropol a Grand Bio (tehdy již kino Lípa). Divadlo mělo stát v zadní části náměstí v prostoru dnešního parkoviště. | ||
Nové divadlo VIII | Mariánské náměstí | 1980 | Začátkem 80. let došlo k obnově myšlenky postavit nové divadlo na Mariánském náměstí. Projektům bylo umožněno srovnat se zemí historickou zástavbu a areál divadla propojit s areálem hotelu Gomel. | ||
Piaristický kostel | Radniční × Biskupská | >1868 | Piaristická kolej v dnešní Biskupské ulici, která byla později zabrána biskupem jako rezidence, měla být na rohu Biskupské a Radniční (JZ roh náměstí) doplněna kostelem. Prostor dnešního paláce Fénix. | ||
Podjezd vlakového nádraží | Nádražní | 2008 | Realizace tunelu spojujícího Průmyslovou ulici s okružní křižovatkou Plynárenské a Dobrovodské byla zpomalena v důsledku soudního sporu s obyvateli Pětidomí v roce 2009. Po úpravě územního plánu vznikla i alternativní varianta s vyústěním tunelu přímo do Dobrovodské ulice (v jejím západním směru). | ||
Pomník J. V. Stalina | Senovážné náměstí | 1954-1955 | Architektonická soutěž na úpravu náměstí probíhala zároveň se soutěží na pomník / sochu J. V. Stalina. Realizaci zabránilo odsouzení kultu osobnosti. | ||
Pomník O. Puklice | 1906 | Po vítězství Čechů v komunálních volbách 1906 vznikla myšlenka zřídit pomník českobudějovickému purkmistrovi Ondřeji Puklicemu ze Vztuh. Jejím propagátorem byl František Miroslav Čapek. Tomu v roce 1907 oponoval August Zátka konstatováním, že „jsou zasloužilejší lidé“, což snahy o zřízení pomníku zastavilo. Teprve v roce 1967 vznikla pamětní deska Ondřeje Puklice ze Vztuh na Puklicově domě. | |||
Pomník T. G. Masaryka | Senovážné náměstí | 1936-1939 | Do architektonické soutěže na pomník umístěný před muzeem se přihlásilo 12 autorů. Vítěz byl vybrán v únoru 1939. Realizaci zabránily válečné události. | ||
Rejnok | Čtyři Dvory, býv. kasárna | ~2014 | Projekt multifunkční budovy, která by měla být postavena v prostoru bývalého tankového cvičiště mezi sídlišti Vltava, Šumava a parkem Čtyři Dvory. Radnice projekt pozastavila kvůli nejasnostem kolem investora. | ||
Severní tangenta | České Vrbné, České Budějovice 3 | ~2008 | Záměr dopravní stavby propojující křižovatku Dasný-Bavorovice-České Budějovice se silnicí I/34 (Generála Píky) v oblasti mezi rybníkem Čertík a Červeným vrchem. De facto nahrazena záměrem tzv. Severní spojky spojující kruhový objezd u Globusu s Okružní (Nemanickou). | ||
Stadion na Dlouhé louce | Dlouhá louka | ~1940 | Nacistický projekt přestavby Českých Budějovic plánoval vznik rozsáhlého sportoviště v oblasti Dlouhé louky a stadionu přibližně v místech současné sportovní haly. | ||
Školská čtvrť na Dlouhé louce | Dlouhá louka | 1945 | Krátce po válce měla v oblasti současného parkoviště na Dlouhé louce a Kauflandu vzniknout čtvrť tvořená školami. V létě vznikl projekt učňovské školy. Od záměru bylo záhy upuštěno a později zde vzniklo sportoviště. | ||
Třída na Slepém rameni | Slepé rameno | 1914-1915 | Městská rada prosazovala zasypání současného Slepého ramene, následkem čehož očekával Klub za staré Budějovice i patrioti z řad budějovických Němců zastavění lokality novou okružní třídou, případně i čtvrtí na Sokolském ostrově. | ||
Třída nádraží-Senovážné náměstí | České Budějovice 6 | ~1940 | Nacistický projekt přestavby Českých Budějovic počítal se vznikem velkolepé osy města v podobě třídy spojující přímo budovu vlakového nádraží se Senovážným náměstím. | ||
Veletržní palác | Mercury centrum | >1945 | Po druhé světové válce se v prostoru po vyhořelém areálu YMCA plánovala výstavba veletržního paláce. Pro nedostatek financí se od záměru upustilo a vzniklo zde původní autobusové nádraží. | ||
Věž suchovrbenského kostela | kostel sv. Cyrila a Metoděje | 1926, ~1930 | Projekty Antonína Procházky na stavu suchovrbenského kostela počítaly s věží ve stylu kostela svatého Jana Nepomuckého. Kostel i s areálem se nakonec dočkal podstatně skromnějšího provedení (1932-1934) bez věže. | ||
Zvedací most | Slepé rameno | ~2009 | Zvedací most u hotelu Budweis měl umožnit realizaci splavného propojení Slepého ramene s Mlýnskou stokou. I pro odpor majitelů nemovitostí z důvodu zvýšení hladiny spodní vody nedošlo k realizaci. |