Seznam opatů premonstrátského kláštera v Želivě

Seznam opatů premonstrátského kláštera v Želivě uvádí posloupnost premonstrátů, kteří od založení Želivského kláštera v roce 1139 vykonávali funkci opata.

Do vymření kláštera roku 1567

1149-1184 Bl. Gottschalk * 1184-1189/1193 Otto * . +more-1200 Haštal (Castulus) * cca 1210 Marsilius I. * 1219-1221 Vilém * 1233-1236 Heřman * 1243 Ambrož * 1257-1262/1272 Marsilius II. * 1276-1293 Jakub * 1303-1311 Thilman I. * 1323 Dětřich * 1330-1346 Stibor I. * 1348 Thilman II. * 1352 Bertold * 1354-1358 Bernard * 1359/1360-1371 Bohuslav * 1372-1400 Jindřich * 1400-1405 Stibor II. * 1406-1419/1422 Petr Kopanina * 1422-1430/1432 Drslav I. * 1432/1434-1437 Stibor III. * 1437-1443 Drslav II. * 1443-1447 Marek * 1447-1452 Jan I. * 1452-1456 Petr II. * 1456-1467 Jan II. * 1467-1468 Martin I. * 1468-1489 Václav * 1490-1500 Petr III. * 1502-1518 Wolfgang * 1518-1530 Bartoloměj * 1530-1547 Ondřej, současně probošt v Nové Říši * 1547-1567 Martin Stralický († 20. 9. 1567 Jihlava) Král Jiří z Poděbrad dal roku 1468 želivský klášter do zástavy rodu Trčků, kteří jej krátce na to vojensky obsadili a kanovníky vyhnali. Řeholníkům zůstal jediný majetek: patronátní právo a příjmy jihlavského kostela sv. Jakuba. Na jihlavské faře také přebývali.

Titulární opati (1567-1643)

Smrtí opata Martina Stralického želivská kanonie zcela vymřela, rod Trčků z Lípy získal do dědičného vlastnictví želivský klášter. Titul opata želivského i s +more_Jakuba,_Jihlava'>jihlavskou farou získal od císaře Maxmiliána II. zábrdovický opat Kašpar Schönauer, aby mohl opravit zábrdovický klášter. Roku 1589 Jan Lohelius dosáhl, že Želiv připadl klášteru strahovskému. Kašpar z Questenberka roku 1623 odkoupil Želiv pro Strahov a v roce 1629 tam ustanovil administrátora; klášter začal být znovu osazován a opravován. Záhy vyplatil Strahovu náklady spojené se získáním želivských statků, takže roku 1643 mohl být Želiv uznán za samostatný klášter. * 1568-1589 Kašpar Schönauer * 1589-1612 Jan Lohelius * 1612-1640 Kašpar z Questenberka ** 1629-1639 Jan Václav Althaus, ustanovený administrátor ze Strahova * 1640-1643 Kryšpín Fuk z Hradiště ** 1639-1643 Štěpán Magni, ustanovený administrátor ze Strahova, r. 1643 opat želivský.

Obnovený klášter (po roce 1643)

Znak želivského kláštera po tzv. +more Leskovcově odkazu Až do roku 1661 dosazoval želivské opaty Strahov, v roce 1661 byl zvolen první opat z řad želivských kanovníků, Siard Falco. * 1643-1649 Štěpán Magni * 1649-1653 Norbert Amoenus z Amelunxen, pak opat strahovský * 1653-1660 Vít Rössler * 1661-1677 Siard Falco * 1678-1695 Milo Strobl * 1695-1698 Candidus Švenda * 1698-1702 Zikmund Bernbach * 1703-1725 Jeroným Václav Hlina * 1725-1752 Daniel Antonín Schindler († 9. 6. 1754) * 1752-1774 Arnošt Morávek * 1774-1792 Gabriel Fliegel * 1792-1806 Zikmund Hemerka * 1807-1830 Vojtěch Fähnrich * 1830-1848 Ignác Jan Sekoušek († 9. 6. 1856) * 1848-1857 Alois Růžička, převor de regimine * 1857-1890 Norbert Sychrava * 1890-1903 Ferdinand Jan Bursík * 1903-1921 Salesius Josef Roubíček * 1922-1947 Bedřich Václav Vavroušek * 1948-1999 Bohumil Vít Tajovský * 1999-2013 Bronislav Ignác Kramár, rezignoval ze zdravotních důvodů († 20. 6. 2020) * 2013-2022 Jaroslav Jáchym Šimek * 2022- Tadeáš Róbert Spišák.

Reference

Literatura

Buben Milan, Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích, II/1 řeholní kanovníci, Praha, Libri 2003, s. 91-100.

Želiv