Seznam poslanců Poslanecké sněmovny Říšské rady (1879–1885)

Toto je seznam poslanců Poslanecké sněmovny Říšské rady ve volebním období 1879-1885. Zahrnuje všechny členy Poslanecké sněmovny předlitavské (rakouské) Říšské rady v VI. funkčním období od voleb do Říšské rady roku 1879 až do voleb do Říšské rady roku 1885. Celé funkční období zahrnovalo jedno zasedání sněmovny (IX. zasedání), které trvalo od 7. října 1879 do 23. dubna 1885.

Vedení sněmovny

Předseda a místopředsedové

Schůzi nejprve předsedal nejstarší člen sněmovny Nicola Negrelli, který tuto funkci zastával od první schůze 7. října 1879 do 14. +more října 1879. Pak proběhla volba řádného vedení. Předsedou sněmovny se stal Franz Coronini-Cronberg, který získal 338 z 341 odevzdaných hlasů (tři hlasovací lístky byly prázdné). Prvním místopředsedou se stal poslanec z Haliče Franciszek Jan Smolka, když se ziskem 180 hlasů porazil protikandidáta Franze Kliera z Čech, jenž dosáhl 156 hlasů (3 lístky byly opět prázdné). V následující volbě druhého místopředsedy vyhrál štýrský poslanec Hermann Gödel-Lannoy se 174 hlasy, přičemž Klier opět neuspěl, když obdržel 154 hlasů. Tři hlasy získal Francesco Vidulich z Istrie, čtyři hlasovací lístky byly prázdné.

Poté, co předseda Coronini dopisem z 11. března 1881 složil mandát poslance, došlo k nové volbě předsedy. +more Stal se jím se 184 hlasy dosavadní místopředseda Franciszek Jan Smolka. Protikandidát Karl Rechbauer ze Štýrska získal 146 hlasů, 9 lístků bylo prázdných. Na uprázdněný post místopředsedy usedl 15. března 1881 český šlechtic Ferdinand Lobkowicz se ziskem 161 hlasů proti 149 hlasům neúspěšného protikandidáta, Johanna Demela von Elswehr ze Slezska. 6 hlasů bylo prázdných, 5 poslanců hlasovalo pro jiné kandidáty.

Zapisovatel

Na postu zapisovatele figurovali na zahajovací schůzi sněmovny 7. října 1879 poslanci Josef Fanderlík, Ernst Bareuther, Josef Schneid von Treuenfeld a Gajo Bulat. +more Na 2. schůzi 14. října 1879 pak proběhla volba řádného zapisovatele. Zvoleni byli Jaromír Čelakovský (Čechy), Julian Czerkawski (Halič), Wojciech Dzieduszycki (Halič), Oskar Falke (Štýrsko), Viktor Fuchs (Salcbursko), Friedrich Nitsche (Čechy), Josip Poklukar (Kraňsko), Eduard Raab (Štýrsko), Heinrich Reschauer (Čechy), Anton Stöhr (Čechy), Benno Taufferer (Kraňsko) a Franz Thun und Hohenstein (Čechy).

V obsazení této funkce docházelo později k četným změnám kvůli rezignacím na post zapisovatele nebo i poslance jako takového. Již 28. +more října 1879 nastoupil mezi zapisovatele Ferdinand Kotz von Dobrz poté, co rezignoval Anton Stöhr. 14. listopadu 1879 se zapisovatelem stal Josef Schneid von Treuenfeld místo rezignovavšího Josipa Poklukara. 18. listopadu nahradili Čeněk Hevera a Anton Meißler na pozici zapisovatelů poslance Čelakovského a Falkeho. 10. prosince 1881 byl za poslance Schneideho zapisovatelem zvolen Luigi Hippoliti. 14. prosince 1881 rezignoval zapisovatel Reschauer, ale již následujícího dne byl do ní opětovně zvolen. 24. ledna 1882 se zapisovatelem stal Bedřich Karel Kinský, jenž nahradil Franze Thuna-Hohensteina. 8. května 1882 nahradil Jan Spławiński Wojciecha Dzieduszyckého. Po smrti poslance Kotze von Dobrz a rezignaci Karla Kinského se dalšími dvěma novými zapisovateli stali 6. prosince 1882 Theodor Dobler a Ferdinand Lobkowicz. 8. února 1884 vystřídal Lobkowicze Jan Dobřenský. Poslední změnou byla volba Wilhelma Neubera a Augusta Starzeńského na místo rezignovavších Reschauera a Czerkawského.

Pořadatel

Funkci pořadatele zastával po celé funkční období Josef Fanderlík (Morava) a Nikolaus Dumba (Dolní Rakousy). Zvoleni byli na 2. +more schůzi 14. října 1879.

Oddělení

Poslanci byli rozdělení do devítí oddělení, každé zhruba po 40 poslancích. Každé oddělení si volilo svého předsedu, místopředsedu a dva zapisovatele. +more Funkci předsedů oddělení zastávali Jiří Kristián Lobkowicz z Čech (I. oddělení), Eduard Herbst z Čech (II. oddělení), Anton von Banhans z Čech (III. oddělení), Franciszek Jan Smolka z Haliče (IV. oddělení), Kajetan Posselt z Čech (V. oddělení), Karl Sigmund von Hohenwart z Kraňska (VI. oddělení), Karl Wolfrum z Čech (VII. oddělení), Christian d’Elvert z Moravy (VIII. oddělení) a Francesco Vidulich z Istrie (IX. oddělení).

Poslanecké kluby

Rozložení klubů po volbách

K říjnu 1879 se v Poslanecké sněmovně Říšské rady uvádí pět poslaneckých klubů: * Ústavověrné síly ** Klub sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei), tzv. mladoněmci, 54 členů ** Klub liberálů (Club der Liberalen), tzv. +more staroněmci, 94 členů * Konzervativní a federalistické síly ** Klub Strany práva (Club der Rechtspartei), tzv. Hohenwartův klub, 57 členů ** Český klub, 54 členů ** Polský klub, 57 členů * + 37 nezařazených (divokých) poslanců.

Pozdější změny v rozložení klubů

V listopadu 1881 se od Hohenwartova klubu odtrhl Liechtensteinův klub (Liechtenstein-Club), oficiálně Klub středu (Centrumsclub) s 22 členy.

* V listopadu 1881 také vznikl poslanecký Klub sjednocené levice (Vereinigte Linke), do kterého se sloučily dva dosavadní ústavověrné kluby (Klub liberálů a Klub sjednocené Pokrokové strany). K 21. +more listopadu 1881 se uvádí, že má 110 členů, k 26. listopadu 1881 již 138 členů.

* V prosinci 1882 vznikl nový Coroniniho klub (Coronini-Club, oficiálně Klub liberálního středu), do kterého vstoupili někteří dosud nezařazení poslanci. V prosinci 1882 se k němu hlásilo 16 poslanců.

Seznam poslanců