Seznam stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (anglicky United Nations Framework Convertion on Climate Change) je mezinárodní smlouva o ochraně životního prostředí sjednaná na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji, neformálně známé jako Summit Země, která se konala v Rio de Janeiro od 3. do 14. června 1992. Cílem smlouvy je "stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by zabránila nebezpečným antropogenním zásahům do klimatického systému".

Smlouva sama nestanovuje žádné závazné limity pro emise skleníkových plynů pro jednotlivé země a neobsahuje žádné donucovací mechanismy. V tomto smyslu je smlouva považována za právně nezávaznou. +more Namísto toho smlouva poskytuje rámec pro vyjednávání konkrétních mezinárodních smluv (tzv. "Protokolů"), které mohou stanovit závazné limity pro skleníkové plyny.

Úmluva byla zpřístupněna k podpisu 9. května 1992 poté, co Mezivládní vyjednávací výbor vypracoval její text jako zprávu po svém zasedání v New Yorku od 30. +more do 9. května 1992. Dohoda vstoupila v platnost dne 21. března 1994. Do prosince 2015 ji podepsalo 197 stran. Česká republika tuto úmluvu podepsala dne 18. 6. 1993 a ratifikovala ji dne 7. 10. 1993 jako v pořadí třicátá šestá strana.

Ke kontrole plnění závazků smluvních stran a jejich opatření v rámci Úmluvy byla zřízena Konference smluvních stran jako nejvyšší orgán Úmluvy. Mimo jiné též usnadňuje mezi stranami výměnu informací o zavedených opatřeních, podporuje rozvoj metodologií a připravuje doporučení.

Seznam stran

Strany UNFCCC Do roku 2015 podepsalo úmluvu 197 stran včetně všech členských států OSN, pozorovatelského státu OSN Palestiny, nečlenských států OSN Niue a Cookových ostrovů a Evropské unie jako nadnárodní unie. +more Svatý stolec je navíc pozorovatelským státem.

Klasifikace stran a jejich závazky

Strany jsou podle závazků rozděleny do tří hlavních skupin: * Příloha I: Existuje 43 smluvních stran, které jsou uvedené v Příloze I Úmluvy, včetně Evropské unie. Tyto strany jsou klasifikovány jako industrializované (rozvinuté) země. +more Dále sem patří země přechodové ekonomiky. 14 těchto zemí spadá pod dříve centrálně plánovanou (sovětskou) ekonomiku Ruska. Jedná se o Ruskou federaci, pobaltské státy a několik států střední a východní Evropy. Strany Přílohy I se zavazují k přijetí národních přístupů a opatření ke zmírnění dopadů klimatické změny, k omezení svých emisí skleníkových plynů. Tato opatření jsou důkazem, že právě rozvinuté země zaujímají vedoucí postavení při změnách provedených v souladu s cílem Úmluvy. * Příloha II: 24 stran uvedených v Příloze I náleží též do Přílohy II, včetně Evropské unie. Tyto strany jsou tvořeny členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Strany Přílohy II jsou povinny poskytovat finanční podporu rozvojovým zemím a asistovat jim při snižování emisí skleníkových plynů a zároveň  jim pomáhat přizpůsobit se nepříznivým účinkům současné změny klimatu. Kromě toho musí podniknout všechny možné kroky na podporu rozvoje a přenosu technologií šetrných k životnímu prostředí zemím s přechodovou ekonomikou  a rozvojovým zemím. Financování poskytované smluvními stranami Přílohy II probíhá převážně prostřednictvím finančního mechanismu Úmluvy. * Mimo přílohu I: Strany Úmluvy, které nejsou uvedeny v Příloze I, jsou většinou rozvojovými zeměmi s nízkými příjmy. Rozvojové země se mohou dobrovolně stát stranami Přílohy I v případě, že jsou dostatečně rozvinuté. * Nejméně rozvinuté země: 49 stranám, které OSN klasifikuje jako nejméně rozvinuté země, je v rámci Úmluvy věnována zvláštní pozornost z důvodu jejich omezené schopnosti reagovat na změnu klimatu a přizpůsobit se jejím nepříznivým účinkům. Strany Přílohy I jsou naléhavě vyzývány, aby plně zohlednily zvláštní situaci nejméně rozvinutých zemí s ohledem na financování a činností týkajících se přenosu technologií.

Seznam stran