Siglo de Oro

Vymezení

Období bývá vymezováno dvěma konkrétními roky: 1492-1681, vrcholné období pak zaujímá přibližně století 1550-1650. Rok 1492 totiž nepřinesl jen Kolumbův objev Ameriky pro Starý svět, ale také dokončení reconquisty dobytím Granady a v kulturní sféře především vydání první španělské gramatiky - Arte de la lengua castellana, jejímž autorem byl Antonio de Nebrija. +more Jako konec zlatého století bývá uváděn rok 1681, kdy zemřel poslední z velkých autorů španělského baroka - dramatik Pedro Calderón de la Barca. Zejména v literární vědě se pak ujalo vymezení roky 1556 (nástup Filipa II. na trůn) a 1681 (Calderónova smrt). Přestože větší část 17. století již znamená politický úpadek Španělska spojený s vylidňováním, španělská kultura prožívá své vrcholné období ještě po dobu několika desetiletí této krize.

Charakteristika

V Siglo de Oro se dosud nevídanou měrou rozvinula zejména literatura, dále též výtvarné umění a hudba; novým vývojem však prošla také lingvistika, geografie (v souvislosti z prozkoumáváním Ameriky), přírodní vědy a matematika. Ve filosofii je vůdčí postavou Francisco Suárez, představitel tzv. +more druhé scholastiky, v teologii pak Francisco de Vitoria.

Pozdní renesance # Doba vlády Karla V. +more (1516-1556): převládá otevřenost Evropě a světu, optimistický pohled na svět. V literatuře se rozvíjí především rytířský a pikareskní román, z nichž nejznámější je Lazarillo z Tormesu (od neznámého autora, 1554). # Doba vlády Filipa II. (1556-1598): obrana vůči vnějším vlivům, protireformace, sklon k mystice (Terezie z Ávily), vědomí vlastní výlučnosti. Stavební památkou tohoto období je klášter El Escorial.

Luis de Góngora (Velázquez) +morejpg|náhled|128px'>Francisco de Quevedo Titulní list Dona Quijota z roku 1605 Pedro Calderón de la Barca.

Baroko

Ve španělském literárním baroku, které dalo světu i nejslavnější španělskou knihu, totiž Dona Quijota (1605), se osamostatňují dva směry - konceptismus a kulteranismus -, které spolu někdy soupeřily, ač měly mnohé shodné znaky; Ramón Menéndez Pidal uznává, že tyto dva směry jsou „koneckonců sourozenci“ a Ernst Robert Curtius dokonce tvrdí, že „pokusy odlišit kultismus od konceptismu nemohou vést k úspěchu. “ Přesto bývá často udáváno následující rozlišení: # Konceptismus (název odvozen od slova concepto - pojem) je zaměřen především na ideovou a obsahovou stránku díla; užívá neokázalou slovní zásobu, zato jsou však často využívány dvojznačnost, paradox, kontrast, slovní hříčka. +more Nejvýznamnějšími představiteli byli Francisco de Quevedo a Baltasar Gracián. # Kulteranismus (od slova culterano) či kultismus (od lat. culto), příbuzný s italským marinismem, anglickým eufuismem a francouzskou preciózní literaturou, se vyznačuje ornamentalismem, bombastickou slovní zásobou a novotvary, přebujelou metaforikou na hranici srozumitelnosti a rozvolněnou syntaxí. Obsahově se však většinou omezuje na zpracovávání zavedených mytologických témat. Vůdčí figurou byl básník Luis de Góngora y Argote, podle nějž se tento směr nazývá též góngorismus.

Představitelé

Literatura

Malířství a sochařství

Hudba

Luis de Milán (1500-1561) * Antonio Cabezón (1510-1566) * Tomás Luis de Victoria (1548-1611) * Alonso Lobo (1555-1617)

Odkazy

Reference

Související články

Habsburské Španělsko * Španělská kultura, Španělská literatura * Renesance, Manýrismus, Baroko

Externí odkazy

[url=http://www2. ups. +moreedu/faculty/velez/Span_402/Siglo402. htm]Přehled literatury Siglo de Oro (španělsky)[/url] * [url=http://webs. uvigo. es/siglosdeoro/default. htm]Asociación Internacional Siglo de Oro[/url].

Kategorie:Dějiny Španělska Kategorie:Španělská kultura Kategorie:Španělská literatura Kategorie:Renesance Kategorie:Baroko