Simeon Stylita starší

Život

Vyrostl jako syn pastevce stád, v mládí vstoupil do kláštera, odkud byl posléze vyhnán pro přílišné sebetrýznění, které zahrnovalo mimo jiné i přísný půst (během 40 dnů před Velikonocemi Simeon údajně nic nejedl ani nepil). Dalších 23 let žil asketickým životem poblíž syrského města Telanissu. +more Postupem času se stal v okolí populárním, takže za ním chodilo množství lidí, někteří aby jej pouze spatřili, jiní se s ním popřípadě radili. Aby byl vzdálen světské společnosti a mohl se věnovat zbožnému rozjímání, nechal si Symeon postavit sloup. Ten byl časem zvyšován, až dosáhl výšky 16 metrů. Na jeho vrcholu byla postavena malá plošina se zábradlím, na které nepřetržitě stál. Stravu a toaletu mu obstarávali jeho ctitelé pomocí kbelíku na kladce. Takto Simeon prožil dalších 36 let svého života - kázal odtud příchozím poutníkům, případně jim dával rady. Do politického života se takřka nevměšoval, jednou z několika výjimek byl jeho apel na císaře Theodosia II. , aby zakázal stavět v syrské oblasti synagogy. Už za svého života byl považován za světce. Po jeho smrti 2. září 459 byly jeho ostatky přeneseny do Antiochie. Velká část relikvií vytvořených z jeho pozůstatků byla zanechána v tomto městě, aby tak byla zaručena jeho ochrana. Kolem sloupu byla vybudovaná impozantní svatyně a při ní klášter. Jeho příkladem se inspirovala řada dalších asketů zvaných stylité.

Úcta

Je uctíván jako světec - divotvůrce, a to církvemi jakobitů, řeckou ortodoxní, pravoslavnou, syrskou a koptskou církví. Jeho svátek se většinou slaví +more_červenec'>27. července.

Ikonografie a památky

Na ikonách bývá vyobrazen jako modlící se poustevník s dlouhými vlasy a plnovousem, stojící na sloupu s košovou hlavicí nebo s ochozem, někdy vybaveném kladkou nebo provazem s konvicí a košíkem. Sloup může být ovinut hadem, symbolem hříchu, který vylézá vzhůru a ohožuje světce. +more Jindy je vyobrazen v oděvu metropolity východní církve s mitrou nebo homolovitou čepicí a červeným pláštěm. Pod sloupem stojí další poustevníci, často sv. Antonín poustevník, také Onufrius, Stylianos nebo poustevnice Marie Egyptská. Sloup může mít na ikonách podobu věže s vraty a schodištěm, což neodpovídá archeologickým, nálezům. Pod sloupem může být vyobrazeno mrtvé tělo matky, kterou divotvůrce podle legendy vzkřísil, nebo muž posedlý ďáblem, jemuž z úst vyskakuje černá postavička. Na vyobrazeních se dvěma sloupy stojí vedle sebe Simeon starší a Simeon mladší. Z poutních památek raného středověku býval centrem kostel Qalʿat Simʿan v syrské poušti, zbudovaný kolem sloupu a světcova hrobu. Odtud i z tras poutních cest (ze Sinaje, Palestiny, Sýrie a Turecka) se dochovaly hliněné ampule s reliéfem Simeona na sloupu a ex vota.

Odkazy

Reference

Literatura

Život a skutky blahoslaveného Symeóna Sloupovníka, in: Byzantské legendy. Výběr textů ze IV. +more-XII. století, přel. I. Páclová, Nakladatelství Pavel Mervart, edice Pro Oriente, sv. 1, Červený Kostelec 2007², s. 33-42. * * Lexikon der christlichen Ikonographie, díl 8. , editor Wolfgang Braunfels, Rom-Freiburg im Breisgau-Basel-Wien 1994, s. 362-363.

Externí odkazy

[url=http://www. britannica. +morecom/biography/Saint-Simeon-Stylites]Saint Simeon Stylites, Encyclopaedia Britannica[/url] * [url=http://www. newadvent. org/cathen/13795a. htm]St. Simeon Stylites the Elder, Catholic Encyclopaedia[/url] * [url=http://www. heiligenlexikon. de/BiographienS/Simeon_Stylites_der_Aeltere. html]Das Ökumenische Heiligenlexikon[/url].

Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Poustevníci Kategorie:Narození 4. +more století Kategorie:Úmrtí 459 Kategorie:Muži.