Relikvie

Relikvie sv. Víta, Mořice a Štěpána z chrámového pokladu kostela sv. Mořice v Kroměříži Relikvie jsou věřícími uctívané materiální pozůstatky upomínající na život světců, osob blahoslavených, ctihodných nebo svatých proroků. Pojem zahrnuje kosterní či jiné tělesné ostatky dané osoby a předměty jinak úzce spojené s jejím životem.

Pojem

Pojem relikvie (z latinského reliquiae „ostatky“) neboli ostatky označuje jednak tělesné pozůstatky světců (tzv. primární relikvie), ale také předměty s životem svatých spojené (tzv. +moresekundární/druhotné relikvie), to jsou například zbytky jejich oděvu, obuvi a jiných osobních předmětů, jako je miska, pohár, berla. Za nejméně hodnotné a účinné jsou považovány ostatky třetího stupně důležitosti Terciární. Mezi věřícími jsou uchovávány v úctě a někdy je jim přičítána zázračná moc. Kult ostatků existuje v katolické a pravoslavné církvi, protestantské církve, adventisté a Svědkové Jehovovi jej považují za modloslužbu. Kult ostatků existuje i v buddhismu, islámu a dalších náboženstvích.

Katolicismus

Hnězdně

Vznik tradice

Nad hroby mučedníků bylo zvykem stavět oltáře. Nezbytnou součástí rituálu vedoucího ke svatořečení, bylo vyzdvihnout jejich ostatky na oltář a předložit je věřícím k uctívání. +more Zázraky, které se pod vlivem uctívání relikvií staly, byly zapsány do kanonizačního spisu a podány papežské konzistoři k procesu svatořečení. Toto uctívání (tzv. devoce) vedlo ve vrcholném středověku k masovému kultu světců.

„Jsou nám dražší než drahokamy a milejší než zlato. Pohřbili jsme je na vhodném místě; tam se budeme v radostném jásotu shromažďovat a slavit výročí jeho umučení. +more“ - Z dopisu křesťanů ze Smyrny o pozůstatcích jejich biskupa-mučedníka.

Mezi pozdější druhy úcty patří například líbání ostatků, nebo jejich vystavování k veřejné úctě ve stabilních prosklených relikviářích, zvaných ostensoria. Při uctívání ostatků ve středověku platilo pravidlo, že každá sebemenší částečka má zázračnou moc a sílu jako celé tělo světce, což vedlo k obchodu s relikviemi. +more Za ostatky se platily horentní sumy. Například Kristova Trnová koruna v královské kapli Sainte-Chapelle v Paříži, kterou dovezl král Ludvík IX. , se cenila více, než samotná kaple Sainte-Chapelle, která pro ni byla postavena jako veliký relikviář. Relikvie byly střeženy a byly ukládány v drahocenných relikviářích, aby mohly být uctívány a používány při náboženských obřadech. Množily se pochopitelně i falzifikáty ostatků, takže existují například tři lebky: svatého Vojtěcha v pražské katedrále, v katedrále v polském Hnězdně a v kostele sv. Vojtěcha v Cáchách Burtcheidu. Sběratelská touha zplodila i mnohé kuriózní ostatky, jako předkožku Páně, mléko Panny Marie, příčku z Jákobova žebříku nebo například pírko archanděla Michaela. K velkému rozšíření obchodu s ostatky přispívali sami církevní hodnostáři, hlavně biskupové a arcibiskupové. Opatřovali ostatek listinou „certifikátem pravosti“ (tzv. autentikou) s vlastní pečetí.

Nejslavnější poutní místa

Od středověku poutníci putovali za hroby svatých a slavnými relikviemi po celé Evropě a Blízkém Východu. Nejvýznamnější poutní místa byla Jeruzalém, Konstantinopol, Řím a Santiago de Compostela. +more K nim se brzy přidaly Cáchy, Kolín nad Rýnem, Trevír, Asissi, Benátky, Monte Cassino, Chartres, Remeš, Toulouse, Paříž, Canterbury, Escorial, Montserrat a Loreto.

Kritika modloslužebictví a reformace

Uctívání ostatků od konce 14. století kritizovali církevní reformátoři jako modloslužebnictví. +more Nejdříve John Wicleff, dále Jan Hus, Jan Želivský, po nich Martin Luther i Kalvín. Dnešní přístup k ostatkům v křesťanství je mnohem civilnější. Ostatky se distribuují velmi málo, výhradně s autentikou), nebo vůbec ne. Hysterické projevy víry související s ostatky jsou dnes ojedinělé.

Roku 1844 protest proti vystavování Kristova bezešvého roucha (róby), které je uchováváno v katedrále v Trevíru, byl dokonce impulzem pro vznik reformního hnutí nazývaného doslova „Německý katolicismus“ („Deutschkatholizismus“).

Hroby a relikvie českých patronů

Za nejvýznamnější objekty úcty v českých zemích jsou považována těla českých národních patronů. Celá nebo jejich části jsou uchovávány v katedrálách v Praze, Brně, Olomouci a Ostravě. +more V novogotickém hlavním oltáři katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha jsou nejstarší hroby s relikviemi svatých Vojtěcha, Víta a Václava, jež jsou patrony katedrály, dále částečky z těla svatého Zikmunda, Ludmily, která má hrob v bazilice svatého Jiří na Pražském hradě, Prokopa, jehož tělo je uloženo v bočním oltáři v kostele Všech svatých na Pražském hradě, a malé částečky údajných ostatků Cyrila a Metoděje.

Další relikvie ze Svatovítského pokladu

Relikvie českých i cizích světců jsou hlavní součástí Svatovítského pokladu Metropolitní kapituly svatého Víta v Praze, již od jeho založení v 10. +more století. Jsou uloženy jednak v Hilbertově klenotnici v 1. patře katedrály svatého Víta, kde jsou lebky sv. Václava, Vojtěcha i Víta, dále v expozici Příběh Pražského hradu ve Starém paláci Pražského hradu, kde je z druhotných ostatků vystavena například přilba a drátěná košile sv. Václava nebo pohřební šaty svaté Ludmily. A konečně největší část pokladu relikvií je stále vystavena v Kapli svatého Kříže na 2. nádvoří Pražského hradu. Značnou část z nich shromáždil Karel IV. . Zejména to jsou hřeb z Kristova kříže zasazený do zlata, Zlatý ostatkový kříž (zvaný korunovační), křišťálový kříž, okovy svatého Petra, křišťálovou konvici s Ubrusem Páně, jaspisovou misku pro zaopatřování nemocných, gotické textilie jako rukavice a mitra svatého Vojtěcha, slaměné roucho sv. Vojtěcha nebo kasule sv. Václava. částečka z Mojžíšovy hole, šaty Panny Marie, zub sv. Markéty, brada sv. Eobana a žebro sv. Žofie; ve Vídni je část betlémských jesliček a taška sv. Štěpána.

Další české a moravské klenotnice

Klenotnice pražské Lorety obsahuje mnohé drobné relikviáře, zvané monile. * Poklad kláštera premonstrátů v Praze na Strahově je zčásti vystaven ve Strahovské obrazárně, kde jsou dvě gotické desky zvané Svatojiřské plenáře. +more Tělo českého patrona svatého Norberta spočívá v náhrobní tumbě na postranním oltáři ve strahovském kostele Nanebevzetí Panny Marie. * Klenotnice kláštera sv. Vojtěcha a Markéty v Praze - Břevnově uchovává barokní relikviář s ramenem sv. Markéty Antiochejské na postranním oltáři Panny Marie benediktinských rozkoší. Nejstarší gotický Plenář svaté Markéty ze zlaceného stříbra pro tentýž ostatek je uložen v trezoru. * Pokladnice kláštera augustiniánů sv. Tomáše v Praze na Malé Straně je situována jako honí sakristie v patře kostela, její klenoty však jsou dnes rovněž v bezpečném trezoru. * Klenotnice kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi od 14. století uchovává Svatováclavské palladium, měděný reliéf Panny Marie s Ježíškem, který podle legendy nosil sv. Václav na krku a kterému je připisována ochranná moc. O svátcích je vystavováno na oltáři kostela Panny Marie, jinak je uloženo v klenotnici s dalšími ostatky svatých. Mezi ně dále patří konvice s ostatkem z Krve sv. Václava, prolité při bratrovraždě, a vyšívaný střevíc sv. Václava. * Klenotnice kolegiátní kapituly v Praze na Vyšehradě je zpřístupněna v podvěží kapitulní baziliky sv. Petra a Pavla, vystaven je například domečkový relikviář kapitulních patronů, na postranním oltáři baziliky je relikviář s ostatky patrona milenců svatého Valentina. * Chrámový poklad kostela sv. Mořice v Kroměříži * Klenotnice katedrály sv. Václava v Olomouci je rozdělena mezi část uloženou v barokních schránkách na oltářích a část vystavenou v Arcidiecézním muzeu. * Zámecká kaple sv. Jiří v Českém Krumlově má v oltáři vloženu částečku z relikvie sv. Jiří a v relikviáři jsou uchovány ostatky sv. Kalixta (pravděpodobně dvou světců stejného jména).

Islám

Muslimové uctívají všechny proroky od starozákonních přes sv. Jana Křtitele až po Mohameda. +more V pokladnici tureckých sultánů v paláci Top-Kapi v Ístanbulu jsou k uctívání vystaveny Mohamedovy vousy i jeho osobní předměty, jeho oblečení, pohár nebo jeho meč.

Buddhismus

V buddhismu jsou ostatky ukládány a uctívány v pagodách (stúpách). Podle tradice zůstaly po spálení Buddhova těla v popelu čtyři jeho zuby: dva si vzali bohové a dva zůstaly na Zemi, proto existují dvě svatyně Buddhova zubu (na Srí Lance a v Pekingu).

Reference

Literatura

, s. 181. +more Poznámka: Dostupné jen jako stáhnutelné pdf - vždy maximálně 20 stran stáhnutených najednou. * Ivana KYZOUROVÁ a kolektiv: Svatovítský poklad. Správa Pražského hradu, Praha 2012. * Eliška FUČÍKOVÁ a kolektiv: Příběh Pražského hradu. Správa Pražského hradu, Praha 2005. * Dana STEHLÍKOVÁ: Klenotnice kapituly na Vyšehradě. Praha 2009.

Související články

Arma Christi * Svatovítský poklad * Poutní místa * Relikviář * Škapulíř

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20060516164811/http://www. mystika. cz/obecne/predmety/svetci/svetci. htm]Relikvie světců v ČR[/url] * [url=http://zpravy. idnes. cz/chlouba-francie-padla-z-relikvie-jany-z-arku-se-vyklubala-kocici-packa-122-/vedatech. asp. c=A100121_151046_vedatech_taj]Z relikvie Jany z Arku se vyklubala kočičí packa[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160304194522/http://www. christnet. cz/magazin/zprava. asp. zprava=7713]Buddhovy ostatky jsou vystaveny v Praze[/url] (23. 10. 2004).

Kategorie:Náboženské předměty Kategorie:Pohřbívání Kategorie:Křesťanské relikvie Kategorie:Svátostiny