Svatovítský poklad

Svatovítský poklad v Praze je sbírka uměleckých a historických předmětů, především nádobí, nářadí, náčiní a klenotů z drahých kovů a drahokamů, sloužících buď k bohoslužbě (liturgii) nebo kultu (devoci), a za tímto účelem obsahujících relikvie svatých, dále obsahuje paramenta a další textilie a ikony. Jedná se o největší chrámový poklad v Česku a jeden z největších v Evropě. Nazývá se podle katedrály sv. Víta, v jehož horní sakristii byl po staletí shromažďován a s výjimkou kratších přestávek uložen od svého vzniku do nedávna. Od roku 1929 byl poklad z větší části vystaven v tzv. Hilbertově klenotnici, přístupné po točitém schodišti z lodi katedrály. V letech 1964-1988 a od roku 2012 je podstatná část pokladu vystavena v kapli svatého Kříže na druhém nádvoří Pražského hradu. Jednotlivé předměty jsou vystaveny také v expozici Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci.

Období Přemyslovců

Svatováclavský meč a jeden z klíčů ke korunovačním klenotům

Počátky pokladu spadají do období prvních Přemyslovců v 10. století, a lze je přímo spojovat s vládou knížete svatého Václava, který od císaře +more_Ptáčník'>Jindřicha Ptáčníka přivezl darem relikvii z ramenní kosti sv. Víta. Do klenotnice byly dále uloženy Svatováclavská přilba, Svatováclavský meč a kroužková košile, z nichž první dva předměty lze podle posledních zjištění klást do 10. století. Do konce vlády rodu Přemyslovců bylo shromážděno několik desítek významných předmětů, jež byly z velké části rozchváceny již po smrti krále Přemysla Otakara II. (1278) nebo po smrti Václava III. (1306).

K nejvýznamnějším předmětům patří: * Svatováclavský meč * Přilba sv. Václava * Takzvaný Hřeben sv. +more Vojtěcha, řezba ve slonovině * Dva prsteny sv. Vojtěcha * Lebka sv. Václava ve stříbrné adjustaci z počátku 20. století s čelenkou zdobenou českými granáty Franty Anýže (slouží kultu, není vystavena) * Lebka sv. Ludmily (slouží kultu) * Relikviář s fragmentem Mojžíšovy hole * Nostický plenář neboli Trevírská deska, * Relikviář s prstem sv. Mikuláše * stříbrná relikviářová busta sv. Ludmily, původem z pokladu benediktinek u sv. Jiří, z první poloviny 14. století České korunovační klenoty jsou čtvrté nejstarší v Evropě.

Období Lucemburků

Relikviářová paže sv. +more Jiří, původem ze Svatojiřského pokladu Od poloviny 14. století se sbírka významně rozšiřovala, především z dědictví Elišky Přemyslovny a zásluhou Karla IV. , který získal řadu ostatků svatých z rodinné sbírky Přemyslovců (po své matce) i ze svých cest do zahraničí, především ze Říma, Pisy, Pavie, Sieny a dalších měst na své italské korunovační cestě, dále z Trevíru, Cách či Kolína nad Rýnem, a konečně z Francie. Objednal pro ně mnoho vzácných relikviářů. V nově budované katedrále sv. Víta císař pro relikvie zamýšlel vybudovat klenotnici v patrové sakristii (tam jsou dodnes uložena paramenta). Pro české korunovační klenoty (které k pokladu rovněž patří) dal vystavět Korunní komoru nad kaplí sv. Václava, kde jsou tyto insignie uloženy dodnes. K ní v přízemí přiléhá místnost, ve které bývaly uloženy mešní rukopisné knihy Kapitulní knihovny.

K nejvýznamnějším předmětům patří: * České korunovační klenoty (Svatováclavská koruna, renesanční žezlo a renesanční jablko) * Zlatý tzv. Korunovační kříž Karla IV. +more s drahokamy, gemami a ostatky mnoha světců * Křišťálový oltářní kříž ve zlaté montáži * Křišťálová konvice na Ubrus Poslední večeře Páně (je vystavena prázdná) * Křišťálová miska se závojem Panny Marie ve zlaté montáži * Věžový relikviář sv. Kateřiny * Věžový relikviář s Parléřovou značkou ve štítku * Relikviářová paže sv. Jiří, původem ze Svatojiřského pokladu * Onyxová číše ve zlat= montáži, s erbem císaře Karla IV. * Svatovítský veraikon, s malbou šesti českých patronů a dvěma páry andělů na rámu, Praha po roce 1400 * Tzv. Veraikon ve zlatém rámu, je kopií byzantského mandylionu * Desková malba Madony Aracoeli * Slonovinová truhlička na ostatky sv. Zikmunda * Svatováclavská kasule se štólou * Mitra sv. Vojtěcha * Lebka evangelisty sv. Lukáše (není vystavena) * Paže s relikviářovou schránkou sv. Barbory v dlani * Paže sv. Ludmily v gotickém relikviáři.

Období Jagellonců a prvních Habsburků

Relikviářová busta sv. +more Václava darovaná Vladislavem Jagellonským roku 1497 Vladislavem Jagellonským Husitské války poklad přečkal v různých úschovách, nejhorší bylo uložení na hradě Karlštejně, kde císař Zikmund dal z drahých kovů relikviářů vyplácet žold svým vojákům, takže byly zničeny stovky významných předmětů, jako náhrobní tumba sv. Václava, relikviářové busty českých patronů a dalších světců, například Václava, Víta, Vojtěcha, Lukáše, Diviše či Zikmunda. Také z úschovy na hradě Ojvíně se žádné relikviáře nevrátily.

K návratu pokladu z Plzně došlo za vlády Vladislava II. +more Jagellonského, který také dbal o rozšíření pokladu, stejně jako první Habsburkové. Ničení katedrály za vpádu pasovských vojsk roku 1611 se naštěstí pokladu příliš nedotklo.

K nejvýznamnějším předmětům patří: * Kolovratský plenář z roku 1465 * Busta sv. Vojtěcha * Busta sv. +more Václava * Busta sv. Víta * Busta sv. Anny Samotřetí * Paže sv. Václava v pozdně gotickém relikviáři * Renesanční monstrance z drahokamů, jaspisů a křišťálu, dílo Miseroniho dílny * Soubor zlatých rudolfinských šperků (přívěsků ze svatebního řetězu) * Relikviářová truhlička z hrobu sv. Václava, eglomisé na skle.

Baroko

S rekatolizací po bitvě na Bílé hoře se obnovily četné dary, vynikají zejména zlatnické a textilní práce z období vrcholného baroka. Roku 1645 byly zásluhou T. +more Pešiny přivezen soubor relikviářů s relikviemi z hradu Karlštejna, sloučeny se Svatovítským pokladem a založen pro ně Martinický oltář. V prvních desetiletích 18. století se Jan Tomáš Berghauer postaral o nové adjustování mnohých relikvií. Relikviáře sv. Jana Nepomuckého byly štědře financovány v souvislosti s Janovým blahořečením a svatořečením v letech 1719-1729. Slibný rozvoj pokladu zastavily napoleonské války a státní bankrot. V roce 1806 byl nařízen odvod 2/3 chrámového stříbra do státní mincovny.

K nejvýznamnějším předmětům patří: * Relikviář na jazyk sv. Jana Nepomuckého (není vystaven) * Mitra preciosa kardinála Arnošta Harracha * Sluncová monstrance Jana Ignáce Dlouhoveského * Sluncová monstrance diamantová, dar nejvyššího mincmistra Království českého Jana Ignáce Putze z Adlerthurnu * Stříbrná Křestní souprava konvice a lavaba pražského arcibiskupa Jana Josefa Breunera * Arcibiskupská berla Ferdinanda Khünburga se smaltovaným sv. +more Vítem v medailonu * Relikviářové poprsí sv. Václava * Relikviářové poprsí sv. Vojtěcha * Relikviářové poprsí sv. Víta * Relikviářové poprsí sv. Cyrila, všechna čtyři pocházejí z dílny Jana Jiřího Heyera, a jsou vystavena v katedrále na oltáři v Arcibiskupské kapli * Kapitulní monstrance zlatá, zdobená rubíny a smaragdy, dílo bratří Jana a Františka Packenyů * Relikviář se skříženými ratolestmi sv. Štěpána * Souprava stříbrných štítů s reliéfními scénami z legendy sv. Jana Nepomuckého * Zlatá souprava mešních konviček s podnosem a s aliančními znaky rodu Llobkowiczů.

Od roku 1815 do roku 1918

Po Vídeňském kongresu se katolická zbožnost opět obrátila k darům votivních předmětů. K prvním darům patřila monstrance francouzského krále +more'>Karla X. , který v Praze pobýval v exilu. Dále to byli zejména Václav Matěj Pešina a Antonín Podlaha, kdo se zasloužili o opravy relikviářů, nové donace a uspořádání pokladu.

* Monstrance francouzského krále Karla X. +more * Harrachovská monstrance z křišťálového skla * Zlatá růže císařovny Marie Anny Habsburské Kaple sv. Kříže na Pražském hradě, v níž byl poklad prezentován veřejnosti v letech 1964-1990 a v letech 2010-2020.

Od roku 1918 do současnosti

Počátkem 20. století byla zásluhou biskupa Antonína Podlahy a kanovníka Eduarda Šittlera klenotnice znovu uspořádána, přestěhována do nové klenotnice v severní lodi katedrály, přístupná točitým tzv. +more Hilbertovým schodištěm. Podlaha se Šittlerem o pokladu napsali první podrobnou publikaci, a dále soupisový katalog v edici Soupisů uměleckých a historických památek. Druhý, daleko obsáhlejší katalog, byl vydán teprve v září roku 2012.

V současné době poklad obsahuje více než 400 předmětů. Z nich dvě desítky předmětů byly ve stálé expozici Příběh Pražského hradu. +more Dalších 180 nejvýznamnějších uměleckých prací bylo v letech 1964-1990 a od prosince roku 2011 do března 2020 vystaveno v expozici v kapli sv. Kříže na Pražském hradě. Po dočasném uzavření z důvodu covidových omezení rozhodla Správa Pražského hradu k 30. červnu 2021 zrušit celou expozici a kaple byla vyklizena. Poklad zůstává uložen buď v nové (tzv. Hilbertově) pokladnici v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, nebo v depozitářích Metropolitní kapituly, textilie se nacházejí v depozitářích) Správy Pražského hradu.

Reference

Literatura

, s. 181. +more * Ivana Kyzourová (editor): Svatovítský poklad; katalog stálé výstavy v kapli sv. Kříže na Pražském hradě, katalog. (Autoři katalogových hesel Milena Bravermanová, Ivana Kyzourová, Petra Matějovičová, Karel Otavský, Dana Stehlíková); gemologické posouzení drahých kamenů Jaroslav Hyršl, úvod k archeologii Drahomíra Frolíková, restaurovali Norbert Riegel, Alena Nováková a Andrej Šumbera. Praha: Správa Pražského hradu 2012, .

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20110829054425/http://www. mekapha. cz/cz/historie/svatovitsky-poklad]Svatovítský poklad (na stránkách Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze)[/url] * [url=http://old. hrad. cz/castle/sbirky_poklad. html]Svatovítský poklad (na stránkách Pražského hradu)[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/489576]Svatovítský poklad (pořad Českého rozhlasu)[/url] * [url=http://www. tretivek. cz/200806/prochazka-historickou-prahou-4-svatovi/]Procházka historickou Prahou 4 - Svatovítský poklad[/url] * [url=http://www. muzeologie. net/downloads/lectures/MUI_57/prednasky. doc]Dějiny sbírek a muzeí[/url].

Kategorie:Křesťanské relikvie Kategorie:Umělecká díla Kategorie:Klenotnice Kategorie:Liturgické předměty Kategorie:Románské zlatnické památky Kategorie:Gotické zlatnické památky Kategorie:Renesanční zlatnické památky Kategorie:Barokní zlatnické památky Kategorie:Katedrála svatého Víta Kategorie:České poklady