Svatovítský poklad

Svatovítský poklad v Praze je sbírka uměleckých a historických předmětů, především nádobí, nářadí, náčiní a klenotů z drahých kovů a drahokamů, sloužících buď k bohoslužbě (liturgii) nebo kultu (devoci), a za tímto účelem obsahujících relikvie svatých, dále obsahuje paramenta a další textilie a ikony. Jedná se o největší chrámový poklad v Česku a jeden z největších v Evropě. Nazývá se podle katedrály svatého Víta, v jehož horní sakristii byl po staletí shromažďován a s výjimkou kratších přestávek uložen od svého vzniku do nedávna. Od roku 1929 byl poklad z větší části vystaven v tzv. Hilbertově klenotnici, přístupné po točitém schodišti z lodi katedrály. V letech 1964-1988 a od roku 2012 je podstatná část pokladu vystavena v kapli svatého Kříže na druhém nádvoří Pražského hradu. Jednotlivé předměty jsou vystaveny také v expozici Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci.

Období Přemyslovců

Svatováclavský meč a jeden z klíčů ke korunovačním klenotům

Počátky pokladu spadají do období prvních Přemyslovců v 10. století, a lze je přímo spojovat s vládou knížete svatého Václava, který od císaře +more_Ptáčník'>Jindřicha Ptáčníka přivezl darem relikvii z ramenní kosti svatého Víta. Do klenotnice byly dále uloženy Svatováclavská přilba, Svatováclavský meč a kroužková košile, z nichž první dva předměty lze podle posledních zjištění klást do 10. století. Do konce vlády rodu Přemyslovců bylo shromážděno několik desítek významných předmětů, jež byly z velké části rozchváceny již po smrti krále Přemysla Otakara II. nebo po smrti Václava III. .

Součástí sbírky jsou: * Svatováclavský meč * Přilba svatého Václava * Takzvaný Hřeben svatého Vojtěcha, řezba ve slonovině * Dva prsteny svatého Vojtěcha * Lebka svatého Václava ve stříbrné adjustaci z počátku 20. století s čelenkou zdobenou českými granáty Franty Anýže (slouží kultu, není vystavena) * Lebka svaté Ludmily (slouží kultu) * Relikviář s fragmentem Mojžíšovy hole * Nostický plenář neboli Trevírská deska, * Relikviář s prstem svatého Mikuláše * stříbrná relikviářová busta svaté Ludmily, původem z pokladu benediktinek u svatého Jiří, z první poloviny 14. +more století.

České korunovační klenoty jsou čtvrté nejstarší v Evropě

Období Lucemburků

Relikviářová paže svatého Jiří, původem ze Svatojiřského pokladu

Od poloviny 14. století se sbírka významně rozšiřovala, především z dědictví Elišky Přemyslovny a zásluhou +more'>Karla IV. , který získal řadu ostatků svatých z rodinné sbírky Přemyslovců (po své matce) i ze svých cest do zahraničí, především ze Říma, Pisy, Pavie, Sieny a dalších měst na své italské korunovační cestě, dále z Trevíru, Cách či Kolína nad Rýnem, a konečně z Francie. Objednal pro ně mnoho vzácných relikviářů. V nově budované katedrále svatého Víta císař pro relikvie zamýšlel vybudovat klenotnici v patrové sakristii (tam jsou dodnes uložena paramenta). Pro české korunovační klenoty, které k pokladu rovněž patří, dal vystavět Korunní komoru nad kaplí svatého Václava, kde jsou tyto insignie uloženy dodnes. K ní v přízemí přiléhá místnost, ve které bývaly uloženy mešní rukopisné knihy Kapitulní knihovny.

K nejvýznamnějším předmětům patří: * České korunovační klenoty (Svatováclavská koruna, renesanční žezlo a renesanční jablko) * Zlatý tzv. Korunovační kříž Karla IV. +more s drahokamy, gemami a ostatky mnoha světců * Křišťálový oltářní kříž ve zlaté montáži * Křišťálová konvice na Ubrus Poslední večeře Páně (je vystavena prázdná) * Křišťálová miska se závojem Panny Marie ve zlaté montáži * Věžový relikviář svaté Kateřiny * Věžový relikviář s Parléřovou značkou ve štítku * Relikviářová paže svatého Jiří, původem ze Svatojiřského pokladu * Onyxová číše ve zlat= montáži, s erbem císaře Karla IV. * Svatovítský veraikon, s malbou šesti českých patronů a dvěma páry andělů na rámu, Praha po roce 1400 * Tzv. Veraikon ve zlatém rámu, je kopií byzantského mandylionu * Desková malba Madony Aracoeli * Slonovinová truhlička na ostatky svatého Zikmunda * Svatováclavská kasule se štólou * Mitra svatého Vojtěcha * Lebka evangelisty svatého Lukáše (není vystavena) * Paže s relikviářovou schránkou svaté Barbory v dlani * Paže svaté Ludmily v gotickém relikviáři.

Období Jagellonců a prvních Habsburků

Relikviářová busta svatého Václava darovaná Vladislavem Jagellonským roku 1497 +moreJPG|náhled|upright|Relikviářová_busta_svatého_Vojtěcha_darovaná_Vladislav_Jagellonský'>Vladislavem Jagellonským.

Husitské války poklad přečkal v různých úschovách, nejhorší bylo uložení na hradě Karlštejně, kde císař Zikmund dal z drahých kovů relikviářů vyplácet žold svým vojákům, takže byly zničeny stovky významných předmětů, jako náhrobní tumba svatého Václava, relikviářové busty českých patronů a dalších světců, například Václava, Víta, Vojtěcha, Lukáše, Diviše či Zikmunda. Také z úschovy na hradě Ojvíně se žádné relikviáře nevrátily.

K návratu pokladu z Plzně došlo za vlády Vladislava Jagellonského, který také dbal o rozšíření pokladu, stejně jako první Habsburkové. +more Ničení katedrály za vpádu pasovských vojsk roku 1611 se naštěstí pokladu příliš nedotklo.

K nejvýznamnějším předmětům patří: * Kolovratský plenář z roku 1465 * Busta svatého Vojtěcha * Busta svatého Václava * Busta svatého Víta * Busta svaté Anny Samotřetí * Paže svatého Václava v pozdně gotickém relikviáři * Renesanční monstrance z drahokamů, jaspisů a křišťálu, dílo Miseroniho dílny * Soubor zlatých rudolfinských šperků (přívěsků ze svatebního řetězu) * Relikviářová truhlička z hrobu svatého Václava, eglomisé na skle

Baroko

S rekatolizací po bitvě na Bílé hoře se obnovily četné dary, vynikají zejména zlatnické a textilní práce z období vrcholného baroka. Roku 1645 byly zásluhou T. +more Pešiny přivezen soubor relikviářů s relikviemi z hradu Karlštejna, sloučeny se Svatovítským pokladem a založen pro ně Martinický oltář. V prvních desetiletích 18. století se Jan Tomáš Berghauer postaral o nové adjustování mnohých relikvií. Relikviáře svatého Jana Nepomuckého byly štědře financovány v souvislosti s Janovým blahořečením a svatořečením v letech 1719-1729. Slibný rozvoj pokladu zastavily napoleonské války a státní bankrot. V roce 1806 byl nařízen odvod dvou třetin chrámového stříbra do státní mincovny.

K nejvýznamnějším předmětům patří: * Relikviář na jazyk svatého Jana Nepomuckého (není vystaven) * Mitra preciosa kardinála Arnošta Harracha * Sluncová monstrance Jana Ignáce Dlouhoveského * Sluncová monstrance diamantová, dar nejvyššího mincmistra Království českého Jana Ignáce Putze z Adlerthurnu * Stříbrná Křestní souprava konvice a lavaba pražského arcibiskupa Jana Josefa Breunera * Arcibiskupská berla Ferdinanda Khünburga se smaltovaným svatým Vítem v medailonu * Relikviářové poprsí svatého Václava * Relikviářové poprsí svatého Vojtěcha * Relikviářové poprsí svatého Víta * Relikviářové poprsí svatého Cyrila, všechna čtyři pocházejí z dílny Jana Jiřího Heyera, a jsou vystavena v katedrále na oltáři v Arcibiskupské kapli * Kapitulní monstrance zlatá, zdobená rubíny a smaragdy, dílo bratří Jana a Františka Packenyů * Relikviář se zkříženými ratolestmi svatého Štěpána * Souprava stříbrných štítů s reliéfními scénami z legendy svatého Jana Nepomuckého * Zlatá souprava mešních konviček s podnosem a s aliančními znaky rodu Lobkoviců

Od roku 1815 do roku 1918

Po Vídeňském kongresu se katolická zbožnost opět obrátila k darům votivních předmětů. K prvním darům patřila monstrance francouzského krále +more'>Karla X. , který v Praze pobýval v exilu. Dále to byli zejména Václav Matěj Pešina a Antonín Podlaha, kdo se zasloužili o opravy relikviářů, nové donace a uspořádání pokladu.

* Monstrance francouzského krále Karla X. +more * Harrachovská monstrance z křišťálového skla * Zlatá růže císařovny Marie Anny Habsburské.

Kaple svatého Kříže na Pražském hradě, v níž byl poklad prezentován veřejnosti v letech 1964-1990 a v letech 2010-2020

Od roku 1918 do současnosti

Počátkem 20. století byla zásluhou biskupa Antonína Podlahy a kanovníka Eduarda Šittlera klenotnice znovu uspořádána, přestěhována do nové klenotnice v severní lodi katedrály, přístupná točitým tzv. +more Hilbertovým schodištěm. Podlaha se Šittlerem o pokladu napsali první podrobnou publikaci, a dále soupisový katalog v edici Soupisů uměleckých a historických památek. Druhý, daleko obsáhlejší katalog, byl vydán teprve v září roku 2012.

V současné době poklad obsahuje více než 400 předmětů. Z nich dvě desítky předmětů byly ve stálé expozici Příběh Pražského hradu. +more Dalších 180 nejvýznamnějších uměleckých prací bylo v letech 1964-1990 a od prosince roku 2011 do března 2020 vystaveno v expozici v kapli svatého Kříže na Pražském hradě. Po dočasném uzavření z důvodu covidových omezení rozhodla Správa Pražského hradu k 30. červnu 2021 zrušit celou expozici a kaple byla vyklizena. Poklad zůstává uložen buď v nové (tzv. Hilbertově) pokladnici v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha, nebo v depozitářích Metropolitní kapituly, textilie se nacházejí v depozitářích) Správy Pražského hradu.

Reference

Literatura

, s. 181.

Externí odkazy

[url=http://old. hrad. +morecz/castle/sbirky_poklad. html]Svatovítský poklad (na stránkách Pražského hradu)[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/489576]Svatovítský poklad (pořad Českého rozhlasu)[/url] * [url=http://www. tretivek. cz/200806/prochazka-historickou-prahou-4-svatovi/]Procházka historickou Prahou 4 - Svatovítský poklad[/url].

Kategorie:Křesťanské relikvie Kategorie:Umělecká díla Kategorie:Klenotnice Kategorie:Liturgické předměty Kategorie:Románské zlatnické památky Kategorie:Gotické zlatnické památky Kategorie:Renesanční zlatnické památky Kategorie:Barokní zlatnické památky Kategorie:Katedrála svatého Víta Kategorie:České poklady