Sjunik

Sjunik (arménsky Սյունիք; ) je provincie na jihu Arménie. Na východě a západě hraničí s Ázerbájdžánem, na jihu s Íránem a na severu s arménskou provincií Vajoc Dzor. Její hlavní město je Kapan, dalšími velkými městy jsou Goris, Meghri, Sisian, Kadžaran, Agarak a Dastakert. Provincie má rozlohu 4 506 km², což je 15 % území celé Arménie. V roce 2011 zde žilo 141 771 obyvatel, což je 4,7 % obyvatel Arménie. Staré pojmenování této oblasti je Zangezur.

Geografie

Sjunik se nachází převážně na svazích hřebene Zangezuru a jeho výběžků. Nejvyšší horou provincie je Kapydžik (3904 m n. +more m. ), nejnižší místo se nachází v údolí řeky Araks (380 m n. m. ).

Tato provincie hraničí na severu s arménskou provincií Vajoc Dzor, na východě s regiony Kelbadžar a Lačin v Ázerbájdžánu, na jihu s Íránem a na západě s ázerbájdžánskou Nachičevanskou autonomní republikou.

Hranice s Íránem vede podél řeky Araks. V jeho horním a středním toku protékají územím Sjuniku přítoky Ochči a Vorotan.

Dějiny

Historicky je provincie Sjunik (nazývaná také Sisakan) jedním z 15 regionů Velké Arménie a starověký Sjunik nahang zahrnoval kromě současné provincie také země kolem jezera Sevan a dále na jih po toku řeky Araks. Na východě země hraničila s Arcachem (10. +more provincie Velké Arménie, nazývaná také někdy Malý Sjunik), na západě s provincií Ajrarat. Po rozdělení Velké Arménie v roce 387 se Sjunik stal součástí Persie. V 7. století byla provincie podmaněna Araby.

Od 9. století byl Sjunik oblastí arménského státu Bagratids. +more Od roku 904 se Nachičevansko stalo také součástí Sjuniku. V roce 987 zde vzniklo Království Sjunik, které uznávalo nejvyšší moc arménských Bagratidů. Nejvýznamnějšími arménskými rodinami, které vládly středověkému Sjuniku, byly Orbelové a Prošianové.

V pozdním středověku zde vládli arménští melikové, kteří byli vazalsky závislí na muslimských vládcích. Později se Sjunik stal součástí Karabašského chanátu. +more Od roku 1828 byl Sjunik součástí Jelizavetpolské gubernie Ruské říše.

Po revoluci v Rusku v roce 1917 vznikly na Kavkaze tři na Rusku nezávislé státy- Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie. Provincii Sjunik si nárokovala Arménie ale i Ázerbájdžán, v tu dobu tam byla etnicky smíšená populace (většinoví Arméni 350 000 obyvatel a Ázerbájdžánci 180 000 obyvatel). +more Mezi léty 1918 a 1920 byla oblast součást První Arménské republiky pod kontrolou arménských vůdců. Roku 1920 započala arménskou tehdejší vládou podporovaná invaze Rudé armády. Arméni v Sjuniku pod vedením Gareghina Nzhdeha vyhlásili Republiku Horské Arménie a bojovali jak proti Ázerbájdžáncům tak proti bolševikům. Na jaře 1921 byly ozbrojené oddíly Dašnaků poraženy Rudou Armádou. Vláda v Moskvě rozhodla o připojení Sjuniku k Arménii, další sporná teritoria (Náhorní Karabach a Nachičevansko) byla připojena k Ázerbájdžánské SSR.

V počátcích sovětského období se v Sjuniku projevoval odpor vůči sovětizaci. V dubnu 1931 došlo k devastujícímu zemětřesení, který zničil 80 % vesnic v provincii.

V letech 1987-1989 se v provincii objevily etnické třenice mezi většinovými Armény a menšinovými Ázerbájdžánci, které vedly k exodu Ázerbájdžánců ze Sjuniku, který se stal z více než 99 % etnicky homogenní.

V dobách SSSR nebyl Sjunik samostatným regionem, ale byl rozdělen mezi několik oblastí. Po znovunabytí nezávislosti Arménie je Sjunik opět samostatnou provincií.

Ekonomika

Ekonomika provincie Sjunik je založena na těžbě a zpracování mědi. Mezi největší průmyslové podniky patří Zangezur Copper-Molybdenum Combine (největší těžební a hutní firma v Arménii), Agarak Copper-Molybdenm Combine a Kapak Ore Mining and Processing Combine. +more V provincii také existuje lehký a potravinářský průmysl.

Vorotanská kaskáda vodních elektráren (Tatevskaja HPP, Spandarjanskaja HPP a Šambskaja HPP) v roce 2002 zajistila výrobu 1150 milionů kilowatthodin elektřiny. Od roku 2006 do Sjuniku proudí zemní plyn přes plynovod z Íránu. +more V Meghri je distribuční stanice plynu.

Zemědělství provincie je založena hlavně na masném a mlékárenském průmyslu. V Kapanu se nachází velká drůbeží farma a v Meghri je konzervárna. +more Na velmi dobré úrovni je v regionu pěstování obilovin.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel v regionu postupně klesá. V roce 1917 žilo v provincii 530 000 obyvatel, v roce 2001 jich bylo 152 684 a v roce 2011 již jen 141 771 obyvatel. +more 99,71 % obyvatel představují Arméni. 0,18 % jsou Rusové a 0,02 jsou Ukrajinci.

Provincie má 7 měst 102 vesnic.

Většina obyvatel provincie patří k Arménské apoštolské církvi.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Kategorie:Provincie v Arménii