Cesko.wiki Skoltská sámština
Author
Albert FloresSkoltská sámština (sääʹmǩiõll) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. Mluví jí zhruba 400 lidí na severu Finska a asi jen 20 v Rusku. Kdysi se vyskytovala i na severu Norska v oblasti Neiden.
Abeceda a pravopis
Pravopis byl vytvořen v roce 1973. Abeceda se skládá z 36 písmen:
Kromě těchto písmen se v cizích slovech používají i písmena q, w, x a ö. Znak ʹ vyznačuje palatalizaci, pokud stojí za souhláskou.
Klasifikace
Skoltská sámština patří do východní skupiny sámských jazyků společně se sámštinou inarijskou, akkalskou, kildinskou a terskou.
Dialekty skoltské sámštiny
Skoltská sámština zahrnuje dva hlavní dialekty: # severní # jižní
Severní dialekty skoltské sámštiny
Do skupiny severních dialektů skoltské sámštiny patří dialekty: * neidenský: oblast města Neiden v Norsku (zaniklý) * paatsjokiský: vesnice Paaččjokk (Paatsjoki), Peäccam (Petsamonkylä) a Mueʹtǩǩ (Muotka) v bývalé oblasti Petsamo, jejichž mluvčí po 2. světové válce odešli do Nellimu ve Finsku. +more Rozdíly mezi těmito dvěma dialekty lze spatřit v nominativu plurálu u podstatných jmen, který je v neidenském dialektu vyjádřen zakončením na -k, př. kuelek 'ryba', v paatsjokiském dialektu toto zakončení chybí, př. kueʹl.
Jižní dialekty skoltské sámštiny
Jižní skupina zahrnuje dialekty: * suõʹnnʼjelský: oblast kolem jižního Petsamo, nyní v Sevettijärvi ve Finsku * njuõʹttjäuʹrrský: kolem jezera Notozero a jižní oblast bývalých vesnic Njuõʹttjäuʹrr (Nuortijärvi - Notozero) a Sââʹrvesjäu'rr (Hirvasjärvi - Girvasozero) Njuõʹttjäuʹrrské nářečí používá středovou souhlásku d, zatímco suõʹnnʼjelské používá frikatívu đ: suõʹnnʼjelský dialekt vueʹđđed 'spát' oproti njuõʹttjäuʹrrskému vueʹdded, sââʹrvesjäu'rrskému vueʹdde; suõʹnnʼjelský dialekt ǩiđđ 'jaro' oproti njuõʹttjäuʹrrskému kidd.
Hlásky
Samohlásky
Samohlásky se ve skoltské sámštině vyslovují s jinou intonací. Ta je dvojí: vysoká a nízká. +more Vysoké samohlásky mají své nízké protějšky.
. Vysoká Nízká i e ō â u o o å a ä
Intonace je často významotvorná. Příklad: kåʹsse 'kašlou' (přít. +morečas, 3. os. mn. č. ) - koʹsse 'kašlali' (min. čas, 3. os. mn. č. ); eʹtte 'objevují' (přít. čas, 3. os. mn. č. ) - iʹtte 'objevovali' (min. čas, 3. os. mn. č. ).
Diftongy
Ve skoltské sámštině existuje 8 základních diftongů iõ, iâ, eâ, eä, uõ, uä, uâ, uå. U diftongů taktéž dochází k palatalizaci. +more Ta se projevuje ve výslovnosti zejména u diftongů, jejichž druhou složkou je zadní nebo středová samohláska. Pokud je tedy druhá složka diftongu zadní nebo středová samohláska /â/, mají tyto diftongy svůj palatalizační protějšek zaznamenán v ortografii, př. /uå/ /uâ/ /iâ/ /eâ/ - /ueʹ/ /ueʹ/ /ieʹ/ /eäʹ/. Jestliže je však druhou složkou středová samohláska /ō/, nejsou tyto tvary zaznamenány v ortografii, a jejich palatalizovaný protějšek vypadá dokonce velmi odlišně, př. /iō/, /uō/ - /iiʹ/, /uiʹ/.
Tvarosloví
Jména
Do kategorie jmen ve skoltské sámtštině se řadí jména podstatná a přídavná, která jsou rozdělena do 12 deklinačních typů.
Skloňování
Skoltská sámština užívá 9 pádů: nominativ, akuzativ, genitiv, illativ, lokativ, komitativ, abesiv, essiv a partitiv. Koncovky těchto pádů se připojují ke kmeni, který je v silném či slabém stupni. +more Právě příslušnost k jedné z 12 deklinačních typů určuje, v jakém pádě použít slabý a silný stupeň.
1. typ
K tomuto typu patří většina skoltských jmen, především jednoslabičných. Nepatří sem slova převzatá a odvozená. +more Kmen jména patřící do 1. typu je v nominativu singuláru vždy v silném stupni. V silném stupni jsou také illativ, essiv a partitiv jednotného čísla. Ostatní pády, včetně pádů plurálu, jsou ve slabém stupni. Tvary essivu a partitivu neexistují pro množné číslo. Př. võõr krev.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
|---|---|---|
| Nominativ | võrr | võõr |
| Akuzativ | võõr | võõrid |
| Genitiv | võõr | võõri |
| Illativ | võʹrre | võõrid |
| Lokativ | võõrâst | võõrin |
| Komitativ | võõrin | võõrivuiʹm |
| Abessiv | võõrtää | võõritää |
| Essiv | võrrân | |
| Partitiv | võrrâd |
2. typ
Také do druhého typu patří zejména jednoslabičná jména, avšak tvar kmene v nominativu singuláru je ve slabém stupni. Kmeny v ostatních pádech jsou v silném stupni. +more Př. maadd dno.
. Pád Jednotné číslo Množné číslo Nominativ maadd maddi Akuzativ maddi maddjid Genitiv maddi maddji Illativ maddja maddjid Lokativ maddjest maddjin Komitativ maddjin maddjivui'm Abessiv madditää maddjitää Essiv maddjen Partitiv maddjed
Zájmena
Osobní zájmena
Osobních zájmen ve skoltské sámštině existuje 9, kromě tvarů jednotného a množného čísla se u zájmen zachovaly i tvary duálu (na rozdíl od sloves, kde duál zanikl).
| 1. +more osoba | 2. osoba | 3. osoba | |
|---|---|---|---|
| Jednotné číslo | mon | ton | son |
| Množné číslo | muäna | tuäna | suäna |
| Duál | mij | tij | sij |
Osobní zájmena se skloňují. Zájmena v jednotném čísle se skloňují ve všech 9 pádech, zájmena v množném čísle nemají tvar pro essiv a partitiv a duál nezná partitiv. +more
. Pád 1. osoba sg. 2. osoba sg. 3. osoba sg. 1. osoba pl. 2. osoba pl. 3. osoba pl. 1. osoba du. 2. osoba du 3. osoba du. Nominativ mon ton son mij tij sij muäna tuäna suäna Akuzativ muu tuu suu miʹjjid tiʹjjid siʹjjid muän'naid tuän'naid suän'naid Genitiv muu tuu suu mij tij sij muän'nai tuän'nai suän'nai Illativ muʹnne tuʹnne suʹnne miʹjjid tiʹjjid siʹjjid muän'naid tuän'naid suän'naid Lokativ muʹst tuʹst suʹst meeʹst ~ miʹjjin teeʹst ~ tiʹjjin seeʹst ~ siʹjjin muän'nast tuän'nast suän'nast Komitativ muin tuin suin miʹjjivuiʹm tiʹjjivuiʹm siʹjjivuiʹm muän'nain tuän'nain suän'nain Abessiv muutää tuutää suutää miʹjjitää tiʹjjitää siʹjjitää muän'naitää tuän'naitää suän'naitää Essiv muuʹnen tuuʹnen suuʹnen muän'nan tuän'nan suän'nan Partitiv muuʹđed tuuʹđed suuʹđed
Ukazovací zájmena
tät ten, täk ti
tõt tamten, tõk tamti
tut tamten, tuk tamti
Významy ukazovacích zájmen jsou shodné s finštinou. Ve skoltšině tät odpovídá finskému tämä a používá se k poukázání na věc, která je v bezprostřední blízkosti mluvčího, tõt odpovídjící finskému tuo označuje věc vzdálenou, avšak viditelnou, a tut odpovídá finskému se, které se používá, pokud se hovoří o věci vzdálené. +more Použití tut je častější také při běžné mluvě, kdy označuje věc, která už byla dříve zmíněna.
Neurčitá zájmena
Neurčitá zájmena jsou vyjádřena pomocí sufixů -ne a -a. mii-ne něco
ǩii-ne někdo
kuäbbaž-ne kdokoliv, kterýkoli
ǩii-a každý, všichni
kuäbbaž-a každý
Záporná zájmena
Záporná zájmena se tvoří pomocí částice ni, který stojí samostatně před vztažným zájmenem.
ni mii nic
ni ǩii nikdo
ni kuäbbaž ani jeden
Vztažná zájmena
mii co
ǩii kdo
Ve skoltské sámštině se používá univerzální vztažné zájmeno kååʹtt, které lze skloňovat v pádě i čísle a zastupuje vztažná zájmena kdo, co, který. Pokud například toto vztažné zájmeno stojí ve větě v nominativu, má roli subjektu; pokud je v akuzativu, zastává roli přímého objektu.
Tázací zájmena
mii? - mõõk co? (sg. - pl.)
ǩii? - ǩeäk kdo? (sg. - pl.)
kuäbbaž? který (ze dvou)?
Tázací zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména.
Číslovky
Základní číslovky
1 õhtt
2 kueʹhtt
3 kolmm
4 nellj
5 vitt
6 kutt
7 čiččâm
8 kääuʹc
9 ååuʹc
10 lååi
100 čueʹđ
1000 dahat/doohhat
Řadové číslovky
1. vuõssâmõs
2. nuʹbb
3. kuälmad
4. neelljad
5. viiđad
6. kuuđad
7. čiiččad
8. kääucad
9. ååuʹc
10. låågad
Sloveso
Slovesa se ve skoltské sámštině časují ve 4 osobách (první, druhá, třetí a čtvrtá-neurčitá osoba), v čísle (jednotné a množné), v čase (přítomný, minulý, předpřítomný a předminulý) a ve čtyřech způsobech (indikativ, potenciál, kondicionál a imperativ). Na rozdíl od ostatních sámských jazyků se ve skoltské sámštině nevyskytují duálové slovesné koncovky.
Slovesné třídy
Slovesa jsou rozdělena do 4 typů, a to podle tvaru kmene. K těmto kmenům se poté přidávají koncovky mluvnických kategorií. +more Kmen může být zakončen na konsonant (konsonantický kmen) nebo na vokál (vokalický kmen), který se dále dělí na silný a slabý.
| Typ | Infinitiv | Kmen | Význam |
|---|---|---|---|
| 1 | kuärŋŋad | kuärŋŋ- | šplhat |
| joorrâd | joorr- | otočit | |
| 2 | mainsted | mainst- | říct |
| näärved | näärv- | čekat | |
| 3 | rätkkjed | rätkkj- | oddělit |
| võʹllʼjed | võʹllʼj- | vyskočit | |
| 4 | kârreed | kârre- | klít |
| ääʹveed | ääʹve- | otevřít |
Přítomný čas
Příklad koncovek pro přítomný čas u slovesa patřící k 1. slovesnému typu kuullâd slyšet. +more
[*1] 3. os. sg. u sloves 1. typu nemá specifickou koncovku. U sloves 2. a 3. typu dochází k vložení epentetického -a- uvnitř kmene, např. mainsted říct mainst- → mainast. Osoba Koncovka Stupeň Příklad 1. sg. am slabý kuulam 2. sg. ak slabý kuulak 3. sg. [*1] - kooll 1. pl. ˆp - kuullâp 2. pl. veʹted ~ eʹped - kuullveʹted 3. pl. a/e silný+ koʹlle 4. neurč. ˆt slabý kuulât
Minulý čas
| Osoba | Koncovka | Stupeň | Příklad |
|---|---|---|---|
| 1. sg. +more | em | silný+ | kuʹllem |
| 2. sg. | iǩ | silný+ | kuʹlliǩ |
| 3. sg. | i | slabý | kuuli |
| 1. pl. | im | slabý | kuulim |
| 2. pl. | id | slabý | kuulid |
| 3. pl. | e | silný+ | kuʹlle |
| 4. neurč. | eš | silný+ | kuʹlleš |
Předpřítomný a předminulý čas
Předpřítomný čas ve skoltštině se tvoří perifrasticky s pomocným slovesem leeʹd (být) v minulém čase. Na pomocném slovese se vyjadřuje osoba a číslo. +more U obou časů se významové sloveso vyskytuje ve formě minulého participia.
Předpřítomný čas vyžaduje pomocné sloveso leeʹd v přítomném čase.
Způsob
Ve skoltské sámštině existují čtyři způsoby: indikativ, potenciál, kondicionál a imperativ.
Příslovce
Ve skoltské sámštině existují 2 typy příslovcí: * otevřený typ odvozených příslovcí * uzavřený typ příslovcí
Otevřený typ odvozených příslovcí
Tato příslovce jsou odvozena od přídavných a také podstatných jmen. Příslovce odvozená od jmen náležících k 1. +more typu končí na sufix ‑^ld, příslovce odvozená od ostatních typů končí na sufix ‑ânji. Odvozená příslovce nejčastěji vyjadřují způsob.
. Typ Přídavné jméno Příslovce 1 čeäʹpp (šikovný) čieʹppeld (šikovně) 1 neuʹrr (špatný) neeuʹreld (špatně) 4 čiõlǥas (jasný) čiõlggsânji (jasně) 8 jåʹttel (rychlý) jåʹttlânji (jasně) 11 mooččâd (krásný) moččânji (krásně) 11 ilbbâd (podlý) ilbbânji (podle)
Uzavřený typ
Skupina uzavřených příslovcí vyjadřuje většinou místo a čas.
Odkazy
Externí odkazy
Reference
Kategorie:Sámské jazyky Kategorie:Jazyky Finska Kategorie:Jazyky Ruska