Skotský klášter ve Vídni

Skotský klášter ve Vídni (přesněji: Benediktinské opatství Milostivé Panny Marie u Skotů, Benediktinerabtei Unserer Lieben Frau zu den Schotten, krátce též Schottenstift, či Schottenkloster) je benediktinský klášter v prvním vídeňském okrese Vnitřní město, v ulici Freyung 6. Klášter založil roku 1155 vévoda Jindřich II. Babenberský, když povolal irské benediktiny do Vídně. Řeholníci však nepřišli přímo z Irska, nýbrž z skotského kláštera svatého Jakuba v Řezně.

Historie

+more_Mědiryt_z_roku_1672_od_Georg_Matthäus_Vischer'>Georga Matthäa Vischera (1628-1696) Mariánská bazilika skotského kláštera s náměstím Freyung, pohled od jihu Irové již v raném středověku začali s čilou misijní činností na evropské pevnině, tzv. iroskotská misie. Irsko se tehdy latinsky nazývalo Scotia Maior podle kmene Skotů, a proto se irští mniši nazývali „skotskými“ nebo „iroskotskými“ a jejich kláštery „skotské“.

Založení kláštera

+more_Babenberský|Jindřicha_II. _(Jasomirgotta),_zakladatele_vídeňského_kláštera,_u_jižní_zdi_kostela. _Socha_z_roku_1893_je_dílem_sochaře_Josef_Breitner'>Josefa Breitnera (1864-1930). V roce 1156 se markrabě Jindřich II. Jasomirgott stal vévodou. Své dosavadní sídlo v Klosterneuburgu přestěhoval do Vídně a tam potřeboval mít klášter. Ve středověku kláštery nesloužily jen jako místa pro modlitby, ale byly především nositeli vzdělanosti. Založení kláštera přineslo vladaři i schopné úředníky (například škola vychovávala písaře). V klášteře byla knihovna, nemocnice, a kromě řemeslníků, se zde vzdělávali duchovní pro bohoslužby v novém sídle. (Mniši, resp. jejich odchovanci, byli později také rektory, děkany a profesory na Vídeňské univerzitě, založené v roce 1365. ).

Vévoda novému klášteru udělil rozsáhlá privilegia. V zakládací listině výslovně ujistil, že bude povolávat pouze Skoty, „Solos elegimus Scottos“. +more V roce 1160 byla zahájena stavba první klášterní budovy a roku 1200 byl klášter vysvěcen. Byl postaven v románském slohu. Mniši klášter postavili před městskými hradbami tehdejší Vídně. Zřídili také útočiště pro poutníky a křižáky, kteří na cestě do Jeruzaléma často přes Vídeň procházeli. Jindřich Jasomirgott zemřel v roce 1177 a byl tu pochován. Požár roku 1276 zničil klášter a mnoho dalších budov ve městě.

Benediktini

Na základě reforem z Melku vévoda Albrecht V. +more Habsburský (1397-1439) odebral klášter iroskotským mnichům a usídlil zde benediktiny. Označení „skotský“ však zůstalo.

Po zásahu blesku v roce 1638 se zřítila kostelní věž, což byl důvod k přestavbě kostela. Tu projektovali a provedli Andrea Allio starší († po 1652), jeho příbuzný Andrea Allio mladší a Silvestro Carlone. +more Kamenické práce provedl sochař císařské komory a dvorní kameník Peter Concorz (1605-1658), sochař povolaný z bavorského Freyungu. Opat Michael II. Schnabel koupil kámen na výrobu kříže z císařského kamenolomu. V roce 1651 dvorní kamenický mistr Bartolomäus Khöll zhotovil hlavní portál průčelí věže. Do výklenku sochař Adam Tobias Kracker z Vídně umístil sochu Panny Marie s děťátkem. Oltářní obrazy dodali malíři Joachim von Sandrart a Tobias Pock.

Zároveň se redukovala délka kostela, takže věž není dnes spojena s kostelní lodí. Také nový obraz nad hlavním oltářem vznikl v barokní době a dnes je umístěn v sále prelatury. +more Po druhém tureckém obléhání Vídně musel být kostel znovu restaurován. Protože západní barokní věž vyčnívala v průčelí, plánovala se její úprava, ale k realizaci nedošlo.

Kolem roku 1700 byl klášterním varhaníkem velký barokní hudebník a skladatel Johann Joseph Fux (asi 1659/60-1741).

V letech 1773 a 1774 v areálu zrušeného hřbitova postavil Andreas Zach nový dům převora se školou. Protože stavba svým tvarem připomínala prádelník, brzy dostal přezdívku „Šuplíkový dům“. +more Hned vedle byl "Hotel římského císaře", kde Franz Schubert (1797-1828) poprvé přednesl svou píseň.

Skotské gymnázium

Skotské gymnázium při klášteře bylo založeno císařským dekretem v roce 1807 a v současné době jedno z mála humanitních gymnázií v Rakousku. Mezi absolventy školy patří tři laureáti Nobelovy ceny, mnoho významných politiků, umělců a vědců. +more V letech 1826 až 1832 vznikl kolem kláštera rozsáhlý komplex budov školy s mramorovou výzdobou.

V 80. letech 19. +more století byl kostel restaurován a částečně přestavěn. Novou nástropní malbu provedl Julius Schmid (1854-1935) a nový oltář navrhl rakouský architekt Heinrich von Ferstel (1828-1893) a mozaiku provedl Rakušan Michael Rieser (1828-1905).

Ve dvoře je umístěna socha Černé Matky Boží, kterou v roce 1825 navrhl rakouský architekt Peter von Nobile (1774-1854). Kašna se sochou Jindřicha Jasomirgotta, zakladatele kláštera, stojí na jiv prvním nádvoří a vytvořil ji Sebastian Wagner. +more Ve druhém nádvoří byla v roce 1874 postavena kašna s plastikami delfínů.

Muzeum a služby v klášteře

Mistra skotského oltáře s názvem Svatá rodina na útěku do Egypta Muzeum ve Skotském klášteře bylo instalováno v letech 1994-1996 a naposledy obnoveno v letech 2004-2005 . +more Prezentuje rozmanité sbírky od chrámových precios a parament přes tapisérie až po obrazy a sochy. Mezi nejvzácnější patří oltářní retábl z doby kolem roku 1470, dílo takzvaného "Vídeňského skotského mistra", významné dílo pozdní rakouské gotiky podunajské školy, typické detailním zobrazením reálné krajiny kolem Vídně a Kremže je i důležitým historickým pramenem. Na muzeum navazuje provoz benediktinského obchodu a hotelu.

Opati kláštera

1. Sanctinus, 1155-1169 * … * 44. +more Benedictus Chelidonius, 1518-1521, básník a humanista * … * 56. Johannes Schmitzberger, 1669-1683, světící biskup vídeňský a pasovský * … * 64. Othmar Helferstorfer, 1861-1880 * 65. Ernest Hauswirth, 1881-1901 * 66. Leopold Rost, 1901-1913 * 67. Amand Oppitz, 1913-1930 * 68. Hermann Peichl, 1930-1966 * 69. Bonifaz Sellinger, 1966-1988 * 70. Heinrich Ferenczy, 1988-2006 * 71. Johannes Jung, (2009-2020), 2006-2009 administrátor) * 72. Nikolaus Poch, od 2021.

Odkazy

Reference

Literatura

Heinrich Ferenczy (Text), Christoph Merth (Fotos): Das Schottenstift und seine Kunstwerke. Orac, Wien 1980, . +more * Helmuth Furch: Peter Concorz, Bildhauer auf der Freyung, In: Mitteilungen des Museums- und Kulturvereines Kaisersteinbruch. Nr. 26, Mai 1993, S. 7-22. * Franz Goldhann (Hrsg. ): Gülten-Buch des Schottenklosters in Wien v. J. 1314-1327. In: Quellen und Forschungen zur vaterländischen Geschichte, Literatur und Kunst. Braumüller, Wien 1849, S. 163-208 ([url=https://dlib. stanford. edu:6521/text1/dd-ill/quellen. pdf]Digitalisat als PDF[/url]). * Ernest Hauswirth: Abriß einer Geschichte der Benedictiner-Abtei U. L. F. zu den Schotten. Wien 1858. * Albert Hübl: Baugeschichte des Stiftes Schotten in Wien. In: Berichte und Mittheilungen des Alterthums-Vereines zu Wien. Bd. 46/47, 1914, S. 35-88. * Albert Hübl: Geschichte des Unterrichtes im Stifte Schotten in Wien. Carl Fromme, Wien 1907. * Robert Kramreiter: Die Schottengruft in Wien. Grabstätte Heinrich Jasomirgotts und des Grafen Rüdiger von Starhemberg. Wien 1962. * Cölestin Roman Rapf: Das Schottenstift. (= Wiener Geschichtsbücher; Bd. 13). Zsolnay, Wien und Hamburg 1974, . * Cölestin Roman Rapf, Heinrich Ferenczy: Wien, Schotten. In: Ulrich Faust, Waltraud Krassnig (Bearb. ): Germania Benedictina III/3: Die Benediktinischen Mönchs- und Nonnenklöster in Österreich und Südtirol. Eos, St. Ottilien 2002, S. 779-817. * Cornelia Reiter: Museum im Schottenstift. Kunstsammlungen der Benediktinerabtei zu den Schotten in Wien. Wien 1994, . * Ales Zelenka, Walter Sauer: Die Wappen der Wiener Schottenäbte. Wien 1971.

Externí odkazy

[url=http://www. schottenstift. +moreat/]Oficiální stránky[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090323022321/http://www. mom. findbuch. net/php/main. php. ar_id=3263]Schottenabtei Wien[/url] - listiny kláštera (včetně zakládací) na stránkách Monasterium. net.

Kategorie:Benediktinské kláštery v Rakousku Kategorie:Památky v Rakousku Vídeň Kategorie:Pohřebiště Babenberků Skotský Vídeň skoti Kategorie:Vnitřní Město (Vídeň)