Skořápka

Vlastnosti

Barva

Vejce ústřičníka +morejpg|náhled'>Vejce různých ptáků Barva skořápky je zpravidla přizpůsobena prostředí tak, aby byla vejce pokud možno maskována před predátory. Bílá vejce proto najdeme u těch ptačích druhů, které žijí (nebo jejichž předkové žili) v dutinách stromů, norách apod. - např. datli, vlhy, papoušci. Jinak nabývají rozličných barev, někdy i se vzorem - skvrny, čárky, aj. Například vejce jihoamerických tinam mají zvláštní zrcadlový lesk.

Tloušťka

Síla skořápky do značné míry souvisí s celkovou velikostí vejce. Jde o to, aby skořápka byla dostatečně silná a unesla ptáka, který na ní sedí, ale zároveň dost tenká na to, aby se líhnoucí ptáče dokázalo z vejce proklovat. +more Nejtlustší skořápku má proto pštrosí vejce (2 mm), nejtenčí kolibřík 0,04 mm). Některé chemické látky, například DDT, způsobují, že se snesené vejce má ztenčenou skořápku, v důsledku čehož hnízdící pták vejce poškodí. Tento problém se objevoval například u některých dravců. Skořápka je pro zárodek důležitý zdroj vápníku pro tvorbu kostí, takže v průběhu vývoje zárodku se skořápka postupně ztenčuje, což usnadňuje líhnutí.

Pórovitost

Bez ohledu na tloušťku je skořápka pórovitá, což zárodku umožňuje dýchat. Jako zásoba vzduchu funguje i vzduchová komůrka, umístěná na tupém konci vejce. +more Její objem se spolu s vývojem zárodku zvětšuje.

Stavba slepičího vejce

Základními strukturálními součástmi skořápky jsou podskořápečné blány, vlastní skořápka a kutikula. Uváděné informace se týkají převážně slepičích vajec, o kterých existuje nejvíce informací.

Vaječné podskořápečné blány

Vaječné podskořápečné blány obalují a chrání celý vaječný obsah. Rozlišuje se (1) vnitřní, bílková blána, která přiléhá k bílku a (2) vnější, podskořápečná blána přiléhající ke skořápce. +more Každá z blan je tvořena mucinózní a keratinovou vrstvičkou. Průměrná tloušťka vnitřní blány je 20-22 µm, vnější blány 50 µm; celkem asi 70 µm. Po snesení vejce se vlivem nižší teploty vnějšího prostředí vaječný obsah ochlazením smrští a blány se od sebe oddělí. Tím vznikne převážně na tupém konci vejce prostor (vzduchová komůrka, bublina) o průměrné výšce 1-2 mm a šířce 13-15 mm. Velikost vzduchové komůrky závisí na propustnosti skořápky, teplotě a vlhkosti vnějšího prostředí a době, která uplynula od snesení vejce (indikuje stáří vejce).

Vlastní skořápka

Vlastní skořápka představuje pevný ochranný obal vaječného obsahu, který mimo jiné určuje tvar vejce.

Na skořápce se rozlišují dvě vrstvy - (1) vnitřní, mamilární vrstva o průměrné síle 0,11 mm, představující asi 1/3 z celkové tloušťky skořápky, a (2) vnější, spongiózní, houbovitá vrstva o průměrné síle 0,23 mm, představující asi 2/3 z celkové tloušťky skořápky. Vnitřní vrstva se tvoří na povrchu vnější vaječné blány, se kterou je spojena četnými kónickými vypouklinami, do nichž zasahují vlákna membrány. +more Mamily mají kruhový nebo oválný základ. Směrem k vnější vrstvě skořápky se rozšiřují, vzájemně se dotýkají a přitom zachovávají mezi sebou volné prostory (kanálky), které umožňují výměnu plynů mezi obsahem vejce a prostředím. Střed, jádro mamily, je organické povahy. Vnější vrstva je velmi pevná a její pevnost směrem k povrchu skořápky se zvětšuje, neboť její hlavní součástí jsou převážně krystaly uhličitanu vápenatého. Průměrná tloušťka skořápky se pohybuje v rozmezí hodnot 0,27-0,37 mm (u perliček dosahuje až 0,5 mm). Je ovlivňována druhovou a plemenou příslušností, výživou (zejména minerálními látkami a vitamíny), intenzitou a výškou snášky, délkou snáškového cyklu, věkem a řadou dalších faktorů, včetně zdravotního stavu.

Měrná hmotnost skořápky je 1,45-2,0. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 5-9 g.

Propustnost skořápky je umožněna větším množstvím kanálků (pórů, průduchů), které procházejí téměř v pravém úhlu houbovitou vrstvou a spojují volné prostory (komůrky) mamilární vrstvy s povrchem skořápky. Jejichž celkový počet se udává v rozmezí 4-17 000 pórů. +more Na vnitřní straně skořápky mají v průměru 6-23 µm, na vnější straně pak 15-65 µm. Póry nejsou rovnoměrně rozmístěny po celém povrchu vejce. Největší počet pórů je na tupém konci vejce (100-300/cm²), což umožňuje snadnější dýchání mláďat před líhnutím.

Sušina skořápky činí asi 98-99 %. Obsahuje kolem 2-5 % organických látek (glykoproteinový komplex, jehož množství se směrem k povrchu skořápky postupně snižuje) a 95-98 % anorganických látek (89-97 % uhličitanu vápenatého, až 2 % uhličitanu hořečnatého, 0,5-5 %fosforečnanu vápenatého a hořečnatého). +more Čerstvá vejce jsou potažena solemi draslíku a sodíku, čehož se dá využít k rozpoznání stáří vajec.

Z minerálních látek převažuje ve skořápce především vápník. Jeho množství ve skořápce slepičího vejce činí přibližně 2-2,4 g, což je asi 10 % veškerého vápníku v těle slepice. +more Skořápka dále obsahuje fosfor (0,02 g), hořčík (0,02 g), menší množství síry, železa a dalších makro- a mikroprvků.

Barva vaječné skořápky je způsobena pigmenty ze skupiny ovoporfyrinů (blízké krevnímu hemoglobinu). Pigmenty se syntetizují z delta-amino-levulinové kyseliny ve sliznici dělohy. +more Barva skořápky nemá žádný vztah k nutriční hodnotě vejce.

Kutikula

Na povrchu vaječné skořápky je hlenovitý obal (kutikula), který svou kluzkostí usnadňuje snesení vejce. U čerstvě sneseného vejce je možné kutikulu setřít; jinak záhy zasychá a ucpává póry ve vaječné skořápce a zabraňuje vysychání vaječného obsahu i mikrobiální kontaminaci vejce. +more Pro plyny je propustná. Její průměrná tloušťka je kolem 10 µm. Obsahuje z 90 % peptidy s galaktózou, manózou a hexózoaminem.

Kutikula přispívá významným způsobem k pevnosti skořápky.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Literatura

Kategorie:Anatomie ptáků