Cesko.wiki Slaměný klobouk (divadelní hra)
Author
Albert FloresSlaměný klobouk, vaudeville o osmi obrazech je 18. divadelní hra autorů Jana Wericha a Jiřího Voskovce s hudbou Jaroslava Ježka, v Osvobozeném divadle. Hra je volným zpracováním podle Labiche a Martina.
Premiéra byla 27. +more února 1934. Režie Jindřich Honzl, hudba Jaroslav Ježek, choreografie Joe Jenčík, výprava a kostýmy Bedřich Feuerstein. Hra se dočkala 83 představení.
Charakteristika
V početném repertoáru Osvobozeného divadla z péra Jana Wericha a Jiřího Voskovce zaujímá zvláštní místo trojice her, které jsou adaptací cizích předloh. V+W sahali patrně po cizím vzoru, když bylo potřeba rychle nasadit novinku a když se sami ještě rozmýšleli nad svou další vlastní hrou. +more Labiche a Martin napsali tuto skvěle konstruovanou situační komedii Chapeau de paille d'Italie již v roce 1850. V+W ji nasadili do repertoáru po mimořádném úspěchu předešlé komedie Osel a stín zřejmě jako oddech po něm a jako tvůrčí výdech před další časovou hrou, kterou bude Kat a blázen. Jednalo se jim v první řadě o vzkříšení secesní atmosféry roku 1900 a teprve potom o Slaměný klobouk. Na tuto hru je jistě přivedl i jiskřivý a ironicky úsměvný film René Claira. Slaměný klobouk se už na českém jevišti objevil v roce 1924, kde ho ve stavovském divadle nastudoval Vojta Novák s výpravou Josefa Čapka. Ředitel Karel Hugo Hilar pozval k pohostinskému účinkování Vlastu Buriana, který hrál Ferdinanda.
V roce 1957 přepsal Werich obnovení Slaměného klobouku pro Divadlo satiry pod názvem Helenka je ráda a v roce 1971 natočil Oldřich Lipský film Slaměný klobouk
Osoby a premiérové obsazení
| Ferdinand, ženich | J. Werich |
|---|---|
| Felix, jeho sluha | F. +more Filipovský |
| Vézinet, strýc a konšel | V. Trégl |
| Emil, poručík spahi na dovolené | J. Voskovec |
| Louisa, dáma své doby | E. Hráská |
| Nonancourt, tchán Ferdinandův | J. Plachta |
| Helena, nevěsta | M. Mottlová |
| Robin, bratránek | B. Záhorský |
| Klára, modistka | H. Vítová |
| Melichar Mahuleno, vězeň | J. Werich |
| Tardiveau, sluha | L. Liška |
| Baronka de Champigny | M. Nademlejnská |
| Generál | K. Hradilák |
| La Goulue, kankánová diva | J. Švabíková |
| Sluha u baronky | V. Černý |
| Beauperthuis, ministerský rada | F. Černý |
| Svatebčané, midinetky, kankánové tanečnice | Jenčíkovy girls |
Děje se v Paříži v roce 1900
Děj
Pařížský bonviván Maurice Ferdinand je ve svých čtyřiceti letech finančně na dně. Jediným možným řešením je pro něj sňatek s nezkušenou, avšak zazobanou Helenkou, dcerou zelináře Nonancourta. +more Ve svatební den se Ferdinand naposledy v lesíku sejde se svou milenkou. Jeho kůň nedopatřením sežere slaměný klobouk jiné dámy, Louise, která je tu se svým milencem, poručíkem Emilem. Protože Anais se ke svému žárlivému manželovi nemůže vrátit bez klobouku, požaduje Emil na Ferdinandovi okamžitou nápravu. Dokonce kvůli tomu i s Louisou dorazí do Ferdinandova bytu. A tady začne kolotoč zmatků a nedorozumění. Ferdinand neví, zda se nejdřív věnovat nevěstě a jejímu početnému příbuzenstvu, nebo rozzuřenému Emilovi. Ani jedni nechtějí čekat, a hlavně je zde kardinální otázka: kde v celém městě sehnat přesně stejný slaměný klobouk.
Hudba
Ve hře zazní tango Secesní valčík, Vyznání lásky, Tři doby země evropské
Nahrávky
Některé písně a orchestrální skladby byly v roce 1934 zaznamenány na gramofonové desky firmy Ultraphon: # Kam asi svět míří - 1900 a 34, Jaroslav Ježek, zpívají V+W, na klavír hraje Jaroslav Ježek, nahráno 8. března 1934 # Vyznání lásky, Jaroslav Ježek / Voskovec a Werich, zpívají V+W, dirigent Robert Brock, nahráno 7. +more října 1934.