Slavín (zámek)

Umístění v krajině

Zámek leží v Kokořínské vrchovině na svahu (ve výšce 250 m n.  m. +more) vyvýšené plošiny, přesněji na jejím ostrém jihozápadním výběžku. Ze západní strany omezuje plošinu údolí Liběchovky se silnicí Tupadly - Chudolazy, na jižní straně se táhne Hluboký důl.

Historie

Zámek Slavín Osmiboký centrální areál s halou národních hrdinů a s rozhlednou v maurském slohu navrhl roku 1837 bavorský malíř architektury Wilhelm Gail, zhotovil k němu také sádrový model. +more Objekt byl postaven v roce 1840 v místě původní tvrze Kostelec zničené během třicetileté války. Slavín byl součástí Liběchovského panství, které vlastnil podnikatel Antonín Veith. Veith původně plánoval po vzoru řezenské Walhally a mnichovského i pařížského Pantheonu výstavbu rozsáhlého stavebního komplexu se dvěma nebo čtyřmi věžemi, avšak kvůli nedostatku financí stačil postavit pouze část areálu s jednou věží.

Účel

Celý objekt měl sloužit jako památník národních hrdinů jak ze slovanské mytologie, tak z historie a kultury. Veith po konzultacích s českými obrozenci, především s historikem Františkem Palackým a básníkem Františkem Matoušem Klácelem, vybral 24 významných osobností české minulosti, jejichž sochařské ztvárnění zadal mnichovskému ateliéru Ludwiga Schwanthalera. +more Ten stihl vytvořit osm hliněných návrhů (Kněžna Libuše, Přemysl Oráč, Král Vladislav I. , Král Přemysl Otakar II. , Arnošt z Pardubic, královna Eliška Přemyslovna, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic…) a zemřel. Tyto sochy byly v letech 1848-1867 odlity do bronzu, celý koncept však nebyl nikdy realizován, protože Veith se zadlužil a zemřel. Dědicové v projektu nepokračovali. Osm soch bylo předáno Národnímu muzeu v Praze a jsou tam vystaveny ve vestibulu a na schodišti historické budovy.

Po smrti Antonína Veitha byla v roce 1873 věž v majetku jeho syna zpřístupněna jako rozhledna veřejnosti. Roku 1898 objekt zakoupil Benjamin šlechtic Szalatnay Nagy. +more Asi od roku 1900 až do druhé světové války byla část objektu, ke které přiléhá kaple z roku 1829, využívána kongregací školských sester. Po válce připadl areál Výzkumnému ústavu půd. V tomto období došlo k uzavření věže pro veřejnost.

V roce 1989 byl objekt zprivatizován a jeho vlastníkem se stalo buddhistické sdružení Samadhi, které ho využívá jako meditační centrum.

Rozhledna

Věž Kamenná věž objektu, která dosahuje výšky 30 metrů, byla využívána jako rozhledna s výhledem na Polabí a část Českého středohoří. +more Věž byla veřejnosti přístupná pouze v letech 1873 až 1946. V současnosti je rozhledna veřejnosti nepřístupná.

Odkazy

Reference

Literatura

Bayern und Böhmen - 1500 Jahre Nachbarschaft. Augsburg 2007

Související články

Tupadly * Antonín Veith

Externí odkazy

[url=http://rozhledny. webzdarma. +morecz/tupadly. htm]Informace o rozhledně[/url] na stránkách Klubu přátel rozhleden * [url=https://web. archive. org/web/20100323055705/http://www. samadhi. cz/o_samadhi_historie. html]Historie zámku[/url] na stránkách buddhistického centra * [url=http://www. obec-tupadly. cz/historie-obce/]Historie zámku na stránkách obce Tupadly[/url].

Kategorie:Zámky v okrese Mělník Kategorie:Rozhledny v okrese Mělník Kategorie:Kamenné rozhledny v Česku Kategorie:Kulturní památky v okrese Mělník Kategorie:Polygonální stavby v Česku Kategorie:Stavby v maurském slohu v Česku Kategorie:CHKO Kokořínsko - Máchův kraj Kategorie:Tupadly (okres Mělník)