Slow Dazzle
Author
Albert Floresje páté sólové studiové album velšského hudebníka a skladatele Johna Calea. Vydáno bylo v březnu 1975 jako jeho druhé řadové album publikované vydavatelstvím . Obsahuje celkem deset písní, z nichž devět napsal Cale a jedna je coververzí písně amerického zpěváka Elvise Presleyho. Na albu hráli tři členové skupiny - Brian Eno, Phil Manzanera a Andy Mackay. V základní sestavě figurovali kytarista Chris Spedding, baskytarista Pat Donaldson a bubeník Timi Donald. Na desku rovněž přispěl , jenž zpívá doprovodné vokály ve skladbách „“ a „“. Ve stejném roce Cale hrál na violu ve skladbě „“ z jeho sólové desky . Samotný Cale hrál na desce na různé klávesové nástroje a je producentem alba a aranžérem písní.
Před vydáním
alt=Muž hrající na violu. +more V rámci propagace předchozího alba (1974) vyšla deska , která obsahovala rozhovor s Calem, v němž řekl, že na své další album nahraje coververze různých starších skladeb. Měly to být, vedle jiných: „Jerusalem“, „“ , „“ a „“ . Tento plán nakonec zkrachoval a jedinou nahranou, avšak nikdy nevydanou písní z uvedených byla „“ ve stylu reggae, kterou Cale nahrál za doprovodu sboru z londýnské katedrály svatého Pavla.
Ještě předtím, než bylo album nahráno, Cale oznámil, že na něm budou například písně „“, „“ (později přejmenováno na „“), „“, „“, „“, „“ a „“. Většina z nich se však na finální verzi vůbec neobjevila, protože Cale složil nové písně přímo ve studiu při nahrávání alba. +more Album bylo nahráno během prosince 1974 ve studiu v Londýně.
Vydání
Albu předcházelo uvedení propagačního singlu pro rozhlasové stanice „“ s „“ na straně B. Album bylo poprvé vydáno 25. +more března 1975, šest měsíců od vydání předchozího alba, společností . Na přední straně jeho obalu je fotografie Johna Calea v černé kožené bundě s brýlemi. V pravém horním rohu je velkými písmeny červeně napsáno jeho jméno a pod ním zeleně název alba. Na zadní straně obalu, kde jsou uvedeni hudebníci a seznam skladeb, Cale sedí, levou rukou si podpírá hlavu a v pravé drží srdce. Autorem fotografií je , který s Calem spolupracoval i na obalech alb (1974) a (1975). Výkonným producentem alba byl zvukař John Wood. Výjimkou je píseň „“, kde tuto funkci zastával A. Secunda. Toto je přisuzováno Caleovu tehdy častému spolupracovníkovi Tonymu Secundovi. Ten však řekl, že osoba uvedená jako „A. Secunda“ nebyl on, ale jeho bratranec.
V roce 1996 vyšlo album na kompaktním disku jako součást box setu , který obsahuje i jeho další dvě alba vydaná tímto vydavatelstvím; a . V roce 2008 bylo album uvedeno na trh v reedici na dlouhohrající gramofonové desce u vydavatelství doplněné o bonusové skladby „“ a „“. +more V lednu 2013 vydala v USA desku v limitované reedici společnost . Několik skladeb z tohoto alba, konkrétně „“, „“ a „“, vyšlo v roce 1977 na kompilaci . Všechny tři skladby a ještě „“ vyšly rovněž na další kompilaci v roce 1994. Písně „“ a „“ jsou součástí výběru (1999).
Skladby
V úvodní skladbě „“ vzdal John Cale hold Brianu Wilsonovi ze skupiny . V textu například stojí, že Caleův rodný Wales není v žádném případě jako Kalifornie, odkud pochází Wilson. +more Coververzi této písně nahrála v roce 2008 skupina Pontiak a vydala ji na společném EP se skupinou Arbouretum nazvaném Kale. Skladba „“ ( vezměte to všechno pryč) byla na pozdějších vydáních alba na CD uvedena chybně jako „“ ( mluvit to všechno pryč). Píseň „“, v jejímž textu je zmíněn Sigmund Freud, zahajuje hra na klavír, která ji provází po celou její délku. Stejně jako „“ se čtvrtá píseň „“ nese v pomalém tempu. Na saxofon v písni hraje Andy Mackay, ale mezi hudebníky na zadním obalu alba nebyl uveden. Svou verzi písně „“ nahrála zpěvačka Genya Ravan pro své album z roku 1978. Následuje čtyřminutová „“, v níž místa bez zpěvu zaujímají krátká sóla na elektrickou kytaru. Jde o jednu z řady Caleových písní, ve kterých křičí. alt=Muž se zavřenýma očima. První místo na druhé straně původní gramofonové desky zaujímá coververze skladby „“ od Elvise Presleyho z roku 1956. Od původní verze je ta od Calea téměř k nepoznání. Jde o jedinou skladbu z alba, ve které hraje na kytaru Phil Manzanera. Cale ji hrál již při koncertu, z něhož vzešlo album . Následuje nejkratší píseň z alba nazvaná „“. Její coververzi vydala skupina na svém albu z roku 1979. Hned po „“ následuje balada „“, kterou v roce 1981 přenahrála skupina a v roce 2013 pak zpěvák Mark Lanegan. Skladba „“ pojednává o Kevinu Ayersovi, který se jeden den před koncertem, při kterém vzniklo jejich společné album , vyspal s tehdejší Caleovou manželkou Cindy Wells, a právě proto na Ayerse Cale v textu naráží. Píseň začíná slovy „“ ( Prevít s krátkými rukávy šukal s mou ženou). Cale od osmdesátých let píseň zpíval se slovem „“ místo „“ (tedy „jeho“). Podle stejné písně bylo pojmenováno kompilační album vydané v roce 1977. V závěrečné skladbě „“, stejně jako v „“ skupiny , Cale nezpívá, ale spíše vypráví. Na syntezátory zde hraje Eno a jde o jedinou píseň z alba, kde hraje, neboť byl v době nahrávání zaneprázdněný jinými projekty. Tony Secunda píseň označil za svou nejoblíbenější z celé desky, a to jen kvůli výrazům, které viděl v obličejích lidí ze společnosti , když ji slyšeli.
Během vzniku alba bylo nahráno ještě několik dalších skladeb, které na něm nakonec nevyšly. Jde o písně „“, „“ a coververze „“ od . +more První dvě písně později vyšly na kompilaci , třetí nevyšla nikdy.
Podpora alba
Prvního května 1975 Cale v doprovodu Chrise Speddinga (kytara), Chrise Thomase (klávesy), Pata Donaldsona (baskytara) a Tima Donalda (bicí) vystoupil v pořadu Johna Peela pro BBC. Z nového alba zde představil skladby „“ a „“. +more Cale v rámci propagace alba odehrál své vůbec první koncertní turné. Turné, které trvalo přibližně měsíc, se odehrávalo pouze v Evropě. Několik skladeb Cale hrál při svých koncertech i v následujících desetiletích. Jde převážně o písně „“, „“ a „“.
Kritika a ohlas
Publicista Ned Raggett, který album ocenil čtyřmi a půl z pěti možných hvězdiček, svou recenzi pro server Allmusic uzavřel slovy „Caleův hlas zní opět úžasně, je perfektně vyvážený mezi drsností a vyškoleným ovládáním, zatímco jeho klavírní schopnosti podobně nachází spojení mezi jednoduchými melodiemi a technickou dovedností. “ Novinář Robert Christgau řekl, že Cale na albu „integruje svůj nezpěvný hlas do plnohodnothého rockového stylu“ a dodal, že „ten člověk skutečně umí křičet. +more“ Magazín Trouser Press desku označil za „Umírněnější, ale neméně strhující než . “.
Velšský hudebník James Dean Bradfield, frontman skupiny , album zařadil mezi svá nejoblíbenější. Podle alba se pojmenovalo americké duo . +more Skupina si svůj název zvolila podle písně z této desky.
Seznam skladeb
Na původním vydání na LP desce bylo prvních pět skladeb na první straně a zbylé na druhé.
Obsazení
alt=Muž hrající na elektrickou kytaru. +more Hudebníci * John Cale - klavír, varhany, clavinet, zpěv * Chris Spedding - kytara * Pat Donaldson - baskytara * Timi Donald - bicí * Gerry Conway - bicí * Brian Eno - syntezátor v „The Jeweller“ * Phil Manzanera - kytara v „Heartbreak Hotel“ * Geoff Muldaur - doprovodné vokály v „“ a „“ * Andy Mackay - saxofon v „“ * Chris Thomas - housle, elektrické piano.
Technická podpora * John Cale - producent * John Wood - výkonný producent, zvukový inženýr * A. +more Secunda - výkonný producent skladby „“ * Vic Gamm - zvukový inženýr * Keith Morris - fotografie na obalu * Michael Wade - design obalu.