Socialistická republika Bosna a Hercegovina

Socialistická republika Bosna a Hercegovina (zkráceně SR Bosna a Hercegovina; srbochorvatsky Socijalistička Republika Bosna i Hercegovina, Социјалистичка Pепублика Босна и Херцеговина) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. V lednu 1992 místní Srbové vyhlásili Republiku srbského národa v Bosně a Hercegovině, která byla prohlášena za jednotku SFRJ. Jugoslávskou federaci Bosna a Hercegovina opustila v březnu 1992, od dubna 1992 v zemi zuřila občanská válka.

Vývoj názvu

1945-1946: Federální stát Bosna a Hercegovina jako součást Demokratické federativní Jugoslávie * 1946-1963: Lidová republika Bosna a Hercegovina jako součást Federativní lidové republiky Jugoslávie * 1963-1992: Socialistická republika Bosna a Hercegovina jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie

Historie

Původní představa některých čelných funkcionářů AVNOJe počítala se vznikem národnostně homogenních republik, což by znamenalo, že Bosna a Hercegovina by se stala patrně pouze autonomní oblastí, jejíž postavení by bylo složité, neboť nebylo možné rozhodnout, zda Bosnu přiřknout k národnostně homogennějšímu Chorvatsku nebo Srbsku. Proto existovaly také například návrhy zvláštní autonomní oblasti řízené z federace. +more Nakonec se s poukazem na ztráty Bosňanů v národnostně-osvobozeneckých bojích podařilo přesvědčit Edvarda Kardelje, který se statutem republiky souhlasil a v tomto duchu informoval i Tita. To ve výsledku znamenalo, že 25. listopadu 1943 mohl Zemský protifašistický výbor národního osvobození Bosny a Hercegoviny vyhlásit státnost Bosny a Hercegoviny a přihlásit se k vytváření lidové a federativní Jugoslávie.

První vláda Lidové republiky Bosny a Hercegoviny byla ustavena v Sarajevu v dubnu 1945.

Administrativně-územní vymezení Bosny a Hercegoviny bylo v roce 1945 provedeno podle hranic Bosny a Hercegoviny stanovené Berlínským kongresem z roku 1878, přičemž došlo k drobným výměnám území s Chorvatskem a Černou Horou.

Po celou dobu existence lidové, resp. socialistické republiky byla řešena otázka zdejších národností. +more V případě Srbů a Chorvatů problém nebyl, v případě Muslimů (od roku 1993 nazývaných Bosňáci) však byly různé tendence, které měly vést k jejich řazení mezi předchozí dvě národnosti nebo do skupiny Jugoslávců s poukazem na to, že označení Muslimové vyjadřuje příslušnost ke konfesi a ne k národnosti. Smutným vyvrcholením rozporů mezi etniky byla zvěrstva za občanské války.

Republikové ústavy byly přijaty v letech 1946, 1963 a 1974.

Politika

Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla do roku 1990 Komunistická strana, respektive Svaz komunistů.

V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, republikové Předsednictvo.

Výsledky prvních svobodných voleb kopírovaly etnické složení republiky. Skoro 40% hlasů získala Strana demokratické akce (SDA) Alije Izetbegoviće, třetinu hlasů získala Srbská demokratická strana Bosny a Hercogoviny (SDS) a dvacet procet získalo Chorvatské demokratické společenství Bosny a Hercegoviny (HDZ BiH).

Političtí představitelé

Předseda Zemské antifašistické rady národního osvobození Bosny a Hercegoviny (ZABNOBiH) ** Srb Vojislav Kecmanović (25. listopadu 1943 - 26. +more dubna 1945) * Předseda Předsednictva Národního shromáždění ** Srb Vojislav Kecmanović (26. dubna 1945 - listopad 1946) ** Srb Đuro Pucar (listopad 1946 - září 1948) ** Srb Vlado Šegrt (září 1948 - březen 1953) * Předseda Národního shromáždění ** Srb Đuro Pucar (prosinec 1953 - červen 1963) ** Srb Ratomir Dugonjić (červen 1963 - 1967) ** Muslim/Bosňák Džemal Bijedić (1967-1971) ** Muslim/Bosňák Hamdija Pozderac (1971 - květen 1974) * Předseda Předsednictva ** Srb Ratomir Dugonjić (květen 1974 - duben 1978) ** Muslim/Bosňák Raif Dizdarević (duben 1978 - duben 1982) ** Chorvat Branko Mikulić (duben 1982 - 26. dubna 1984) ** Srb Milanko Renovica (26. dubna 1984 - 26. dubna 1985) ** Muslim/Bosňák Munir Mesihović (26. dubna 1985 - duben 1987) ** Chorvat Mato Andrić (duben 1987 - duben 1988) ** Chorvat Nikola Filipović (duben 1988 - duben 1989) ** Srb Obrad Piljak (duben 1989 - 20. prosince 1990) ** Muslim/Bosňák Alija Izetbegović (20. prosince 1990 - 8. dubna 1992).

* Ministr pro Bosnu a Hercegovinu (součást jugoslávské vlády) ** Srb Rodoljub Čolaković (7. března 1945 - 27. +more dubna 1945) * Ministerský předseda ** Srb Rodoljub Čolaković (27. dubna 1945 - září 1948) ** Srb Đuro Pucar (září 1948 - březen 1953) * Předseda Výkonné rady ** Srb Đuro Pucar (březen 1953 - prosinec 1953) ** Muslim/Bosňák Avdo Humo (prosinec 1953 - 1956) ** Muslim/Bosňák Osman Karabegović (1956-1963) ** Muslim/Bosňák Hasan Brkić (1963-1965) ** Chorvat Rudi Kolak (1965-1967) ** Chorvat Branko Mikulić (1967-1969) ** Srb Dragutin Kosovac (1969 - duben 1974) ** Srb Milanko Renovica (duben 1974 - 28. dubna 1982) ** Muslim/Bosňák Seid Maglajlija (28. dubna 1982 - 28. dubna 1984) ** Srb Gojko Ubiparip (28. dubna 1984 - duben 1986) ** Chorvat Josip Lovrenović (duben 1986 - duben 1988) ** Srb Marko Ćeranić (duben 1988 - 20. prosince 1990) ** Chorvat Jure Pelivan (20. prosince 1990 - 8. dubna 1992).

Straničtí představitelé

Tajemníci Komunistické strany Bosny a Hercegoviny, od 1952 Svazu komunistů Bosny a Hercegoviny ** Srb Đuro Pucar (prosinec 1943 - březen 1965) ** Srb Cvijetin Mijatović (březen 1965 - 1969) ** Chorvat Branko Mikulić (1969 - duben 1978) ** Srb Nikola Stojanović duben 1978 - květen 1982) ** Muslim/Bosňák Hamdija Pozderac (23. května 1982 - 28. +more května 1984) ** Chorvat Mato Andrić (28. května 1984 - červen 1986) ** Srb Milan Uzelac (červen 1986 - květen 1988) ** Muslim/Bosňák Abdulah Mutapčić (květen 1988 - 29. června 1989) ** Muslim/Bosňák Nijaz Duraković (29. června 1989 - prosinec 1990).

Odkazy

Reference

Související články

Socialistická federativní republika Jugoslávie * Bosna a Hercegovina

Externí odkazy

Bosna a Hercegovina Kategorie:Republiky v Socialistické federativní republice Jugoslávie Kategorie:Dějiny Bosny a Hercegoviny