Cesko.wiki Soudní lékařství
Author
Albert FloresSrdce 26letého muže, perforované střelou, New York, 1937
Soudní lékařství (též soudní patologie nebo forenzní patologie) je lékařský obor podílející se na preventivní péči, především zjišťováním příčin náhlých a neočekávaných úmrtí, vypracováváním zdravotních posudků a některými dalšími činnostmi. Jde o obor na pomezí mezi medicínou a právem.
Náplň oboru
Ústavy a oddělení soudního lékařství zajišťují především následující úkoly: * Pitvy v případě náhlých, neočekávaných a násilných úmrtí. * Pitvy osob, které zemřely mimo zdravotnická zařízení. +more Legislativně je určena povinnost pitvat zemřelé v důsledku dopravních nehod, průmyslových nehod a u osob, které zemřely ve výkonu trestu. * Provádění soudem nařízených pitev včetně ohledání ostatků při exhumaci. * Toxikologická vyšetření ať již pitvaných nebo živých osob. V případě živých osob jde především o stanovení alkoholu v krvi. * Vyšetření a identifikace biologických stop, zejména pak stop na tělech obětí. * Soudní lékař často vystupuje v trestním řízení jako znalec. Jeho úkolem je především posuzování mechanizmu úrazových dějů bez ohledu na to, zda vedly k usmrcení poškozeného. * Posuzování mechanismů zranění u živých osob.
Vzdělávání soudního lékaře
Vzdělávání v České republice
Vzdělání podle vyhlášky č. 361/2010 Sb.
Příprava lékaře na atestaci v oboru Soudní lékařství trvá minimálně pět let. Příprava je rozdělena na dvě části.
První částí je patologický kmen, který je společný s oborem patologie. Patologický kmen trvá nejméně 24 měsíců. +more Během této doby lékař pracuje pod dohledem a absolvuje následující stáže: * vnitřní lékařství - 2 měsíce * chirurgie - 2 měsíce * ARO - 2 měsíce Na konci patologického kmene absolvuje týdenní kurz Základy patologie zakončený testem. Test se skládá z histopatologické diagnostiky, vlastního provedení pitvy a testu z teoretických znalostí. Složením testu je lékař oprávněn samostatně provádět pitvy.
Patologický kmen je formálně společný s patologií a je uznatelný pro oba obory. Je předepsáno nejméně 120 pitev a nejméně 2000 gynekologických cytologií, rozdíl mezi přípravou budoucího patologa a budoucího soudního lékaře je spíše v tom, na co je kladen důraz nad rámec minimálních povinností. +more Pro budoucího soudního lékaře jsou gynekologické cytologie prakticky neužitečné a naopak je pro něj podstatná technická zručnost i zkušenost při provádění pitvy. Patologický kmen pro obor soudní lékařství lze absolvovat i na oddělení soudního lékařství.
Po splnění kmene následuje vlastní specializační vzdělání v oboru soudní lékařství v délce nejméně 36 měsíců. 35 měsíců absolvuje lékař na pracovišti soudního lékařství, z čehož 6 týdnů tvoří předatestační specializační stáž na výukovém pracovišti vyššího typu (v řeči vyhlášky se jedná o akreditované pracoviště II. +more typu, zkratka AP II). Dále musí lékař strávit nejméně jeden měsíc na oddělení traumatologie a doporučeno je po jednom měsíci na pracovišti zdravotnické záchranné služby a na pracovišti anesteziologie a intenzivní medicíny. Školenec musí absolvovat vzdělávací akce nejméně v rozsahu 20 hodin. Vzdělávání je završeno týdenním kurzem Soudní lékařství, po kterém následuje vlastní atestační zkouška.
Atestační zkouška se skládá z teoretické a z praktické části. V teoretické části zkoušený odpovídá na tři otázky z oboru soudního lékařství a obhajuje písemnou atestační práci. +more V praktické části zkoušky jednak zkoušený vypracuje posudek podle předložené dokumentace a jednak hodnotí nález vlastního případu na akreditovaném pracovišti.
Atestovaný soudní lékař je oprávněn k samostatné práci. Atestace je nezbytnou podmínkou k zařazení mezi soudní znalce v oboru soudního lékařství.
Vzdělávání podle Věstníku Ministerstva zdravotnictví z roku 2005
Příprava lékaře na atestaci v oboru Soudní lékařství trvá minimálně pět let.
Většinu tohoto času tráví lékař na oddělení soudního lékařství, praxe je doplněna jedním měsícem praxe na traumatologii a doporučený je i jeden měsíc u zdravotní záchranné služby a jeden měsíc ARO.
Tímto způsobem v současné době dobíhá vzdělání několika soudních lékařů
Vzdělání podle vyhlášky č.72/1971 Sb. a vyhlášky č. 77/1981 Sb.
Podle těchto vyhlášek bylo soudní lékařství nástavbovou specializací pro lékaře s I. atestací (tj. zhruba dnešní patologický kmen) v oboru patologická anatomie.
Soudní lékařství v České republice
V České republice jsou v současné době následující soudně lékařská pracoviště:
| název pracoviště | nemocnice | město | typ pracoviště vzhledem k vzdělávání | přednosta/primář |
|---|---|---|---|---|
| Ústav soudního lékařství a toxikologie | Všeobecná fakultní nemocnice v Praze | Praha | AP II. typu | doc. +more RNDr. Radomír Čabala, Dr. |
| Ústav soudního lékařství | Fakultní nemocnice Královské Vinohrady | Praha | AP II. typu | MUDr. Jiří Hladík |
| Ústav soudního lékařství 2. lékařské fakulty a Oddělení soudního lékařství | Nemocnice Na Bulovce | Praha | AP II. typu | MUDr. Petr Tomášek |
| Vojenský ústav soudního lékařství | Ústřední vojenská nemocnice | Praha | AP I. typu | MUDr. Václav Horák, MBA |
| Soudnělékařské oddělení | Nemocnice České Budějovice | České Budějovice | AP I. typu | MUDr. Eva Tomášková |
| Ústav soudního lékařství | Fakultní nemocnice Hradec Králové | Hradec Králové | AP II. typu | prof. MUDr. Petr Hejna, Ph. D. |
| Ústav soudního lékařství | Fakultní nemocnice Plzeň | Plzeň | AP II. typu | MUDr. et MUDr. Miroslav Dvořák |
| Ústav soudního lékařství | Fakultní nemocnice U Svaté Anny | Brno | AP II. typu | MUDr. Mgr. Tomáš Vojtíšek, Ph. D. |
| Ústav soudního lékařství a medicínského práva | Fakultní nemocnice Olomouc | Olomouc | AP II. typu | doc. RNDr. Peter Ondra, CSc. |
| Ústav soudního lékařství | Fakultní nemocnice Ostrava | Ostrava | AP II. typu | MUDr. Petr Handlos, Ph. D. |
| Oddělení soudního lékařství a toxikologie | Masarykova nemocnice Ústí n/L | Ústí n/L | AP I. typu | MUDr. Andrea Vlčková |
| Oddělení soudního lékařství | Pardubická krajská nemocnice | Pardubice | AP I. typu | MUDr. Petr Baláž |
| Oddělení soudního lékařství a toxikologie | Nemocnice Sokolov | Sokolov | AP I. typu | MUDr. Tereza Balcarová |
| Oddělení soudního lékařství | Krajská nemocnice Liberec | Liberec | není AP | MUDr. MVDr. Tomáš Adámek |
V minulosti existovala na území ČR i tato další pracoviště: * Ústav soudního lékařství ZZS hlavního města Prahy * Patologie a ordinariát soudního lékařství nemocnice Jablonec nad Nisou (od 1. února 2015 již pouze patologie).
Hraniční obory
Patologická anatomie
Patologická anatomie (patologie) je obor, ze kterého soudní lékařství vychází. Na rozdíl od soudního lékařství je posláním patologické anatomie spíše činnost kontrolní (pitvy zemřelých ve zdravotnických zařízeních) a především diagnostická (histopatologická diagnostika). +more V minulosti bylo soudní lékařství oborem II. atestace pro lékaře s I. atestací z oboru patologická anatomie, nyní je soudní lékařství samostatným oborem, ovšem s patologií sdílí patologický kmen.
Toxikologie
Toxikologie je chemický obor zabývající se studiem jedů. Pro soudní lékařství je důležité zejména studium detekovatelných změn organismu při otravě a průkaz jedů ve tkáních zemřelého.
Forenzní antropologie
Forenzní antropologie je oborem biologické (fyzické) antropologie, který se zabývá studiem ostatků pro potřeby orgánů činných v trestním řízení. Na rozdíl od soudního lékaře je antropolog fundován např. +more k posouzení etnika zemřelého. V ČR je arbitrální hranicí působnosti soudního lékařství a forenzní antropologie přítomnost zbytků měkkých tkání na ostatcích. Forenzní antropologii se věnují pracoviště nezávislá na ústavech soudního lékařství, např. Kriminalistický ústav, Ústav antropologie PřF MU nebo Katedra antropologie a genetiky člověka PřF UK.
Forenzní biologie
Forenzní biologie se zabývá vyhledáváním a analýzou biologických stop. Soudní lékař zajišťuje mj. i biologické stopy na těle mrtvého.
Kriminalistická balistika
Kriminalistická balistika je oborem balistiky zabývající se studiem střelných zbraní pro potřeby kriminalistiky. Soudní lékař pro potřeby balistika popisuje chování případného projektilu v těle a pokud dojde k uvíznutí projektilu v těle, předává jej balistikovi.
Forenzní biomechanika
Forenzní biomechanika je hraniční obor mezi mechanikou, antropologií a forenzními vědami. Zabývá se aplikací biomechanických stop pro potřeby kriminalistické praxe. +more Se soudním lékařstvím hraničí při analýze stop interakce člověka s okolím.
Odkazy
Literatura
Související články
Forenzní antropologie * Patologická anatomie * Pitva * Vražda
Externí odkazy
[url=http://www. facebook. +morecom/patologiecz]Patologie a soudní lékařství - informační a výukový portál[/url] * [url=http://www. ipvz. cz]Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví[/url] * [url=http://soudnilekarstvi. cz/]Česká společnost soudního lékařství a soudní toxikologie ČLS JEP[/url] * [url=http://www. ipvz. cz/VZDownload. aspx. id=916]Vzdělávací program Soudní lékařství podle vyhlášky č. 361/2012 Sb. [/url] * [url=http://www. ipvz. cz/VZDownload. aspx. id=372]Vzdělávací program Soudní lékařství podle věstníku Ministerstva zdravotnictví z roku 2005[/url].
Kategorie:Lékařské obory Kategorie:Patologie Kategorie:Justice