Cesko.wiki Square Kilometre Array
Author
Albert FloresSquare Kilometre Array (SKA, v překladu Pole o ploše kilometr čtvereční) je budovaná soustava radioteleskopů, která vznikne v Jihoafrické republice a v Austrálii. Přijímací plocha všech antén by měla být 1 km². Po dokončení půjde o absolutně největší soustavu radioteleskopů na světě.
Struktura
Centrální část každé ze dvou soustav antén by měla být umístěna na území o průměru asi 10 km, z ní budou vybíhat spirály dalších stanic, které budou až 3 000 km daleko. Australská část proto bude mít nejvzdálenější stanice až na Novém Zélandu, jihoafrická pak na Madagaskaru.
Typy antén
Aby bylo možné přijímat signály o různých frekvencích, bude se Square Kilometre Array skládat ze tří typů antén: * klasické parabolické antény o průměru 12 m pro frekvence 350 MHz - 14 GHz, * dipólové řídce rozmístěné antény pro nízké frekvence, * kompaktní pole radiometrů pro střední frekvence.
SKA dishes big.jpg| Parabolické antény SKA Low Frequency Aperture Array - Close up - Australia.jpg| Dipólové pole SKA dense array big.jpg| Jednotka radiometrů
Datové komunikace
Signály z antén Square Kilometre Array budou klást extrémní nároky na přenos a zpracování dat. Podle projektu z roku 2017 má např. +more jen pole parabolických antén produkovat datový tok, který bude desetkrát větší, než byl celosvětový provoz na internetu v roce 2018. U pole antén s nižšími frekvencemi by to mělo být ještě o jeden řád více.
Vědecké cíle
Podle představ z roku 2017 by se projekt měl zaměřit na pět základních okruhů témat: # hvězdy: síť by měla být schopná zachytit světlo prvních vznikajících hvězd (jeho frekvence se vlivem rozpínání vesmíru posunula do radiové oblasti), # zachycovaní gravitačních vln: bude se tak dít sledováním odchylek v periodách pulsarů, # mapování vodíku v galaxiích: mělo by to umožnil poznat, jak se galaxie a především nadgalaktické struktury vyvíjejí, # vznik magnetických polí, především v mezigalaktickém prostoru, # výzkum temné hmoty: pomocí gravitačního čočkování. Další oblastí bude hledání a výzkum složitých organických molekul ve vesmíru, kdy by měly být teleskopy zvlášť citlivé na záření způsobené změnami jejich jemné struktury.
Vedení projektu a financování
Ředitelství projektu sídlí v současnosti na observatoři Jodrell Bank ve Velké Británii. První etapa projektu (2018 - 2023) má stát celkem 2 miliardy euro. +more Na projektu se kromě států, na jejichž území bude zařízení ležet, podílí několik evropských zemí, především Spojené království, Francie, Itálie a Španělsko, dále Kanada, Indie a Čína.
Historie projektu
Antény sítě ASKAP +morejpg|náhled'>Schéma antény MeerKAT Koncept projektu byl navržen v roce 1991. Pro ověření koncepce vznikly dva projekty: * Austrálie: ASKAP - Australian Square Kilometre Array Pathfinder - síť 36 stejných antén o průměru 12 m. Je provozována od roku 2012. * Jižní Afrika: MeerKAT, původně Karoo Array Telescope - soustava 64 parabolických antén o průměru 13,5 m. Staví se od roku 2016, v červnu 2018 bylo dodáno 36 antén, které se uvádějí do provozu.
Etapy projektu SKA
1. etapa: 2018 - 2023 (označovaná jako SKA 1): během ní by mělo být v Austrálii rozmístěno 500 antén a v Jižní Africe 200 antén, * 2. +more etapa: 2023 - 2030: během této etapy by měla být zcela dokončena soustava dipólových antén a radiometrů pro nízké a střední frekvence, * 3. etapa: po roce 2030: dokončení soustavy parabolických antén pro vysoké frekvence.