Stanisław Moniuszko

Život

Moniuszko se narodil 5. května 1819 v Ubielu, nedaleko Minska, v dnešním Bělorusku do rodiny polsko-litevské venkovské šlechty. +more Matka, rozená Madziarská, měla polsko-maďarsko-arménské kořeny.

Stanisław začal hrát na klavír v roce 1827. O deset let později studoval skladbu a dirigování u Carla Friedricha Rungenhagena, ředitele Singakademie v Berlíně. +more Nečekaný úspěch mu přinesly některé z jeho prvních skladeb, Tři písně na slova polského národního básníka Adama Mickiewicze.

Po třech letech studia v Berlíně se vrátil do Polska, v roce 1840 se oženil s Aleksandrou Müllerovou a působil ve Vilně jako varhaník a soukromý učitel klavíru. Měl velmi početnou rodinu - deset dětí. +more Spolu se sloužícími, musel živit až 18 lidí. V této době se seznámil se spisovatelem Józefem Kraszewskim a dramatikem Aleksandrem Fredrem, kteří probudili Moniuszkův zájem o dramatická díla. V této době zkomponoval své první opery, církevní skladby i světské kantáty. Začal rovněž pracovat na sbírce písní s klavírním doprovodem určených pro domácí zpívání Śpiewnik domowy, která v průběhu let narostla na 12 svazků obsahujících 268 písní.

Moniuszko často cestoval do Petrohradu, kde byly jeho koncerty velmi dobře přijaty. Získal ocenění i přátelství předních ruských skladatelů té doby (Michail Ivanovič Glinka, Alexandr Sergejevič Dargomyžskij, Milij Alexejevič Balakirev, Modest Petrovič Musorgskij a Alexander Nikolajevič Serov). +more Byl učitelem Césara Kjuje. Pro další Moniuszkovu kariéru byla důležitá cesta do Varšavy v roce 1848, kde se seznámil s Jozefem Sikorskim, budoucím vydavatelem nejvýznamnějšího polského hudebního časopisu "Ruch Muzyczny" a básníkem Włodzimierzem Wolskim, libretistou Moniuszkovy nejznámější opery Halka.

V roce 1848 ve Vilně uvedl na scénu a řídil premiéru první (dvouaktové) verze své opery Halka. Trvalo deset let, než se politické klima uklidnilo natolik, aby bylo možné národní operu uvést znovu. +more Nová, čtyřaktová, verze opery měla premiéru ve Varšavě 1. ledna 1858 a byl to jednoznačný úspěch. Záhy byla uvedena v Praze (nastudoval a řídil Bedřich Smetana), v Moskvě a v Petrohradu, všude s velkým úspěchem.

Patrně i díky úspěchu opery, byl Moniuszko 1. srpna téhož roku jmenován hlavním dirigentem polské opery Velkého divadla ve Varšavě. +more V této funkci působil 15 let a za tu dobu uvedl v divadle prakticky všechna svá díla. Od roku 1864 učil na Varšavské konzervatoři harmonni, kontrapunkt a skladbu a řídil školní sbor. Mezi jeho studenty byli např. skladatelé Zygmunt Noskowski a Henryk Jarecki.

V roce 1865 měla premiéru jeho opera Strašidelný zámek (Straszny dwór), která byla přijata se stejným nadšením jako Halka. Společným rysem Moniuszkových oper jsou libreta zobrazující polskou šlechtu a polské zvyky a tradice. +more V době národního obrození slovanských národu tak podporovaly vlastenecké cítění. Ač národností Polák, jako národní tvůrce je vnímán též v Bělorusku a částečně také v Litvě (vzhledem k existenci Polsko-litevské unie, zaniklé před jeho narozením, a díky jeho inspiraci v litevském folklóru).

Stanisław Moniuszko zemřel 4. června 1872 ve Varšavě na náhlé srdeční selhání a byl pohřben na hřbitově Powązki. +more Jeho pohřeb se stal národní událostí, jeho hudba se stala všeobecně uznávanou v Polsku a v Evropě byla přijímána jako projev „slovanské“ hudby.

Na jeho počest byla ve Vilně postavena busta na náměstí, které nese jeho jméno.

Dílo

Pomník skladatele v Čenstochové. +more Velkém divadle v roce 1966 Pomník skladatele ve Vilně. .

Scénická díla

;Opery * Halka (libreto Włodzimierz Wolski na motivy povídky Kazimierze Wojcického, 1848, přepracovaná verze 1858) * Sen Wieszcza (libreto Władysław Syrokomla, 1852-1853, nedokončeno) * Flis (Vorař, libreto: Stanisław Bogusławski, 1858) * Rokiczana (libreto: Józef Korzeniowski, 1858-1859, nedokončeno) * Hrabina (Hraběnka, libreto Włodzimierz Wolski, 1859) * Verbum nobile (libreto Jan Chęciński, 1861) * Straszny dwór (Strašidelný zámek, libreto Jan Chęciński, 1865) * Pária (libreto Jan Chęciński, 1868) * Trea (libreto J. S. +more Jasiński, 1872, nedokončeno) Balety * Monte Christo (1865) * Na kwaterunku (1868) * Figle szatana (1870, rekonstruováno Rafała Augustynem roku 1984) Operety * Loteria (libreto: Oskar Korwin-Milewski, 1840) * Żółta szlafmyca (libreto: Franciszek Zabłocki, 1841) * Jawnuta ( libreto: W. L. Anczyc, 1850) * Betty (libreto: Franciszek Szober, 1852) * Beata (libreto: Jan Chęciński, 1870) * Nocleg w Apeninach (libreto: Aleksander Fredro, 1839) * Ideał (libreto: Oskar Korwin-Milewski, 1840) * Karmaniol, czyli Francuzi lubią żartować (libreto: Oskar Korwin-Milewski, 1842).

Vokální skladby

;Kantáty * Milda (text Józefa Ignac Kraszewski, 1848) * Nijoła (text vlastní, 1848) * Widma (text Adam Mickiewicz, 1852) * Sonety krymskie (na slova 8 sonetů Adama Mickiewicze, 1867) * Pani Twardowska (1869) * Kurmine (nedokončeno)

Chrámová hudba * Litanie ostrobramskie č. 1-4 (1843-1855) * Polská mše e-moll (1855) * Polská mše a-moll (1856) * Latinská mše E-dur (1865) * Latinská mše Des-dur (1870) * Msza żałobna , g-moll (1871) * Msza Piotrowińska, B-dur, (1872)

Písně * Śpiewnik domowy (268 písní ve dvanácti svazcích, 6 svazků vydáno posmrtně) * Ojcze z niebios, Boże Panie * Dziad i baba * Pieśń wieczorna * Znasz-li ten kraj (2 verze) * Trzech budrysów * Prząśniczka * Złota rybka * Krakowiaczek * Kozak * Świtezianka * Czaty * Lirnik Wioskowy * Pieśń wojenna (slova Józef Kościelski) * Czarny krzyżyk (slova Brunon Bielawski)

Symfonické skladby

Koncertní předehry: ** Bajka ** Kain * Vojenská ouvertura * Scénická hudba k divadelním představením

Komorní skladby

Smyčcový kvartet č. 1, d-moll (1839) * Smyčcový kvartet č. +more 2, F-dur (1840) * Varhanní skladby na témata chrámových písní (1862) Klavírní skladby * Fraszki (2 svyzky, 1843) * Nocturno As-dur (1846) * Mazurka D-dur (1846) * Šest polonéz (1846) * Polka C-dur (1851) * Polka "Daniel" (1852) * Polka "Gabirela" (1855) * Jarní polka (1860) * Vilanelle B-dur (1851) * Tři valčíky (1852) * Svatební mazurka (1872) * Kolysanka (Ukolébavka) D-dur (1872) * Klavirní transkripce operních fragmentů a děl jiných autorů.

Odkazy

Reference

Literatura

Witold Rudziński: Moniuszko, Kraków 1972 * Alfred Baumgartner: Der große Musikführer. Musik der Romantik. 1983 Kiesel-Verlag,

Externí odkazy

[url=http://imslp. org/wiki/List_of_works_by_Stanis%C5%82aw_Moniuszko]Seznam děl Stanisława Moniuszka[/url] * [url=http://culture. +morepl/en/artist/stanislaw-moniuszko]Životopis[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20161223090043/http://pmc. usc. edu/composer/moniuszko. html]Život a dílo[/url].

Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Polští hudební skladatelé Kategorie:Polští operní skladatelé Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Skladatelé romantismu Kategorie:Osobnosti na polských bankovkách Kategorie:Narození v roce 1819 Kategorie:Narození 5. +more května Kategorie:Úmrtí v roce 1872 Kategorie:Úmrtí 4. června Kategorie:Úmrtí ve Varšavě Kategorie:Pohřbení na Powązkowském hřbitově Kategorie:Muži.