Staré hlučínské kamenouhelné doly

Staré hlučínské kamenouhelné doly (Ältere Hultschiener Steinkohlengruben) byla skupina černouhelných dolů, které těžily štolovým způsobem uhelné sloje v návrší Landek v Petřkovicích a v návrší Ludgeřovického lesa.

=== Historie === Vzniku prvních dolů vedly nálezy výchozů uhelných slojí v roce 1780 na Landeku v Petřkovicích, které byly objeveny slezským důlním měřičem a prospektorem Schulzem z Eislebenu. Dvě nalezené sloje byly později pojmenovány Juliana a Vilemína.

Majitel hlučínského panství v pruské části těšínského Slezska Johann Adam sv. p. +more Grutschreiber zahájil dolování na pozemcích okolo vrchu Landek roku 1782. Během krátké doby zde vybudoval prosperující podnik, který dodával uhlí do Pruska, na Opavsko a Krnovsko. Tvořily je doly s názvem Staré nebo Starší hlučínské doly. Pojmenování bylo podle názvu Hlučínského panství, na kterém se nacházely. Dělily se na skupinu východní, střední a západní. K východní patřila důlní pole Juliana, Vilemína, Nový, Poustevník, Štolní a Terezie. Ke skupině střed patřila důlní pole dolů Dovrchní - sever a Dovrchní - jih. Ke skupině západní, která ležela mimo území Landeku, v návrší Ludgeřovického lesa.

Johann Adam sv. p. +more Grutschreiber těžil více než 17 let pouze na původních dvou dolech Juliana a Vilemína a teprve 26. května 1799 získal další propůjčky důlních měr na sloje Poustevník a Terezie.

Jeho syn Josef Adam sv. p. +more Grutschreiber, který převzal panství v roce 1802, rozšířil důlní pole o další propůjčky na slojích Dovrchní, Nový a Štolní, které získal 20. února 1803. V té době se těžilo celkem v 10 slojích.

Od roku 1803 probíhaly ve vlastnictví dolů časté změny. +more_leden'>25. ledna 1834 byly Grutschreiberovy doly odprodány olomouckému arcibiskupství (vlastníku Rudolfovy hutě).

8. listopadu 1839 došlo k dalšímu organizačnímu sloučení s dalšími doly v Kombinované hlučínské doly.

=== Současný stav === Lokalizací důlních děl v terénu lze zjistit zřetelné pozůstatky, představované výraznými nálevkovitými propadlinami.

=== Těžba uhlí === Uložení slojí východní skupiny bylo strmé, u slojí střední skupiny bylo šikmé a obě vycházely na povrch na jižním svahu Landeku, sloj Dovrchní i na svahu severním. V Ludgeřovickém lese se jednalo o sloje ve strmém uložení. +more V každém důlním poli byla ražena hlavní (denní) štola, případně další vodorovné štoly nadštolového a i podštolového patra. Od poloviny 19. století se dobývalo směrným pilířováním, do té doby se kopalo bez systému dobývání, co šlo vydobýt, to se vydobylo. Dobývaly se petřkovické vrstvy ostravského souvrství. V oblasti Starých hlučínských dolů bylo dokumentováno celkem 10 provozovaných dolů s 12 hlavními otvírkovými štolami a 25 důlních jam.

=== Údaje o dolu ===

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Nové hlučínské kamenouhelné doly * Žentourová jáma

Externí odkazy

[url=http://podzemi.solvayovylomy.cz/histhor/lokality/okr/01.htm]Historie hornictví[/url]

Kategorie:Zaniklé černouhelné doly v Ostravě Kategorie:Doly v Ostravsko-karvinské uhelné pánvi Kategorie:Petřkovice (Ostrava)