Cesko.wiki Starý svatojánský hřbitov
Author
Albert Flores
Historie
Nejstarší zmínky o hřbitově sahají do roku 1278. V té době náležel k pozemkům svatojánského špitálu (Johannisspital), jež fungoval jako leprosárium, pod správou již zaniklého svatojánského kostela. +more Zprvu sloužil výhradně k pochovávání zemřelých na lepru. Roku 1476 došlo na kurfiřtský pokyn k rozšíření hřbitova a zároveň k povolení na něm pochovávat i osoby bez lipského městského práva. V roce 1536 učinil saský vévoda Jiří Vousatý svatojánský hřbitov hřbitovem veřejným pro město Lipsko, což vedlo k markantnímu zvýšení kapacity dosavadních míst k pohřbívání. Během třicetileté války byl hřbitov zpustošen. Ani v závěru napoleonských válek neunikl svatojánský hřbitov devastaci. Stal se útočištěm pro zraněné vojáky a válečné zajetce, kteří bydleli v hrobkách a dřevo ze starých rakví využívali k rozdělávání ohňů. Detailně byl ponurý začátek 19. století nesoucí se na vlně zkázy hřbitova zmapován v pamětech tehdejšího hrobaře Johanna Daniela Ahlemanna.
Do roku 1850 vznikla celkově čtyři hřbitovní oddělení. Jelikož se dostačujícího místa stále nedostávalo, došlo v letech 1827-1863 k poslednímu navýšení kapacity hřbitova otevřením pátého oddělení. +more Od roku 1846 se začal k pohřbívání využívat nedaleký Nový svatojánský hřbitov. V roce 1894 byly při přestavbě lodi bývalého kostela svatého Jana Křtitele nalezeny ostatky barokního hudebního skladatele Johanna Sebastiana Bacha.
V souvislosti s rozšiřováním okolních ulic a školy Gutenbergschule byla značně zredukována plocha pátého hřbitovního oddělení, čímž se narušila původní situaci hrobů. Další nenávratnou změnu zaznamenal hřbitov v letech 1925-1929, kdy v prvním a druhém hřbitovním oddělení vznikl komplex Grassimuseum. +more Mezi léty 1981-1995 probíhala rozsáhlá sanace starého svatojánského hřbitova a následně byl hřbitov 21. června 1995 slavnostně znovuzpřístupněn veřejnosti a prohlášen památkou.
Pohřbení
Johann Friedrich Bauer (1696-1744), soudní přísedící Lékařské fakulty Lipské univerzity * Eduard Friedrich Ferdinand Beer (1805-1841), orientalista * Roderich Benedix (1811-1873), divadelní herec * Heinrich Wilhelm Brandes (1777-1834), fyzik a astronom * Friedrich Arnold Brockhaus (1772-1823), nakladatel * Johann Gottfried Erckel (1767-1833), obchodník, bankéř, stavitel a lipský radní a hejtman * Sophie Eleonore Friederike von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Augustenburg (1778-1836), dánsko-německá malířka miniatur * Heinrich Leberecht Fleischer (1801-1888), orientalista * Franz Dominic Grassi (1801-1880), obchodník a mecenáš * Gustav Harkort (1795-1865), podnikatel * Ernst Innozenz Hauschild (1808-1866), učitel * Karl Herloßsohn (1804-1849), spisovatel, encyklopedista a žurnalista * Johann Adam Hiller (1728-1804), hudební skladatel * Johann Conrad Hinrichs (1763-1813), nakladatel * David Hoyer (1667-1720), malíř * Anna Katharina Kanne (1746-1810), Goetheho Käthchen Schönkopf * Gottlieb Christian Kreutzberg (1810/14-1874), světský * Wilhelm Traugott Krug (1770-1842), filozof * Samuel Friedrich Nathanael Morus (1736-1792), filozof a evangelický teolog * Adam Friedrich Oeser (1717-1799), malíř * Timotheus Ritzsch (1614-1678), knihtiskař * Johann Friedrich Rochlitz (1769-1842), dramatik * Carl Christian Heinrich Rost (1742-1798), obchodník s uměním * Veit Hans Schnorr von Carolsfeld (1764-1841), malíř * Ludwig Schuncke (1810-1834), hudební skladatel a spoluzakladatel periodika Neue Zeitschrift für Musik * Johann Michael Stock (1737-1773), mědirytec * Christian Theodor Weinlig (1780-1842), hudební skladatel * Christian Felix Weiße (1726-1804), básník * Friedrich Zarncke (1825-1891), germanista * Georg Joachim Zollikofer (1730-1788), švýcarsko-německý teolog a kněz
Galerie
Alter Johannisfriedhof Leipzig 1844. jpg|Plán hřbitova z roku 1844 Straßberger- Lagerszene Johannisfriedhof. +morejpg|Vojenský tábor na hřbitově během bitvy národů GedenksteinChristianFelixWeiße. JPG|Hrob básníka Christiana Felixe Weiße GedenksteinLudwigSchunke. JPG|Hrob hudebního skladatele Ludwiga Schunkeho.