Cesko.wiki Stoječín
Author
Albert FloresVesnice Stoječín (německy Stoitzen) byla dříve samostatnou obcí vzdálenou 3 km jihozápadně od Českého Rudolce v nadmořské výšce 605 m. Leží ve východní části Novobystřické vrchoviny. Malá obec s německým obyvatelstvem, po roce 1918 s českou menšinou. Po osvobození v roce 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec byla dosídlena českým obyvatelstvem. V roce 1843 žilo v obci 222 obyvatel v 34 domech a 50 domácnostech. V roce 1960 byl Stoječín v rámci integrace obcí připojen pod Matějovec a v roce 1974 pod Český Rudolec, jehož je nyní místní částí. Ve vesnici je v současnosti 27 obytných domů. V roce 2011 zde trvale žilo 24 obyvatel.
-Stoječín_(03).jpg)
Historický vývoj
V historických pramenech je ves poprvé uváděna v roce 1369 (uváděn je také rok 1368), kdy Mikšík z Horní Vsi prodal Stoječín Svanovi a Kunšovi z Olešné. Vlastníci se poté hojně střídali, až v roce 1597 jej přikoupil Václav Hodický k rudoleckému panství a jeho osudy sdílel až do roku 1849. +more Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr a mlýn. Desátky byly odváděny faře v Matějovci a panství Český Rudolec. Na týdenní pondělní trhy se jezdilo z Markvarce do Slavonic. V roce 1900 byl ve vsi lihovar majitele velkostatku. Elektrifikována byla ves až v roce 1948 připojením na síť ZME Brno.
Správní začlenění obce od roku 1850
Do roku 1849 byl Stoječín součástí panství Český Rudolec v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 byl podřízen politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě okresnímu soudu tamtéž. +more Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl vletech 1855 až 1868 podřízen Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž. Od roku 1911 byl podřízen Okresnímu soudu ve Slavonicích do roku 1938. Po okupaci pohraničí nacistickým Německem byl podřízen Landratu ve Waidhofenu a. d. T. , říšská župa Dolní Dunaj a v soudnictví Amtsgerichtu ve Slavonicích. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy po územní reorganizaci byl Stoječín s moravským Slavonickem přidělen pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V rámci integrace obcí byl Stoječín roku 1960 připojen pod Matějovec a roku 1974 pod Český Rudolec. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.
Statistika počtu domů a obyvatel
V roce 1880 měla obec 39 domů a 209 obyvatel, roku 1900 37 domů a 204 obyvatel, roku 1921 37 domů a 173 obyvatel, roku 1930 36 domů a 162 obyvatel, roku 1947 40 domů a 85 obyvatel, roku 1950 26 domů a 85 obyvatel, roku 1970 15 domů a 50 obyvatel, roku 1982 12 domů a 30 obyvatel.
Památky a pamětihodnosti
Kaple sv. Linharta asi z roku 1880 na návsi * Kamenný kříž z roku 1898 * Pila na vodní pohon - technická památka severovýchodně od vsi u dvora Peníkov pod hrází rybníka.
Drobné zajímavosti
Na Velkostatku Picchioni byla stará hájovna čp. 38 v lese pod mlýnem Penikovským, zbořena 1929. +more * Nová hájovna měla čp. 39 a dodnes stojí při nové (v roce 1889) cestě z Matějovce do Českého Rudolce u Rudoleckého potoka, severně od vsi. V katastrální mapě Jagerhaus Angela Picchiony je od roku 1884. * Škola čp. 40, byla postavena na prostředním ze 3 návesních rybníčků. V katastrální mapě od roku 1911. * Směrem na Český Rudolec, při cestě údolím (dnes) Penikovského potoka bývala na přelomu 19. a 20. stol. pila Velkostatku, zbořena byla roku 1929.
File:Stoječín, kaple svatého Linharta.jpg|Kaple svatého Linharta File:Stoječín, Penikov, vodní pila, interiér 01.jpg|Vodní pila Penikov